SR: Vysoké Tatry – výstup na vrch Svinica

Svinica – nejzápadnější vrch Vysokých Tater

Svinica (Świnica) je vrch, který je i díky své výhodné poloze často navštěvovaný turisty z Polska. Leží přímo na státní hranici mezi Slovenskem a Polskem, zároveň je nejzápadnějším vrchem pohoří. Od vrcholové stanice lanovky vedoucí z polské strany Tater na Kasprův vrch (Kasprowy Wierch) je vzdálen jen 3 km, také proto je turisticky dobře dostupný. Svinica je první výraznou horou západního okraje Vysokých Tater, která se na hlavním tatranském hřebeni tyčí do nadmořské výšky 2 301 metrů jako nepřehlédnutelná impozantní věž. Turisticky je dostupná ze Zakopaného a Lysé Polany nebo ze Slovenska přechodem přes Tichou dolinu a následně výstupem na hlavní tatranský hřeben.

Z Podbanského přes Tichou dolinu

Jednou z možností výstupu na Svinici je varianta trasy vedoucí ze slovenské části Tater přes Tichou dolinu. Celková délka treku je až 38,13 km, neboť převážnou část trasy představuje přechod rozlehlou Tichou dolinou. Z důvodu ušetření času můžeme pro rychlejší překonání tohoto značně dlouhého úseku trasy použít kolo. Přes Tichou dolinu vede značená cyklistická trasa vedoucí paralelně se žlutou turistickou stezkou, která končí na rozcestníku tras „Liptovský košár“. Nedaleko křižovatky se nachází most přes potok, na jehož zábradlí si můžeme kolo opřít a uzamknout. Dále pokračujeme již pěšky po žluté značce a stoupáme vzhůru směrem na hlavní tatranský hřeben. Čím jsme výše, výhledy do Tiché doliny jsou stále hezčí a úchvatnější. Po přibližně 2 hodinách stoupání dosahujeme hlavní hřeben Západních Tater a vstupujeme do Suchého sedla (1 949 m n. m.). Zde se napojíme na červenou turistickou stezku a po hřebeni nás naše kroky zavedou až na vrchol výrazně vyčnívající hory – Svinice.

Z polské strany od Zakopaného

Velmi populární a rychlou možností výstupu na vrchol Svinice je z Polska. Na hlavní tatranský hřeben se můžeme jednoduše a pohodlně nechat vyvézt kabinkovou lanovkou po trase Kuźnice - Myslenická Turnov - Kasprowy Wierch. Na jižním okraji Zakopaného v části Jaszcurówka přejdeme přes Dolinu Bystré až do lokalitu Kuźnice, kde se nachází dolní stanice lanovky. Ta nás vyveze na mezistanici Myślenickie Turnie (1 360 m n. m.), kde přestoupíme na druhou lanovku, kterou se přesuneme do cílové horní stanice Kasprowy Wierch (1 987 m n. m.). Pro zdatnější turisty se naskýtá možnost pěšího výstupu ze Zakopaného až na Kasprowy Wierch a odtud dále pokračovat po hlavním hřebeni až na Svinici. I v tomto případě můžeme túru začít v lokalitě Jaszcurówka, která se nachází na jižním okraji města. Procházíme přes dolinu Bystré směrem na Kuźnice, kde se napojíme na zelenou turistickou stezku. Po přibližně 3,5hodinovém treku nás tato trasa přivede až na vrchol Kasprova vrchu.

Svinica – vyhlídkový vrch na hlavním tatranském hřebeni

Ze Suchého sedla, které se nachází nedaleko Kasprova vrchu, jdeme dále červenou stezkou po členitém hřebeni Západních Tater. Přechodem přes Liliové sedlo směřujeme po hřebeni do Svinického sedla. Stojíme před vysokou horou, která je naším cílem. Stoupáme prudce vzhůru strmým vysokohorským terénem, ​​nabíráme výšku a stezka vybočuje vpravo. Procházíme přes několik rizikových úseků s řetězy, následně opět stoupáme, bezpečnost na strmé skalnaté stezce nám opět umožňují řetězy. Turistická stezka je místy exponovaná, jistá a pevná chůze je nezbytná. Po několika těžších pasážích dosahujeme cílový bod túry.

Pohledy ze Svinice na okolní rozsochy, vrchy a doliny Vysokých a Západních Tater jsou nádherné a velkolepé. Na polské straně Tater nás uchvátil zejména pohled do široké Doliny Pięciu Stawów Polskich. Okouzlující je výhled směrem na sever, kde se vyjímá vrch Kościelec (2 155 m n. m.) a v hloubkách se rozkládá dolina Gąsienicowa. Na slovenské části Tater nás zaujmou siluety mohutných tatranských štítů a v dálce tyčící se dominantní Kriváň (2 494 m n. m.). Nejimpozantnější je však výhled směrem na Západní Tatry, které nám leží jako na dlani. Vidět je téměř celé pohoří – od Liptovských kup přes rozlehlou Tichou dolinu až po vzdálené vrchy a hřebeny Západních Tater v oblasti Roháčů.

GPS: 49°13'10.1"N 20°00'32.6"E

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová