Kráľova hoľa (1 946 m n. m.) se nachází na hlavním hřebeni nejvýchodnějšího okraje Nízkých Tater, je nejvyšším vrchem geomorfologického podcelku Kráľovohoľské Tatry. Můžeme ji popsat jako nepřehlédnutelný masiv s charakteristickým vysokým vysílačem na vrcholu. Je to vrch, který díky své dominanci a rozložitosti vzbuzuje pozornost z každé světové strany. na horizontu se dobře vyjímá při pohledu z Vysokých a Západních Tater, jakož i z Kozích chrbtů, svou majestátností nás upoutá při pohledu z Ďumbiera, Muránského hradu, při dobré viditelnosti si jí můžeme všimnout i z Vihorlatu či Vtáčnika.
Na Kráľovu hoľu i další hory Kráľovohoľských Tater je možné absolvovat výstupy během celého roku, neplatí zde žádná sezonní uzávěra turistických stezek či jiná omezení. Tento vrch je pro milovníky trekingu a hikingu velmi dobře dostupný několika značenými turistickými trasami – z Liptovské Tepličky, Vikartovců, Spišského Bystrého, Pustého Pole, Vernára, Telgártu a Šumiaca. Hlavním hřebenem Nízkých Tater také vede proslulá magistrála – Cesta hrdinů SNP, která je zároveň mezinárodní turistickou trasou E 8. Pro turisty je na vrcholu v prostorách vysílače k dispozici jedna místnost sloužící jako nouzový přístřešek k odpočinku či jako úkryt pro případ nečekaného zhoršení počasí. Turisté mohou také navštívit horskou chatu pod Kráľovou hoľou, která poskytuje kromě občerstvení i nocleh. Nachází se v oblasti Předního sedla (1 451 m n. m.) na modré turistické stezce vedoucí od Šumiaca.
Trasa našeho výstupu začíná v obci Telgárt, kde se napojíme na červenou turistickou stezku, která je zároveň magistrálou Cesty hrdinů SNP. Před námi je túra s převýšením 1 061 m, délkou 12,6 km a předpokládaným celkovým časem 5 hodin a 20 minut. Je třeba upozornit, že hned za Telgártem vybočuje červená stezka z lesní cesty vlevo a následně se ztrácí v nepřehledné pasece, potom se znovu objevuje na lesní cestě. i z tohoto důvodu můžeme při vycházení z vesnice raději pokračovat dále po lesní cestě a později na křižovatce odbočit na cestu vlevo. po několika desítkách metrech se zde červená značka opět objevuje a můžeme tak pokračovat po značené stezce. Cesta vede lesem strmě do kopce, neustále nabíráme výšku, až nakonec procházíme pod elektrickým vedením. Zde červená stezka vybočuje vpravo a vede pod elektrickým vedením, které se táhne vykáceným úsekem lesa. Postupně vycházíme ven z lesa a před námi se tyčí náš cíl. Jsme na otevřeném travnatém prostranství, na rozcestníku „Pramen Zubrovice“ křižujeme asfaltovou cestu. Finálním stoupáním travnatým úbočím se pomalu blížíme k vysokému vysílači, který se vypíná v dálce na vrcholu.
Po nekompromisním stoupání jsme se konečně dočkali vytoužené odměny a ocitáme se vedle mohutného vysílače na vrcholu. z nadmořské výšky 1 946 metrů můžeme obdivovat překrásné výhledy na okolní hornatou krajinu regionů Gemer, Podpolaní, Spiš a Liptov. v dálavách při pohledu na sever a severozápad nás upoutá monumentální panorama Vysokých a Západních Tater, jakož i siluety Chočských vrchů a Malé Fatry. v popředí rozpoznáváme nízký hřeben Kozích chrbtů, směrem na východ vidíme Popradskou kotlinu a město Poprad, Levočské vrchy, Slovenský ráj, Volovské vrchy či Revúckou vrchovinu. na jihu se rozprostírají rozlehlé oblasti Muránské planiny a Horehronské Podolí. Při pohledu na západ se před námi vine mohutný hlavní hřeben Nízkých Tater. Zaujmou nás zejména vrchy Kráľovohoľských Tater – Střední hoľa, Orlová i Velký Bok, v dálce na horizontu můžeme zhlédnout některé dominanty Ďumbierských Tater – Skalku, Ďumbier a Krakovu hoľu.
GPS: