SR, Vysoké Tatry – výstup na Furkotský štít

Ještě během cesty jsme se shodli, že naším cílem bude Furkotský štít. Při cestě lanovkou jsme pozorovali majestátnost horských štítů, zeleň stromů a panoramatickou krásu okolí. Jen co jsme dojeli k Chatě pod Soliskem, určili jsme si směr. Na výběr jsme měli buď náročnou hřebenovou trasu, nebo pohodový přechod dolinou, který jsme si vybrali my. Takže od chaty jsme se přes modře značenou turistickou stezku vedoucí skrz Škutnastou polanu napojili na žlutou, která vede poměrně dlouhou Furkotskou dolinou.

Furkotská dolina se nachází na jižní straně Vysokých Tater. Za pojmenování nejspíše vděčí stejnojmennému potoku, který protéká a klikatí se přes různé překážky, přičemž vzniká svébytný zvuk – tzv. frkotání, což v překladu z goralštiny znamená žbluňkání. To dodává údolí jedinečný kolorit a život. Voda je zde zastoupena i v rámci několika ples. Cestou jsme viděli i Furkotská plesa, která jsou výjimečná výskytem malého drobného korýše – žábronožky severské (Branchinecta paludosa), která se nachází pouze ve Skandinávii nebo Grónsku v blízkosti polárního kruhu. Ale skutečně okouzleni jsme byli až po dosažení velmi impozantních Wahlenbergových ples. Obě plesa, tedy Nižné i Vyšné, jsou pojmenována podle švédského botanika a lékaře Görana Wahlenberga, který zde na počátku 19. století zkoumal vegetaci Vysokých Tater. Vyšné je dokonce druhým nejvýše položeným plesem v Tatrách. Sami jsme se přesvědčili, že v průvodci nelžou, protože skutečně je téměř po celý rok pokryté ledem (fotografie jsou pořízené v červenci).

Ani jsme se nenadáli a po plynulém nenáročném stoupání jsme se ocitli v sedle Bystrá lávka. Ze sedla je to na vrchol Furkotského štítu už jen kousek. Jelikož tento úsek není značený, tak cestu sutí vzhůru doporučujeme pouze s horským vůdcem. Zajímavostí je, že cestou na Furkotský štít je možnost nejjednoduššího přechodu na nedaleký Hrubý vrch. Zde je však potřeba upozornit, že úsek je značně exponovaný a bez potřebné horolezecké výstroje a zkušeností se mu raději vyhněte.

Samotný Furkotský štít (2 403,5 m n. m.) nabízí ze svého nejvyššího bodu nádherný kruhový výhled, v našem případě doplněný o převalující se mlhu přes jednotlivé štíty. Pozorovali jsme vrchy jako např. Velké Solisko, Kriváň, Hlinskou věž nebo vzdálenou Podtatranskou kotlinu. Času na horách nikdy není nazbyt, a tak jsme se stejnou cestou vydali zpět. Dále jsme zamířili do Mlynické doliny, která nabízí pohledy na několik ples, z nichž nás nejvíce zaujalo Kulaté pleso nebo 17 metrů hluboké Capie pleso. Cestou dolů jsme začali křižovat potok Mlynici, jehož nejvíce turisticky navštěvovaným místem je vodopád Skok. Tento 25metrový přírodní výtvor padá ze skalního prahu ve výšce 1 789 m n. m. V jeho okolí se nacházejí řetězy, které jsme kvůli kluzkém povrchu rádi využili i my.

Po chvilce obdivu a malém osvěžení jsme sestupovali až k našemu výchozímu bodu – k obci Štrbské Pleso (zde doporučujeme navštívit krásné jezero Štrbské pleso). Absolvování více než 14km trasy nám zabralo necelých 8 hodin, překonali jsme převýšení bezmála 1 000 metrů, což z této trasy dělá náročnější vycházku, která je vhodná pro zdatnější turisty. Celý den se nám podařilo strávit v nádherném prostředí a v přátelské atmosféře, kterou vám určitě doporučujeme zažít.

GPS: 49°10'06.2"N 20°01'42.2"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová