Slovensko: Bezpečně na hory V. – Západní a Nízke Tatry

Jako všude na horách, i na území Západních a Nízkých Tater na nás číhá mnoho nástrah. i obyčejný déšť může na horách představovat značné nebezpečí. Obzvlášť na štěrkovitě-hlinitém povrchu, který je typický pro toto území, se snižuje přilnavost obuvi a to významně zvyšuje riziko uklouznutí. Pokud nás zastihne přívalový déšť, který významně změní průchodnost chodníků, je třeba urychleně přerušit túru, vyhledat nějaký vhodný přístřešek a přečkat, dokud se povětrnostní podmínky nezlepší. po dešti musíme při přechodu kluzkým, štěrkovitě-blátivým povrchem zvýšit svou pozornost.



Dešťová voda na území Západních a Nízkých Tater zpravidla odtéká podstatně pomaleji, než např. ve Vysokých Tatrách. Pokud déšť neutichá, ba naopak přejde do bouřky, měli bychom co nejdříve ukončit túru a sestupovat do nižších zalesněných částí, protože v hřebenovitých partiích na nás kromě blesků číhá i tzv. zemní proud, čili zelektrizovaný povrch zasažený bleskem. To se šíří i po skalních žebrech a žlabech od hřebene. Při zásahu hřebene bleskem se může uvolnit skalní podloží, a to by mohlo mít pro nás, turisty, fatální následky. Ideálním úkrytem pro danou situaci jsou turistické přístřešky nebo opuštěné salaše.



Mlha v těchto pohořích vzhledem k charakteru chodníků a jejich jednoznačné směřování nepředstavuje zvýšené nebezpečí ztráty orientace. Přesto je třeba zvýšit opatrnost pohybu a v případě skupinové turistiky dbát na akustický kontakt. Pokud se schyluje k večeru a my víme, že sestup by byl velkým rizikem, v dostatečném předstihu se připravíme na nouzové přenocování. Vyhlédneme si místo, pokud možno chráněné před větrem a deštěm. za dobrého počasí lze přespat v těchto pohořích prakticky kdekoliv.



Horka způsobující přehřátí, dehydrataci nebo úpal organismu se vyskytují jen sporadicky. Většinou k nim dochází jen při dlouhém stoupání od hranice lesa po hřeben. Proto nelze zapomínat na pitný režim, na častější přestávky, pokud se dá v chládku pod skalním blokem nebo kosodřevinou. Veškerá voda vyskytující se ve vysokohorském prostředí Západních a velké části Nízkých Tater je velmi málo mineralizovaná. Může způsobit další dehydrataci, proto je třeba dodat minerální látky a to například rozděláním iontového koncentrátu nebo šuměnky. Přiměřeně mineralizované zdroje vody se vyskytují jen ve vápencových oblastech Nízkých Tater.

Království kopců, skal, lesů nesmíme nikdy podceňovat. Svědomitá příprava je základem pro úspěšné zdolání jakékoliv túry bez nepříjemných zážitků.



Text: Oskár Mažgút
Zdroj a foto: hory.sk

Překlad: Stanislava Waniová