ČR, Praha: Staronová synagoga – perla Josefova – VIDEO
Publikováno: 19.8.2014
Židovské město by mělo být povinnou zastávkou nejen pro turisty, ale také pro domorodce. Právě spousta Pražáků kolem něj chodí se zavřenýma očima, jakoby zaslepeni všedními povinnostmi, nejspíš nevědomky opomíjí historicky velmi cennou část svého města.
Dominantou pražské čtvrti Josefov je Staronová synagoga, nejstarší ve střední Evropě a jedna z nejcennějších židovských památek ve světě. Postavena byla v 70. letech 13. století a od té doby se v ní, jen s výjimkou období 2. světové války mezi lety 1942 - 1945, konají pravidelné bohoslužby. Ve stejném období vznikl také židovský hřbitov Židovská zahrada v Novém městě Pražském.
Staronovou synagogu si je možné prohlédnout v ulici Maiselova č. 18 vždy od neděle do čtvrtka. V pátek se pak uzavírá hodinu před začátkem šabatu. Ten začíná s pátečním západem slunce a pokračuje celou sobotu. Právě sobota je pro Židy symbolem odpočinku, dnem, kdy se dokonce nesmí pracovat. Staronová synagoga je ale místem pro další židovské rituály. Třeba bar micva je obřad, při němž jsou třináctiletí hoši přijímáni mezi muže. Pořádají se zde také židovské svatby s hostinami.
Když neslouží účelu, ke kterému byla postavena, tedy – bohoslužbám a dalším židovským obřadům, je Staronová synagoga otevřená turistům. A těch se v úzkých josefovských uličkách motá víc než dost. Jejich skupinky připomínají roj včel, který se slétá ke své matce, jíž v našem případě nahrazuje průvodce s deštníkem či vlaječkou. V okolí Staronové synagogy se dají zaslechnout snad všechny světové jazyky. Vstupné je 200 korun. Máte-li ale zájem prohlédnout si také Jeruzalémskou synagogu, dostanete po předložení této vstupenky slevu.
Kolem synagogy, která se tehdy jmenovala Nová, bylo kdysi dost prostoru, aby tam vzniklo tržiště. Stará synagoga stávala v Dušní ulici. Staronové synagoze předcházely názvy známé také jako Nová nebo Velká škola. Název Staronová se začal užívat později. V jejím okolí se prý dřív pralo prádlo. Postavena byla totiž ještě na původních náplavkách Starého města pražského. Takže se stačilo nahnout, aby se člověk mohl dotknout vltavské vody. Nad tím dnes už jen člověk musí kroutit hlavou, synagoga se v okolní zástavbě skoro ztrácí a k Vltavě je to dnes od synagogy desítky, snad i pár stovek metrů.
Z pohledu architektury jde o skutečný skvost a jednu z nejstarších gotických památek u nás. Tmavá sedlová střecha s gotickými štíty z cihel přitahuje pohledy lidí jako první. Budovu obklopují malé přístavky – předsíň a galerie pro ženy.
Archeologické průzkumy prováděné v 60. a 90. letech minulého století prokázaly život Židů v této oblasti už v 11. století. Staronová synagoga byla prohlášena národní kulturní památkou v roce 1995. Spravuje ji pražská Židovská obec.
V Jeruzalémské, nenápadné ulici kousek od Jindřišské věže v Praze, se schovává skvost mezi pražskými stavbami – Jeruzalémská nebo také Jubilejní synagoga. Pamětníci ji můžou znát také jako Velkou synagogu.
Bezpochyby nejdražší ulice v Česku – už podle toho, jaké názvy značek se odrážejí ve výlohách na spojnici mezi pražskou Letnou a věčně živým Staroměstským náměstím.
Ať je jakékoliv počasí, kolem Karlova mostu a na Kampě se to pořád hemží turisty. Den, kdy teplota klesla 3 stupně pod nulu a občas sněží, nevyjímaje. Tohle místečko schované pod Karlovým mostem nabízí tisíc pohledů. Kampa se neokouká, krásná je v každé roční době.
Petřínská rozhledna. Pražskou kopii pařížské Eiffelovy věže zná každý pořádný Čech. Francouzi z ní mají srandu, pro mnohé Pražáky je Petřínská věž čistokrevnou stavbou se svým vlastním příběhem, žádnou napodobeninou.
Praha nabízí kromě úchvatných památek, výborné kuchyně a ještě lepšího piva i výlety do přírody. Jedno její malebné přírodní zákoutí dnes navštívíme. Bude jím Kunratický les.
Pražský Karlův most je po píseckém druhým nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Unikátní památka, zapsaná na Seznam kulturního dědictví UNESCO, denně přiláká tisíce turistů. Jeho atmosféru milují cizinci a našinci jsou na tento skvost náležitě pyšní.
Dnes už z pražské židovské čtvrti nestojí žádné budovy, vyjma synagog a tajemného Starého židovského hřbitova, o němž jsme psali v předchozím díle. Synagogy patří ortodoxní Pražské židovské obci, v některých jsou expozice Židovského muzea. V běžném návštěvnickém režimu si je můžete prohlédnout.
Tentokrát se vydáme do hlavního města České republiky, abychom absolvovali nádhernou procházku po turisticky nejvyhledávanějších atrakcích, které nabízejí hned několik pohledů na rušný život tohoto královského města ležícího na Vltavě.
Poté, co jsme si řekli o krásné procházce Prokopským a Dalejským údolím, vás zavedeme do další zelené oázy Prahy. Tentokrát se vydáme do městské části Trója, kde lze obdivovat hned několik turistických atrakcí.
Před několika dny byla vydána již sedmá edice mapy Prahy pro návštěvníky, kteří chtějí poznat v metropoli místa, kam by běžně nezabloudili. Letošním tématem je Praha stověžatá.
Od roku 1920 do roku 1947 se Praha dělila na devatenáct okresů značených římskými číslicemi I až XIX. V roce 1949 bylo město přerozděleno na šestnáct správních okresů- Praha 1 až 16. Rok 1960, 1968 a 1974 znamenal další rozšíření Prahy o 55 obcí. V roce 1960 se Praha opět přerozdělila na deset obvodů- Praha 1 až 10.
Slovanský ostrov, který většina Pražanů zná pod názvem Žofín, je králem mezi pražskými ostrovy. Významné místo, kde se pořádají koncerty, plesy nebo politická setkání mezinárodního významu.
V bezprostřední blízkosti Pražského hradu se nachází prostranství, které navazuje na hradní nádvoří i Královskou cestu. Hradčanské náměstí je centrem Hradčan, kde dávný les a pohřebiště nahradily historické domy a paláce.
Na Hradčanském náměstí můžete kromě dříve zmíněného Schwarzenberského paláce nebo Arcibiskupského paláce objevit další architektonické skvosty, o kterých vám povíme v dnešním článku.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.