Václavské náměstí v Praze
Václavské náměstí bylo svědkem několika historických událostí. Je a bylo to tradiční místo masových setkání, demonstrací a oslav. 60 m široký a 682 m dlouhý pás náměstí spojuje Národní muzeum a Můstek. Název pochází z roku 1848, předtím se „Václavák“ jmenoval Svatováclavské náměstí a původním názvem byl Koňský trh.
Dominantou náměstí je kromě Národního muzea také jezdecká socha sv. Václava z roku 1912 od Josefa Václava Myslbeka. Součástí bronzové sochy je také sv. Ludmila, sv. Vojtěch, sv. Anežka Česká a sv. Prokop. Původní socha od Jana Jiřího Bendla z roku 1678 stávala uprostřed náměstí. V roce 1879 byl původní pomník přemístěn na Vyšehrad do Štulcových sadů.
V roce 1927 došlo k přestavbě náměstí, vznikly parkovací místa a střední pás. V roce 1980 byl zrušen tramvajový provoz po stranách náměstí, který však dodnes zůstal v přilehlých ulicích Vodičkova a Jindřišská. Na obou koncích náměstí jsou dvě důležité přestupní stanice metra, Muzeum a Můstek. V současnosti se objevily nové plány pro přestavbu náměstí. Měl by být opět zaveden tramvajový provoz přímo na náměstí a v plánu jsou i další změny a přestavby.
Mezi nejvýznamnější události, které se odehrály na Václavském náměstí, patří rok 1918, 28. října, kdy Alois Jirásek přečetl listinu o vyhlášení československé státní samostatnosti. V roce 1945 tady byl ohlášen konec 2. světové války. V lednu 1969 se na protest proti invazi jednotek Varšavské smlouvy upálil v horní části náměstí student Jan Palach a později Jan Zajíc a v listopadu 1989 tady byla zahájena tzv. Sametová revoluce, která ukončila komunistický režim v zemi.
Text: Markéta Řandová
Foto: J. Štantejský
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek