Malé Karpaty - Slovensko

Poloha:

Malé Karpaty se rozkládají na západním Slovensku v Bratislavském, Trnavském a Trenčianském kraji. Jako hradby oddělují Záhorskou nížinu od Podunajské nížiny. Patří do Fatransko-tatranské oblasti, která je součástí Vnitřních Západních Karpat. Dělí se na Devínské, Pezinské, Brezovské a Čachtické Karpaty.

Rozloha: 820 km²

Nejvyšší vrch: Záruby 768 m n. m.

Máte-li i vy chuť vypadnout z rychlého každodenního koloběhu pracovních povinností, pojďte s námi na chvilku zpomalit a zastavit se na Biofarmě ve Stupavě. My jsme tam s kamarády strávili jedno sobotní odpoledne a už teď víme, že to nebyla naše poslední návštěva. Krásná příroda, volně běhající zvířátka a v neposlední řadě dřevěná koliba, kde vás obslouží v lidovém kroji, dotvářejí tu správnou oddechovou atmosféru.

Text a foto: O. Kubáčková

Hrad Devín je velmi dobře zachovaná zřícenina. Nachází se na skále u soutoku Moravy s Dunajem. První zmínky pocházejí z roku 864. Pro svou strategickou polohu se stal místem nejstarší doložené sídlištní aglomerace. Během dlouhých staletí se tu vystřídali mnozí panovníci, mezi jinými i kníže Rostislav, nebo známé rody Báthoryových a Pálffyových. Děvín byl místem věčných rakousko-uherských bojů, ale čelil i vpádům tureckých a napoleonských vojsk. Od dob slovenského národního hnutí, kdy se Štúrovci procházeli po jeho hradbách, se stal symbolem Slovenska a přátelství mezi národy. V současnosti je vyhledávanou turistickou atrakcí, která nabízí kromě krásného výhledu na nivou krajinu i poznání historie na zrekonstruovaném hradním nádvoří.

Text: Oskár Mažgút
Foto: Daniel Babický

Překlad: Stanislava Waniová

Přeneste se spolu s námi do období baroka, které můžete obdivovat během návštěvy největšího barokního zámeckého komplexu v Rakousku – Schloss Hof v Marchfeldu. Jde o venkovské sídlo, které bylo postaveno pro prince Eugena Savoyského a později se majitelkou stala i známá Marie Terezie, která toto místo ještě více zvelebila. Dnes patří zámek i se zahradami mezi nejpůsobivější architektonicko-umělecké soubory evropského baroka. Celoročně se zde koná množství koncertů, zajímavých gastronomických akcí, akcí pro děti a jejich rodiče a k vrcholu sezóny patří již tradiční Velká barokní slavnost. V zimě se zde konají vánoční trhy, kde více než 100 stánků nabízí výjimečné dobroty a dekorace.

Pokud se na zámek vydáte na kole nebo pěšky, vede sem cyklostezka po nově vybudovaném Cyklomostě svobody z Děvínské Nové Vsi. Pro ty, co mají rádi autobus, je každý víkend a svátek zajištěna kyvadlová doprava z Vídně (50 km). Pro řidiče jsou zde k dispozici velká parkoviště přímo v zámeckém komplexu. My jsme se rozhodli tuto lokalitu navštívit na kole. A co jsme zažili, to se podívejte v následující fotogalerii.

Text a foto: Oskar Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová

Od našich skvělých kamarádů jsme jako svatební dar dostali nádherný dárek - hodinový vyhlídkový let. Vzlétli jsme i přistáli na letišti Boleráz u Trnavy. Letěli jsme přes Malé Karpaty směrem do Bratislavy, cestou jsme obdivovali hrad Červený kámen, televizní věž na Kamzíku, Bratislavský hrad a mnoho dalších známých i méně známých míst z ptačí perspektivy. Dále jsme se přes Dunaj přesunuli do Gabčíkova, odkud jsme letěli směrem na Ořechovou Potoň, kde jsme pod sebou měli známý silniční okruh Slovakia Ring. Cestou zpět do Trnavy jsme si ještě udělali malé neplánované mezipřistání na letišti ve Sládkovičově, neboť volání přírody je občas nevypočitatelné, zejména pokud jste nachlazení. Po necelé hodince a půl jsme se vrátili zpět na letiště v Bolerázu. Zde nás už čekali kamarádi s obrovskou porcí právě dovařeného kotlíkového guláše a dobře chlazenými pivy. Pro nás oba byl tento vyhlídkový let opravdu nezapomenutelným zážitkem.

Text a foto: O. Maňáková

Překlad: Stanislava Waniová

Druhou říjnovou neděli se příznivci portálu Infoglobe, jakož i Slovenského paleontologického klubu, rozhodli pomoci přírodě a zároveň se i něco dozvědět o unikátních geologických lokalitách, které se nacházejí na území Národní přírodní rezervace Děvínská Kobyla. Sraz dobrovolných nadšenců byl u paleontologické lokality Sandberg, kde proběhly krátké přednášky o novém, ještě oficiálně neotevřeném Sandbersko-Pajštúnském geoparku, i o samotné lokalitě Sandberg. Po poutavé prezentaci následovalo rozdání pytlů na odpad a rukavic. Všichni společně jsme vybrali odpadky v okolí, a pak se přesunuli na další neméně zajímavou lokalitu zvanou Waitův lom, kde proběhla druhá krátká přednáška upozorňující na význam tohoto místa. Z Waitova lomu následoval přesun do městské části Bratislavy - do Děvína, kde byly shromážděny odpadky uskladněné na dvoře obecního úřadu, který svou vstřícností dopomohl k úspěšnému průběhu akce. Účastníci této akce pomohli přírodě, dozvěděli se mnohá zajímavá fakta a zároveň si vychutnali krásy pestrobarevného podzimu. Zážitky z průběhu akce přinášíme prostřednictvím fotogalerie.

Poděkování za podporu projektu patří i společnosti CIMA za bezplatné poskytnutí úklidových prostředků.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová

Hluboká cesta se svými zákoutími ukrývá nejedno zajímavé místo, které rozhodně stojí za návštěvu, a to i přesto, že ho běžně nenajdete v turistických průvodcích. Najdete zde nejen Lurdskou jeskyni, která se nachází jen několik desítek metrů od bratislavské Kalvárie a už na první pohled děkovnými tabulkami věnovanými Panně Marii připomíná nejstarší poutní místo na Slovensku - nedalekou Marianku, ale i velmi zajímavý kostel Panny Marie Sněžné, jehož 50 metrů vysoká věž bohužel musela v minulosti ustoupit ideologickým důvodům. Hluboká cesta, která je dnes vyhlášena za chráněný areál, byla vybudována v r. 1870 ve skalním úvozu jako přístupová cesta do Horského parku. Jeho zajímavostí je, že vznikl úpravou již existujícího lesního přírodního společenství, a ještě i dnes na první pohled připomíná spíše lesík, než upravený městský park.

Text: O. Maňáková
Foto: O. Mažgút a O. Maňáková

Překlad: Stanislava Waniová

V posledních letech nebývá zvykem, aby naše hlavní město pokryla sněhová nadílka. Ale tentokrát se tak stalo a my jsme neváhali a vydali se na pěknou zimní procházku. Začali jsme v Petržalce, kde byly barevné paneláky v nevšedním kontrastu s bílou peřinou. Postupně jsme se přesunuli do centra města a zamířili na Bratislavský hrad. Zde se nám naskytl panoramatický výhled na město, který jsme si o něco později vychutnali i na blízkém Slavíně. Nadšeni nečekanou procházkou jsme se vrátili do tepla domova a vychutnali si šálek čaje.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová

Třetí nejvyšší horou pohoří Malých Karpat je hora Vápenná (752 m n. m.), která se nachází v Pezinských Karpatech u obce Sološnica. Patří k nepřehlédnutelným a charakteristickým dominantám v širokém okolí. Převážně vápencový masiv této hory má výrazný protáhlý tvar, hřeben je z části odkryt a tvořený členitými skalisky až útesy vytvořenými na její jižní straně. Na území této hory na ploše 3 333 100 m2 se nachází Národní přírodní rezervace Roštún s nejvyšším 5. stupněm ochrany.

