Třeboň
Území v okolí Třeboně dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. Brzy po svém založení se dostala osada do majetku cisterciáckého kláštera v hornorakouské Světlé (Zwettl). Okolo roku 1250 získali toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců zpět. Od roku1341 se označuje jako město a od roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau (Vítkův Luh). Rokem 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo nabohatství a svého významu. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter, roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. V dobách husických válek bylo město nedobytnou pevnosti a odolalo několikerým útokům. Skutečný rozkvět města spadá do druhé poloviny 15. století. Petr IV. z Rožmberka (1462 - 1523) ještě více než jeho předchůdci přihlížel k hospodaření na vlastních statcích a jeho poddaný Štěpánek Netolický založil slávu zdejšího rybníkářství.
Největšího zozkvětu dosáhla Třeboň na počátku 17. století, zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. V tehdejší době byla velká pozornost věnována hospodářskému rozvoji celého panství, zejména však rybníkářství a pivovarnictví. Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství i město dědictvím do rukou Švamberků, kteří je ztratili pro účast ve stavovském povstání proti Habsburkům. Panství bylo skonfiskováno a Třeboň byla v letech 1622-1660 v držení panovnického rodu Habsburků. Roku 1660 získal panství Jan Adolf kníže ze Schwarzenberga za osobních zásluhy. Schwarzenbergové, v jejichž držení zůstala Třeboň až do 20. století, městu přáli.
V polovině 19. století stala Třeboň okresním městem. Dalším impulsem k intenzivnějšímu rozkvětu celé oblasti byla výstavba důležitých komunikací, zejména železnice s návazností na Vídeň v roce 1871. Po první světové válce, kdy v rámci pozemkových reforem byl veškerý schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát. Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká i sem první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 dostala Třeboň statut lázeňského města.
V Třeboni se nachází renesanční zámek, který je neodmyslitelnou součástí města, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra.
Třeboň je odedávna spjata lázeňstvím. V regionu se hojně nachází přírodní léčivé zdroje (rašelina, slatina). Ta se využívá pro léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla. Hojné zásoby slatiny z rašelinišť vedly v 80. letech 19. stol. k založení třeboňské lázeňské tradice.
Město se může také pyšnit pivovarem, který má velkou tradici. Historicky nejstarší zařízení na výrobu piva v Třeboni vlastnila augustiniánská řeholní kanonie také velice brzy - v roce 1367. Pivovar prošel mnoha staletími, ale pivo se v něm vaří dodnes. Současným vlastníkem třeboňského pivovaru Regent a výrobcem tradičního jihočeského piva je společnost Bohemia Regent a.s.
Okolí Třeboně je vhodné pro cyklisty, nachází se zde mnoho cyklostezek.
Text: Lenka Fortinová
Foto: Wikipedia.org, René Mihula, Pavel Veselý, č.2, Rudolf Kukačka, Wolfgang Sauber, Karelj, č.2, č.3
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek