Slovensko: Bezpečně na hory VI. – Malá a Velká Fatra

Malá Fatra má o cca 100 m vyšší hřeben než Velká Fatra a zároveň je o něco chladnější, ale přesto, že obě pohoří patří do mírnějšího klimatického pásma, může být mráz vážným ohrožením i v těchto podmínkách. Obvyklé zimní teploty se zde pohybují okolo -10 °C, není však výjimkou ani mráz - 20 °C, zejména v oblastech Rozsutce, Stohu nebo fatranského Velkého Kriváně. Při větru může dojít až k omrzlinám končetin a obličeje, proto je třeba při prvních příznacích mravenčení zvýšit intenzitu pohybu pro zrychlení proudění krevního oběhu. Zahřát se můžeme i obyčejným skákáním a tleskáním. Pro ochranu obličejové části je třeba použít kvalitní chránící krém.

Pokud nás zastihne intenzivní sněžení, které většinou předznamenává hrozbu ztráty orientace, je třeba okamžitě přerušit túru. Už během sněžení se výrazným způsobem mění stabilita sněhové pokrývky, takže není dobré se spoléhat například na tyčové značení, které je sice dobrou pomůckou pro orientaci, ale jen dokud některá z tyčí nechybí. Raději je potřeba v případě skupinové turistiky dodržovat akustický kontakt a postupně sestoupit k nejbližší chatě nebo do údolí.

 
Pokud se ke sněžení přidá vítr, může to mít pro nás až fatální následky. Vichřice v pohořích Malé a Velké Fatry znamená velmi těžký nouzový sestup z hřebenových partií, hlavně kvůli velkým vzdálenostem a nevýrazně modelovanému terénu s těžkou orientací. Kromě již zmíněného větru nám ztěžuje pohyb i snížená viditelnost, proto je třeba již při prvních příznacích túru co nejdříve skončit, resp. začít sestupovat níže do údolí k nejbližší chatě nebo k obci, kde se dá samotná vichřice spíše přežít. V případě, že uvízneme v neutuchající vichřici, je třeba si vykopat záhrab nebo alespoň polozáhrab a přečkat nepřízeň počasí, která má většinou trvání až do druhého dne.

V pohořích Malé a Velké Fatry bývá během zimního období velmi častým jevem silná obleva, při které hrozí nebezpečí pádu základových lavin. Naopak riziko jarních sněhových splazů je relativně nízké vzhledem k málo strmým svahům. Je důležité, abychom se během oteplení vyhýbali firnovým svahům, pokud jsou pokryty boritým sněhem a na povrchu se tvoří podélné trhliny. V případě lavin je problematika jejich vzniku a projevů natolik složitá, že se jim věnuje množství odborných publikací. K základním pravidlům předcházení rizika jejich pádu patří informovanost o stupni lavinového nebezpečí od Horské záchranné služby a nevstupovat na nestabilní sněhové prvky (sněhové desky, převěje, polštáře). Charakteristickým rysem lavin, zvlášť ve Velké Fatře, je jejich relativně velký rozměr. Jejich ničivá síla dokáže zlikvidovat nejen lesní porost, ale i zasáhnout a zdemolovat okrajové stavby lidských obydlí. Z nedávné historie jsou známy katastrofální následky neslučitelné se životem. Pád v daném terénu je obzvláště nebezpečný z důvodu zachycení člověka o stromy, které může vést k těžkým poraněním. Proto je třeba dbát pokynů Horské záchranné služby, nevstupovat do terénu již při 3. stupni lavinového nebezpečí, nevstupovat na nestabilní sněhové prvky. Samozřejmostí musí být protilavinová výbava (sonda, lopatka, vyhledávač).

Díky geomorfologicky rozsáhlému území nastává kritická situace v případě nouzového přečkání noci v zimním období. Pokud není možné včas sestoupit do údolí, resp. k nejbližší chatě nebo obci, je třeba se v předstihu připravit. Místo přenocování by mělo být v závětří. V ideálním případě si postavíme stan, pokud stan nemáme, vykopeme si záhrab. Pokud je nás víc, postavíme si iglů. Po ukončení přípravy místa si na sebe oblékneme všechno co máme a takto přečkáme noc.

Hřebeny Malé a Velké Fatry nabízejí nádherné výhledy na okolní krajinu. Jsou ideálním místem pro turistiku, lyžování a jiné zimní sporty, ale nikdy nelze zapomínat na bezpečnost. Někdy stačí jen důsledná příprava a informovanost o podmínkách na horách, která v konečném důsledku může zachránit život.

 
Text: Oskár Mažgút
Zdroj a foto: hory.sk

Překlad: Stanislava Waniová