Na Vápennou se lze dostat několika turistickými stezkami - ať už přímo z nedaleké Sološnice, nebo trasami vedoucími z Malých Karpat. Na vrcholu je vybudovaná i menší rozhledna, z níž je možné vidět na okolí směrem na všechny světové strany. Z vrcholu Vápenné jsou krásné a nezapomenutelné výhledy na okolní hory pohoří Malých Karpat. Jsou to právě tyto úžasné panoramatické výhledy, pro které je hora Vápenná turisty oblíbená a často navštěvovaná.

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová

Vrch Děvínská Kobyla, který svou výškou 514 m n. m. patří k nejvyšším vrchům Děvínských Karpat, se nachází na jižním cípu pohoří Malých Karpat na okraji Bratislavy. Je součástí CHKO Malé Karpaty. V oblasti mezi bratislavskými městskými částmi Děvínská Nová Ves a Děvín se na ploše 1 011 157 m² nachází NPR Děvínská Kobyla se 4. stupněm ochrany.

Děvínská Kobyla patří mezi oblíbené a frekventované lokality navštěvované především obyvateli Bratislavy a okolí. Je to hlavně nenáročná turistika, která bez ohledu na roční období láká návštěvníky do těchto končin. Neopakovatelné jsou především pohádkové výhledy ze západních svahů Děvínské Kobyly. Obec a hrad Děvín nám se soutokem Dunaje a Moravy leží jako na dlani. V dálce na rakouském území dominují Hainburské vrchy, na jejichž úpatích u břehů Dunaje leží městečko Hainburg an der Donau. Při velmi dobré viditelnosti lze občas v dálce zahlédnout i siluety vrchů Východních Alp - hlavně výrazný a nezaměnitelný vrch Schneeberg
(2 076 m n. m.).

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová

Malé Karpaty jsou pohořím protkaným četnými turistickými a lesními stezkami. Směřují k nim ze všech stran, z každé sousedící obce či města. Některé značené turistické stezky vedou přes vysoké vrchy nabízející úžasné výhledy na okolí, jiné se spíše táhnou hlubokými zelenými údolími. Zajímavými lokalitami jsou i vrchy Čelo (716 m n. m.) a Veterlín (724 m n. m.), z jejichž vrcholů jsou fantastické panoramatické výhledy na okolní vrchy Malých Karpat a Podunajské nížiny. Dalším neméně zajímavým a turisticky oblíbeným vrchem je Černá skála (662 m n. m.), na který vede značená turistická trasa. Je to jedna z dalších atraktivních lokalit v Malých Karpatech, jejíž návštěvu můžeme vřele doporučit. Ze strmé skály na vrcholu je pěkný výhled do propasti, jakož i na četné malokarpatské vrchy a nížinu. Nenápadnou lesní stezkou lze z Černé skály pokračovat dál přes Polámané (612 m n. m.) až k vrchu Starý plášť (643 m n. m.). Je to méně známý vrch, který nám však může nabídnout velmi pěkný výhled na Malé Karpaty - hlavně na dominantní vrchy Jelenec a Geldek, jejichž charakteristické siluety lze v dálce snadno rozeznat.

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová

Možná se někdo bude divit, ale také Bratislava nabízí množství přírodních zákoutí. Navštivte spolu s námi městské hradby, Prezidentskou zahradu, Sad Janka Krále, Františkánskou zahradu, letní čítárnu nebo o kousek vzdálenější Vodárenskou zahradu. Všechna tato místa vás určitě okouzlí. Pokud nevěříte, podívejte se na naši fotogalerii.
 
Text a foto: Oskár Mažgút

Překllad: Stanislava Waniová

Pohoří Malých Karpat ukrývá mnoho krásných míst. My tentokrát navštívíme národní přírodní rezervaci Kršlenica, která se nachází nedaleko Plaveckého Mikuláše a dominují jí velkolepé krasové soutěsky. Následně budeme pokračovat k lokalitě zvané Černá skála, která nám kromě vápencových skalisek nabídne i pohledy na okolní vrchy či pohoří, ale snad nejvýraznějším prvkem v krajině bude atomová elektrárna v Jaslovských Bohunicích.
 
Text: Oskár Mažgút

Foto: Jozef Dovičin

Překlad: Stanislava Waniová

Pokud se vám často stává, že nevíte, co s načatým víkendem a nechcete jen tak zůstat sedět doma nebo hledáte zajímavý program pro své děti, pak byste určitě měli navštívit proslulou akci Rytíři na Děvíně.

Tovaryšstvo starých bojových umění a řemesel pořádá každoročně na hradě Děvín hned několik akcí, kde můžete vidět, jak vypadaly starodávné rytířské boje a vyzkoušet si různá řemesla. Kromě hlavního programu vás čeká i bohatý doprovodný program.

Letos se můžete těšit na období gotiky nebo antického Říma.
 
Text a foto: Simona Svanová

Překlad: Stanislava Waniová

Národní přírodní rezervace Děvínská Kobyla se rozprostírá na jihozápadních svazích vrchu Děvínska Kobyla (514 m n. m.), tvoří součást pohoří Malé Karpaty. Na jaře se lesy a lesostepi Děvínské Kobyly přemění na velkou botanickou zahradu, ve které můžeme obdivovat pestrost a různorodost místní flóry. Lesy jsou pokryty koberci zelených porostů medvědího česneku, jarní atmosféru probouzejícího se lesa doplňují hojné sněženky a modrofialově zbarvené podléšky. Někde zase najdeme spousty dymnivek dutých nebo fialek. Otevřené, suché a sluncem zalité jihozápadní úbočí Děvínské Kobyly oživují fialové květy konikleců a sytě fialové a bílé kosatce. Nepřehlédnutelné jsou porosty hlaváčků, jejichž žluté květy září na slunných stepních a lesostepních stanovištích. Jaro na Děvínské Kobyle je krásné a pohádkové, hýří pestrými barvami a neobyčejnou rozmanitostí probouzející se přírody Děvínských Karpat.

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová

Jaro teprve začíná, ze svahů a údolí Malých Karpat zmizely poslední zbytky sněhu. Sluneční paprsky hřejí stále intenzivněji, dny se prodlužují a příroda v chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty se po dlouhé zimě pomalu probouzí. Zpod nánosů podzimního listí vystrkují své bílé hlavičky sněženky, na některých místech tvoří jejich porosty bílé koberce. V lesích Malých Karpat se velmi dobře daří i dalším poslům jara – dymnivce duté či fialkám. Medvědí česnek oživuje fádní malokarpatský les, na otevřených prostranstvích můžete místy objevit i porosty konikleců s fialově zbarvenými květy. Příroda Malých Karpat opět ožívá, probouzející se první jarní květy se nekompromisně prodírají na povrch a přebírají tak vládu v znovuzrozeném karpatském lese.

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová

Prostřednictvím následující fotogalerie vás zavedeme do Malých Karpat, přesněji do okolí obce Čachtice. Naším cílem bude výstup na Malý a Velký Plešivec, který obklopuje stejnojmenná přírodní rezervace. Ta je významná nejen z estetického, ale i přírodního hlediska. Cestou si užijeme pozvolné stoupání, kouzelné výhledy do krajiny nebo pohledy na majestátní středověké hrady.

Text: Oskár Mažgút

Foto: Jozef Dovičin

Překlad: Stanislava Waniová

Malé Karpaty jsou nevysoké pohoří ležící v západní části Slovenska, které netřeba nějak zvlášť představovat. Turistiku si v tomto malebném koutě oblíbili zejména obyvatelé přilehlých regionů, zvláště pro Bratislavany jsou Malé Karpaty nejbližším a nejrychleji dostupným horstvem, kde se lze bez omezení a během celého roku věnovat lehkým procházkám v přírodě či celodenní turistice. Toto pohoří má své nezaměnitelné kouzlo i během zimy. Bílá malokarpatská krajina láká příznivce zimních outdoorových aktivit k běžkování i na túry s možností výstupů na významné vrchy Malých Karpat, z jejichž vrcholů se nabízejí překrásné výhledy na okolní vrchy, údolí a nekonečné roviny Záhorské a Podunajské nížiny. Podmanivé a okouzlující výhledy jsou hlavně z vrcholů Skalnaté (704 m n. m.), Vápenné (752 m n. m.), Vysoké (754 m n.m.), Černé skály (662 m n. m.) nebo Děvínské Kobyly (514 m n. m.).

Text a foto: Radoslav Biskupič

 Překlad: Stanislava Waniová

Foto: Jiří Výborný