Rozdělení Prahy a jména ulic
V letech 1946-1947 byla vystaveno první pražské sídliště- Solidarita ve Strašnicích. Poté následovaly Rybníčky ve Strašnicích, v roce 1958 sídliště Antala Staška v Krči, 1956-1959 Petřiny, 1959 sídliště Invalidovna, 1963 sídliště na Pankráci. V roce 1961 se začalo stavět
Severní Město, jako první velké sídliště, které zahrnovalo Prosek, Ďáblice, Kobylisy a Bohnice. V roce 1966 bylo postaveno Jižní Město a v oblasti Prahy 5 Jihozápadní Město (Stodůlky, Řepy..).
Jména ulic se rodila současně s rozvojem města. Lidé si pojmenovávali ulice tak, aby se v Praze bezpečně vyznali. Nejdříve ulice dostávaly jména podle bran, ke kterým směřovaly, podle náměstí (rynků) a tržišť (Rybná, Ječná, Žitná, Masná, Uhelný, Dobytčí, Koňský trh…). Dále pak to bylo podle určitých řemesel, které se zde soustřeďovala- Platnéřská, Kožná, Celetná (podle caletníků, kteří pekli housky a koláče neboli caletky a calty). Podle rázu ulice dostala jméno Dlouhá, Spálená a např. Dlážděná, podle významné stavby např. Havelská, Klimentská a Tomášská. Názvy se tradovaly ústně a teprve na konci 18.století byly ulice označeny německo-českými nápisy. V roce 1888 byly zavedeny litinové tabulky s černým písmem na žlutém poli a v roce 1893 pouze české názvy na černobílých tabulkách. Nejstarší názvy, pocházející ze 14.století, nese Dlouhá třída a Celetná ulice.
Když byly k Praze připojovány další a další obce, vznikl problém s označením ulic. Nejdůležitější zásadou bylo, aby se jméno ulice objevovalo pouze jednou. V roce 1968 měla Praha např. 12 ulic Jana Nerudy, 9 ulic a nádraží neslo jméno Bedřicha Smetany, Jan Amos Komenský měl deset ulic a dvě náměstí a Alois Jirásek dvanáct ulic, dvě náměstí a navíc ještě most…
Podle názvů ulic lze pozorovat historii města. Ke středověku se váže Karlovo náměstí a Karlův most, k husitům Betlémské náměstí, Husova ulice a ulice Jana Želivského. K boji proti fašismu zase Fučíkova, Dukelských hrdinů, 17.listopadu a Sokolovská. Pro velká sídliště byla vybírána jména ulic podle určitého systému. Zahradní Město nese jména ulic podle rostlin (Jahodová, Pomněnková, Sněženková…), v Hostivaři nejdeme ulice podle původního vesnického života (Chalupnická, U potoka, Selská…), na Proseku zase jména odvozená od severočeských měst (Jablonecká, Mimoňská, Českolipská, Harrachovská…). Na Starém i Novém Městě převažují historická označení ulic. Nejstarší období českých dějin připomínají ulice v Nuslích a na Vyšehradě (Boleslavova, Čestmírova, Křesomyslova, Ctiradova, Krokova, Vratislavova…). A například na barrandovském sídlišti najdeme ulice se jmény herců a osobností českého i světového filmu (Voskovcova, Werichova, Chaplinovo náměstí, Wassermannova…).
Domy se zpočátku označovaly podle jejich majitelů, ale to nestačilo. Od 14.století se začala objevovat domovská znamení neboli merky. Byly malovány nebo vytesány do kamene. Spousta z nich vznikla podle zvířete, podle věcí nebo erbů. K nejznámějším patří dům U Dvou slunců, U Tří housliček, U Modrého jelínka, U Bílého lva, U Tří pštrosů… Číslovat se začaly domy v roce 1770. Číslování má svůj řád – základ tvoří směr toku Vltavy od jihu k severu, v příčných ulicích od toku řeky a na levé straně jsou čísla lichá a na pravé straně čísla sudá.
Text: Markéta Řandová (při psaní tohoto článku byly použity informace z knihy Václava Cibuly „Objevujeme Prahu")
Foto: J. Štantejský
Diskuze u článku (3) |
Vložit nový příspěvek
- Další skupiny ulic - část 3IP 1.8.2011, 11:12Kamýk - dle obcí na jih/jihovýchod od Prahy
Petrovice - podle vědců a vynázezců (Ohmova, Voltova, Ampérova)
Horní Měcholupy - směs názvů podle západočeských (Holoubkovských) a italských (Milánská) měst
- Další skupiny ulic - část 2IP 1.8.2011, 11:12Spořilov - jména podle světových stran (Severní, Jižní) nebo podle slovenských měst (Zvolenská, Sliačská)
Sídliště Červený Vrch - jižně od Evropské se nachází skupina ulic podle afrických států (Angolská, Mosambická)
Jihozápadní Město - podle archeologů (Neustupného, ...) či architektů (Bellušova, ...)
Radotín - podle nerostů či hornin
- Další skupiny ulicIP 1.8.2011, 11:11Sídliště Bohnice - podle polských měst (Lodžská, Mazurská, Hnězdenská, ...)
Vinohrady - podle cizích států nebo jejich metropolí (Jugoslávská, Bělehradská, Anglická, Londýnská,..)
Vršovice - podle států a měst bývalého Sovětského svazu (Moskevská, Ukrajinská, Minská, ...0