Český Krumlov

Jméno Krumlov patrně pochází z německého Krumme Aue (křivý luh), což odkazuje k poloze města mezi esovitými záhyby řeky Vltavy. V první dochované zmínce z roku 1253 je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat v roce 1439, patrně aby nedošlo k záměně za Moravský Krumlov. Oficiální název a současná podoba jména města se používá od roku 1920.

Historie města

Za první osídlení v období středověku lze považovat Hrádek, který byl na levém břehu Vltavy založen mezi lety 1230 a 1239. První písemnou zmínku o něm najdeme v listině z roku 1253, tento rok se pak udává jako samotné založení osady. Vlastní město bylo v záhybu řeky Vltavy založeno až v roce 1274. Začátkem 14. století, konkrétně v roce 1303, větev Vítkovců vymřela. Dle dekretu o dědictví se se svolením krále Václava II. stali majiteli páni z Rožmberka, jedna z větví rodu Vítkovců (rožmberská růže je dodnes symbolem města, zde je na vlajce). Přesídlením ze svého dosavadního působiště, hradu Rožmberk, se Krumlov stal centrem rozsáhlého panství tohoto rodu. V průběhu 14. a 15. století se vliv města a vládnoucího rodu Rožmberků zvětšoval do té míry, že si dovolil oponovat centralizačním snahám krále Václava IV., kterého dokonce v letech 1349 a 1402 i krátce věznili na krumlovském hradě. V období husitských výbojů se postoj města k tehdejší situaci často měnil, z přízně k Husitům se záhy stal radikální odpor, to vše za vlády majitele panství Oldřicha II. Další historie města je pevně svázaná s německým vlivem, který sílil od objevení stříbra a otevření stříbrných dolů v roce 1475, což mělo za následek přísun pracovní síly německých horníků z pohraničí, čímž byl zahájen proces germanizace města. Další významnou osobností Krumlova je bezesporu Petr Vok z Rožmberka. V roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město.  V tomto období  došlo k velkorysé přestavbě krumlovského hradu na pohodlné zámecké sídlo, tak jak ho známe dnes. Velké dluhy však Petra Voka v roce 1601 dohnaly k prodeji Krumlova císaři Rudolfu II. Tím Krumlov přestal být centrem Rožmberského panství. Petr Vok byl zároveň posledním z rodu Rožmberků. Dalším zlomem v historii města bylo ve dvacátém století, vzhledem k vysokému počtu německých obyvatel, připojení k Německé III. říši. Krumlov byl v roce 1945 osvobozen americkou armádou, německé obyvatelstvo bylo odsunuto a nahrazeno českými přistěhovalci. S nástupem totality se město a jeho okolí stává významným centrem textilního a papírenského průmyslu, zejm. v nedaleké obci Větřní vznikla papírna, která se na dlouhá léta stala ekologickým postrachem krumlovského obyvatelstva, zejména pro svůj nešetrný vliv na povodí Vltavy, v současné době je však tehdejší katastrofální stav zažehnán a více než dominanta papíren vodáky děsí nekonečný rovný úsek řeky, který vede právě okolo zmíněného továrního komplexu u obce Větřní, několik kilometrů před kempem na začátku Českého Krumlova.

Středověké centrum města je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO

K významným a hojně navštěvovaným památkám města patří zejména zámek, po Pražském hradě je pak nejrozsáhlejším zámeckým areálem v ČR. Původně gotický hrad je přestavěn zejména v renesančním slohu. Areál se skládá z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží a Horního hradu. Mezi další zajímavosti patří:

Most Na plášti -  tzv."Plášťák" je několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady - spojuje zámek a zámeckou zahradu. Vystavěn 1764.

Zámecká zahrada - založena ve 2. pol. 16. stol., dlouhá 700 m, celková rozloha 10 ha, ve které se nachází Kaskádová fontána, barokní letohrádek Bellarie a nové otáčivé hlediště divadla pod širým nebem, které je v současné době největším kulturním lákadlem.

Vnitřní město - systém ulic s pravidelným náměstím nezměněn od doby založení. Velký počet zachovalých městských domů - gotických, renesančních, v menší míře i barokních.
Mezi další zajímavosti jistě patří:

Radnice - renesanční stavba z 2. poloviny 16. stol. (nám. Svornosti)

Kostel sv. Víta - gotický trojlodní kostel z let 1408-1439 (ul. Kostelní)

Latrán - čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, podhradí zámku. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem. Velké množství menších gotických domů.
Městské hradby - dnešní podoba hradeb obepínajících Latrán pochází z 15. stol. Z městských bran zachována pouze Budějovická brána.

Kostel sv. Jošta - původní gotický kostel, mnohokrát přestavován, od 20. stol. využíván jako obytný dům, dnes muzeum loutek.

Plešivec- historická část předměstí prohlášena samostatnou městskou památkovou zónou.

Český Krumlov jistě zaujme množstvím galerií umění, muzei, kterých je v současnosti šest, zejm.pak muzeum Egona Schieleho a Muzeum voskových figurín. Z malebných hospůdek pak večer hraje živá hudba mnoha žánrů. Město nabízí mnoho kategorií ubytování, od luxusních pokojů až po studentské hostely. 
 
Jak se do Českého Krumlova dostat:
 
Autem
Městem prochází jedna silnice první třídy - I/39, která vede z Lenory přes Volary a kolem nádrže Lipno, která vede okolo parkoviště nedaleko vstupu na zámek a infocentra, pokračuje směrem na České Budějovice.
Dále zde prochází 3 silnice II. třídy: Silnice II/157 vede z Českého Krumlova přes Kaplice a Trhové Sviny do Českých Budějovic, ale je to trochu oklika.
Silnice II/160 spojuje Český Krumlov s obcemi Větřní, Rožmberk nad Vltavou a Horní Dvořiště. Až za Rožmberk vede podél řeky Vltavy, kterou využijí především vodáci k přesunu do Vyššího Brodu.
 
Železniční doprava
Železniční trať 194 České Budějovice - Volary prochází severní částí města. Železniční stanice se nachází na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť, kde budete muset zdolat při cestě z centra města relativně velké stoupání. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně 2 km, pro její překonání lze využít služeb MHD. V letních měsících ČD vypravují rychlík Šumava přímo z Prahy do Volar, který je výborným řešením pro cestovatele do lůna Šumavy a Lipenska, ten samozřejmě staví i v Českém Krumlově. 
 
Autobusová doprava
Autobusové nádraží najdeme nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má i MHD. Menší autobusové nádraží najdeme také na sídlišti Špičák, odkud jedou autobusy do Prahy, většina dálkových spojů pak staví v Písku a Příbrami. 
 

Faktografické údaje:
 
status:město
kraj Jihočeský
okres Český Krumlov

katastrální výměra: 22,16 km²
obyvatel: 14 056 (24.9.2007)
zeměpisná šířka: 48°48'39.27" s. š.
zeměpisná délka: 14°18'54.75" v. d.
nadmořská výška: 492 m
PSČ: 381 01
základní sídelní jednotky: 19
místní části: 10
katastrální území: 6
adresa městského úřadu:Městský úřad Český Krumlov
nám. Svornosti 1
381 01 Český Krumlov
starosta: Ing. Luboš Jedlička

 autor textu a fotografií: Jan Chaloupka