SR: Západní Tatry – hřebenová túra na Ostrou a Sivý vrch

Vápencovo-dolomitová hora – Sivý vrch

Sivý vrch (1 805 m n. m.) má velmi zajímavou polohu, je prvním výrazným vrchem hlavního hřebene Západních Tater na jejich západním okraji, rozprostírá se v samostatné geomorfologické části pohoří nazvané Sivý vrch. Od zbývající části Západních Tater, které tvoří především geomorfologické části Roháče a Liptovské Tatry, se odlišuje i geologickou stavbou. Území Sivého vrchu totiž není budované prvohorními krystalickými horninami, ale druhohorními vápenci a dolomity. Pro návštěvníky je přístupný z Liptova – ať už po červené turistické stezce vedoucí po hlavním hřebeni ve směru od obce Huty, nebo z jihu od rekreačního střediska Bobrovecká Vápenice po modré a zelené trase.

Na Babky

Vydáváme se na téměř 8hodinovou túru s převýšením 1 457 m a celkovou délkou trasy 17,8 km. V rekreačním středisku Bobrovecká Vápenice se připojíme na modrou turistickou stezku, vcházíme do lesa a stoupáme. Procházíme přes křižovatku tras „Nad kamenolomem“, kde odbočíme vlevo na lesní cestu, až nakonec přicházíme k rozcestníku „Pod Babkami“, na kterém odbočíme vlevo na zeleně značenou stezku. Trasa vede stále přes les, přičemž neustále nabíráme výšku. Stoupáme vzhůru kolem travnatého svahu směrem na vrch Babky. Otevírají se nám pěkné výhledy na Liptov a na hlavní hřeben Západních Tater, až nakonec vystoupáme na první významný medzibod – vrch Babky (1 566 m n. m.). Z vrcholu této hory si můžeme dopřát okouzlující výhledy do rozlehlé Liptovské kotliny, na hřeben Nízkých Tater, jakož i na hlavní hřeben Západních Tater.

Po hřebeni přes vrchol Ostré

Z Babek naše túra pokračuje zelenou stezkou po vedlejším jižním hřebeni směřujícím na sever přímo k našemu cíli – Sivému vrchu. Před námi se otevírá travnatý hřeben, kterým se táhne turistická stezka. Kráčíme krásnou stepní až lesostepní krajinou, mírně stoupáme a vcházíme do lesa. Přecházíme po úpatí Malé kopy (1 637 m n. m.), až nás stezka nakonec vyvádí ven z lesa a ocitáme se na otevřeném travnatém prostranství. Dosahujeme tak další důležitý bod našeho treku, kterým je sedlo Předúvratí. Opět se nám nabízejí pohádkové výhledy na Chočské vrchy, jakož i na hlavní hřeben Západních Tater, kde můžeme rozpoznat vrchy Salatín, Pachoľa, Baníkov a Príslop. Pokračujeme dále v túře a mírným stoupáním přecházíme vrcholem Velké kopy (1 648 m n. m.). Stezka směřuje do hustých porostů kosodřeviny a začíná strmě stoupat. Tady už začíná náš výstup na vrch Ostrá (1 764 m n. m.). Po prodírání se porosty, které místy výrazně zasahují do trasy turistické stezky, konečně přicházíme na vrchol. Ostrá je výborným vyhlídkovým bodem, je z ní fantastický panoramatický výhled na okolní vrchy a údolí Západních Tater, na Liptov, Oravu, jakož i Sivý vrch.

Na vrcholu Sivého vrchu

Opouštíme Ostrou a scházíme pěšinkou dále na sever. Před námi se už tyčí nevelký masivní vrch, jehož vrchol je tvořen světlešedými vápenci a dolomity. Procházíme přes sedlo Priehyba a znovu stoupáme nahoru. A už se konečně nacházíme na Sivém vrchu (1 805 m n. m.), hlavním hřebeni pohoří. Obdivujeme úžasný panoramatický výhled na Nízké Tatry, Chočské vrchy, Oravskou Maguru, Oravské Beskydy a Skorušinské vrchy. V dálavách také rozpoznáváme Velkou Fatru a hřeben Malé Fatry. Uchvátí nás pohledy na západní část mohutného hlavního hřebene Západních Tater, na kterém dominují vrchy Brestová, Salatín, Pachoľa nebo Baníkov. Pod námi se rozprostírá lesem pokrytá Bobrovecká Dolina, při pohledu na jih vidíme vedlejší hřeben s vyjímajícím se vrchem Ostrá. Směrem na západ nás zaujmou Radové skály – členité skalní útvary vystupující na hlavním tatranském hřebeni, které se táhnou až k Sivému vrchu.

GPS: 49°12'43.8"N 19°38'31.0"E

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová