Krušné hory - Česká republika
Krušné hory leží na severozápadě České republiky a svými 130 km ji odděluje od Německa, kde se nachází podstatnější část tohoto horského masívu. Dělí se na Klínoveckou a Loučenskou část a tvoří tzv. Krušnohorskou soustavu. Nejvyšší horou je Klínovec. Měří 1244 m a v zimě je vyhledávaným cílem lyžařů. V roce 1884 tady byla postavena kamenná rozhledna.
Lokality Služby | Články Fotogalerie | Videogalerie Diskuze |
Články
ČR: Kadaň - královské město
Toto dnes osmnáctitisícové město rozléhající se na ploše 65 km² najdete na pomezí Krušných a Doupovských hor, blízko vodní nádrže Nechranice, do níž proudí řeka Ohře. Kadaň je v současnosti důležité kulturní a turistické centrum v oblasti severozápadních Čech, jehož historická část byla roku 1978 vyhlášena městskou památkovou rezervací.
Dějiny Kadaně
Již v hluboké minulosti byla kadaňská kotlina místem mnoha různých etnických skupin a kultur (knovízská v oblasti Úhostě v 13. – 18. století př. n. l.; blanská a halštatská v oblasti Úhoště, Kadaně-Jezerky v 7. – 6. století př. n. l.), přičemž důležitou se stala kultura laténská, jejímiž nositeli byli historičtí Keltové, kteří ji na naše území přinesli ve 4. století př. n. l. Humanistická tradice připisuje Keltům založení dvou osad v oblasti dnešní Kadaně na březích Ohře, které se měly jmenovat „Kad“ a „An". Legenda praví, že jméno dnešní obce Kadaň, jež má znamenat „zářící oheň“, vzniklo tak, že si osady v Poohří dávaly ohněm znamení.
Osídlení kadaňska ve středověku lze podle dostupných informací vystopovat až do konce 11. a první poloviny 12. století. V tomto období byla u brodu přes Ohři založena samotná Kadaň, ve které hned koncem 12. století začali působit Johanité a osadu dostali do vlastnictví. Na popud Václava I. nebo Přemysla Otakara II. se z Kadaně stalo královské město, kde vyrostl královský hrad a minoritský klášter s kostelem sv. Michaela.
Velký rozkvět města nastal ve druhé polovině 14. století za vlády Karla IV., kdy také dostalo právo úplné samosprávy. Během husitských válek bylo město nejprve dobyto husity a poté vojsky druhé křížové výpravy. V druhé polovině 15. století, když byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, byl vybudován františkánský klášter, kde byl tento muž také pohřben.
Když v Čechách vzplanuly plameny stavovského povstání roku 1618, nebyla ušetřena ani Kadaň, jejíž kostely patřící římskokatolické církvi byly vydrancovány. Po porážce povstání byla podniknuta násilná rekatolizace a během navazující třicetileté války město bylo několikrát vydrancováno. Na konci 18. století Marie Terezie vydala příkaz na přestavbu kadaňského hradu na kasárna.
V 19. století do Kadaně připluly první vlny osvícenství – v bývalém klášteře minoritů působilo v letech 1803 – 1823 první kaďaňské gymnázium. V té době město zaznamenávalo rozkvět rukavičkářského průmyslu a těžilo se tu i hnědé uhlí. Roku 1904 do Kadaně konečně byla přistavěna lokální železnice, která se připojila do Buštěhrádské dráhy (Praha – Chomutov – Cheb). Během období vyhrocené národnostní otázky v první republice se Kadaň stala svědkem vypálení židovské synagogy a mnoho zdejších rodin bylo během druhé světové války deportováno do koncentračních táborů. Po válce byli němečtí obyvatelé deportováni a na jejich místo přicházeli Češi.
Po roce 1990 bylo historické centrum rekonstruováno a v budově radniční věže vznikly expoziční prostory známé jako galerie Pod Věží, kde se konají pravidelné výstavy.
Co neminout
Na místě dnešního kostela stál nejprve gotický kostel z 13. století, jež prošel v 17. století barokní přestavbou pod vedením architektů D. Rossiho a D. Orsiho, která pokračovala v polovině 18. století přestavbou podle plánů J. K. Koshe.
Klášter Alžbětinek s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty
Během let 1753-1755 architekt J. K. Kosh postavil při klášteru Alžbětinek tento jednolodní barokní kostel s věží, který se může pochlubit bohatě zdobeným interiérem, v němž nechybí plastiky kadaňského rodáka K. Weitzmanna. Kostel dnes slouží pro církevní účely.
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Kostel z druhé poloviny 12. století stojí ve Špitálském předměstí, nejstarší částí Kadaně. Je na něm patrný kulturní vliv blízkých Frank a to především díky neobvyklému pravoúhlému presbytáři. Johanité u kostela zřídili špitál. Kostel byl během husitských válek i třicetileté války vypleněn a dlouho trvalo, než byl rekonstruován. Když k tomu na začátku 18. století došlo, roku 1742 ho stihl další požár a o třicet let později další. Po posledním požáru z roku 1811 nastala rekonstrukce, která mu vtiskla jeho dnešní podobu. Během druhé poloviny 20. století kostel chátral, avšak v roce 1991 prošel důslednou obnovou a dnes slouží nejen jako místo pro bohoslužby, ale také jako koncertní síň.
Minoritský klášter
Jeho historie sahá až do roku 1234, kdy byl založen, avšak na konci 18. století byl zrušen a gotický síňový kostel sv. Michala, který byl od začátku jeho součástí, byl zbořen. Od roku 1803 do 1823 byl klášter používán jako kolej piaristů s gymnáziem a poté sloužil veřejným účelům. Dnes je bývalý minoritský klášter sídlem okresního archivu.
Kostel sv. Anny
V sousedství luteránského hřbitova byl na konci 16. století luterány postaven tento jednolodní kostel s klenutou valenou klenbou. V roce 1786 vyhořel a o dvacet let později se v něm opět konaly bohoslužby. Od roku 1950 je však součástí pravoslavné církve.
Mikulovická brána
Je poslední dochovanou branou vnitřního pásu městských hradeb z druhé poloviny 14. století a můžete o ní slyšet též jako o „Svaté bráně“. Na jejím vnějším průčelí lze ještě spatřit drážky pro spuštění mříže.
Sloup Nejsvětější Trojice
Na trojbokém soklu stojí impozantní morový sloup, který vznikl v letech 1753 – 1755 jako dílo K. Weitzmanna. Zdobí ho sochy na volutových konzolách a celé dílo vrcholí sousoším Svaté Trojice.
Katova ulička
Ulička pro kata neboli fortna, se dodnes dochovala v gotickém zdivu s gotickými okenními otvory a byla vyhlášena nejužší uličkou v České republice. Její nejužší část měří pouhých 66 centimetrů. Fortna byla původně součástí nejstaršího hradebního pásu z poloviny 14. století a na délku měří pouhých 51 metrů.
Text: Maxim Kucer
Foto: Wikipedia.org - Kolossos, Kolossos foto 2, Kolossos foto 3, Horst 74, Horst74 foto 2, Horst74 foto 3