ČR: Historie pískovcového skalního lezení
Publikováno: 1.12.2013
Lezení na pískovcových skalách a věžích má u nás velkou tradici a vysokou úroveň. Pískovec je materiál, po kterém se leze u nás i jinde ve světě. S Českou republikou je však historicky spjata. Tzv. kolébkou lezení po pískovcových skalách je sever České republiky - Českosaské Švýcarsko a jeho tyčící se věže Labských pískovců a lezecké oblasti v Českém ráji.
První zmínky o prvovýstupech jsou z roku 1803. Další výstupy na vrcholy už s postupem času jen přibývaly. Styl byl tenkrát velmi volný a odlišný než jak ho známe v dnešní době. Cílem bylo dostat se na vrchol jakýmkoliv způsobem. Využívalo se lanových žebříků, které si lezci pověsili na karabině na předem připravenou smyčku, nebo na dřevěném vklíněnci, a po žebříku vystoupali výš a celá akce se opakovala. Dále se používalo nejrůznějších dlát a malých seker, které využívali pro vyškrábání chytu nebo stupu, pokud se zrovna nebylo čeho chytit nebo na co stoupnout. Další lezci lezli např. v okovaných botách, fantazii se tedy meze nekladly. Je zde tedy zásadní rozdíl historie s přítomností, jelikož nyní se technické pomůcky využívají výhradně pro bezpečnost, tedy jako jištění proti pádům a nepomáhají k postupu horolezci vzhůru.
V oblasti Labských pískovců lezli především němečtí Češi, bydlící v oblasti bývalých Sudet. Lidi mající tuto novou společnou zábavu začali vytvářet spolky, kde konzultovali veškeré výstupy a strategie, docházelo tedy ke zkvalitnění úrovně. Poté pro ně nebyl problém zdolat těžší cesty, např. spárou nebo jiných nástrah přírody. Spolky někdy existovaly několik let a teď se obnovují, někde však mají dlouhou tradici a historii, jako například spolek na Prachově. Jako první objevovali jeho členové náročnost Prachovských skal a Hruboskalska.
Otcem zakladatelem lezení u nás byl Rudolf Kauschka, který v roce1906 vylezl těžkou spáru na Dračí zub v Hruboskalsku a tím zde zahájil lezecký sport jako takový. Byl to člověk, který lezl hlavně na žule Jizerských hor, Lužických hor a na skalách v okolí Žitavy, i přes jeho povolání publicisty a spisovatele. Roku 1928 se vydal také na Matterhorn a Mt. Blanc. V Jizerských horách je po něm pojmenovaná špatně přístupná Kauškova věž a v Aplách vrchol 2903 m n. m.
Ve 20. letech 20. století byly velkým hitem prvovýstupy na neprozkoumané věže Prachovských skal a Hruboskalska. Z Hruboskalska byl roku 1920 dosažen vrchol Kapelníka a roku 1925 Taktovky, dominanty jako Prachovská Jehla pak roku 1929. Nedaleké Příhrazské skály tou dobou také již měly prvovýstup z roku 1928.
Největší ikonou ze saských lezců se stal Bernd Arnold - v roce 1981 jako první zdolal cestu vysoké úrovně „desítku“ (UIAA IX). Z našich lezců byl v té době bezpochyby lezec Jindřich Hudeček, jehož oblíbenou oblastí byly Labské pískovce. Důležité jméno pro historii lezení v USA je jméno Sasa Fritze Wiessnera, který po své emigraci do USA rozpoutal lezecké „šílenství“ v Americe.
Text/foto: Martina Brožková
Vložit nový příspěvekSouvisejicí články
Publikováno: 16.2.2014
Zakavkazská Arménie je země hornatá. O nejvyšších horách Arménie jsme se již dozvěděli v minulém článku, ale úkolem tohoto článku je přiblížení možností lezení na laně. Já sama jsem v Arménii pouze cestovala, nikoliv lezla, avšak krásné skály jsme tam potkávali každým dnem.
Publikováno: 12.11.2011
Na skalách poblíž Kutné Hory se skupinka mladých lezců radí jakou cestou se nejlíp dostat nahoru, kde se chytit, kam stoupnout. Na sobě ale také všude kolem mají všechno, co potřebují – kvalitní a dokonalé vybavení, termosku s čajem, energetické tyčinky a v hlavě spoustu teorie z načtených knih.
Publikováno: 12.1.2014
Historie různých lezeckých a horolezeckých technik sahá tak daleko do minulosti, jako první činnosti člověka v horách. První cesty do hor však nebyly z důvodu sportovního vyžití a za zálibou. Do hor se začalo chodit hlavně z důvodu obživy.
Publikováno: 5.1.2014
Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších lezeckých oblastí České republiky, kde se spoluvytvářela historie jak klasického, tak i moderního sportovního lezení u nás.
Publikováno: 15.12.2013
Nevíte kam v Praze vyrazit do přírody? Je tu jasný tip na zrelaxování, odpoutání se od městského shonu a protažení svalů potřebných k lezení. Tímto tipem je přírodní rezervace Divoká Šárka.
Publikováno: 17.11.2013
V tomto článku vám přinášíme informace o některých dalších kategoriích nesoutěžního lezení.
Publikováno: 17.9.2011
Lezení – sport, který si zažívá obrovský "boom". Od lidí toužících po adrenalinu, překonávání sebe samých a splynutí s přírodou, kterým se lezení stalo součástí života, se postupně přesunul do měst k těm, pro které lezení zůstává především zábavou. S lezením může začít prakticky každý.
Publikováno: 19.11.2011
Ke každému začátku chyby patří, ale na druhé straně se říká, že chybami se člověk učí. V začátcích prostě chybuje každý, ale k dokonalosti se propracuje jen ten, kdo se svému zájmu věnuje na sto procent. Ve spirále učení stoupá nahoru a zase klesá dolu, zažívá radosti z úspěchu, ale taky smutek nebo dokonce naštvání když mu něco nejde.
Publikováno: 20.10.2013
Pojďme si nejprve ujasnit, jakou má souvislost lezení a horolezectví. Horolezci začali, mimo expedičního lezení ve velehorách, zdolávat velmi krátké a extrémně náročné cesty. Horolezectví tedy bylo nejdříve a prošlo během svého vývoje několika etapami. Lezení a horolezectví tedy vznikly z jedné disciplíny. Nyní se nám nabízí paleta mnoha sportovních disciplín.
Publikováno: 24.9.2011
Sportovní lezení je v porovnání s jinými sportovními aktivitami relativně bezpečné. Horolezectví už tak příznivou bilanci nemá. Pomníčky těch, kteří v horách nechali svůj život, jsou toho jasným důkazem.
Publikováno: 26.11.2011
Lezení se může stát někomu vášní, jinému příjemným zpestřením jedné etapy života a dalšímu třeba jen prostředkem k tomu, aby ho nepřeválcovala lenost, která se má zvlášť ve dnech ke světu apatických, tendenci rozpínat.
Na videu shlédnete mezinárodní závody Ice climbing, Německo.
Publikováno: 29.10.2011
Proč jezdit na hory, kde je zima, když „zablbnout na lyžích“ se dá i v obýváku? Takhle "virtuálně" bohužel přemýšlí nemalé procento českých dětí, mládeže, ale také jejich rodičů, pro které je počítačová forma zábavy dítěte vlastně velmi pohodlná a nakonec i levná.
Publikováno: 5.11.2011
Instruktor Kamil Korejs odpověděl na tuto otázku profesionálně, ale hlavně šalamounsky: „Mé zkušenosti s lezením partnerů jsou pestré. Záleží též na tom, o kolik je partnerka lehčí,“ vysvětluje a záměrně se vyhýbá odpovědi, jak by nová společná záliba mohla zacloumat jejich vztahem a znovu obrací řeč na profesionální stránku věci.
Publikováno: 6.10.2013
Vydáte-li se za lezením do Moravskoslezského kraje, určitě stojí za zastavení starý vápencový lom ve Štramberku. Tento starý lom je soukromí pozemek, který je oplocen a monitorován.
