Přírodní park Česká Kanada

     Trochu drsná příroda, v zimě více sněhu než  jinde v podobných nadmořských výškách. Roční období jsou krásná všechna, ale tady je snad nejkrásnější právě podzim. Všechny barvy se objeví v průběhu těchto měsíců v přírodě a zrcadlí se v mnoha rybnících kraje. Českou Kanadu je možné projít pěsky, což zabere sice mnoho času, ale prožitky jsou o to silnější, na kole to zabere času méně. Výrazně mohou pomoci Jindřichohradecké úzkokolejky, které jsou páteří západní části. Na některé zastávky vlaku, jako je například Kaproun hluboko v lesích, jen tak nezapomenete.

     V kraji leží jak hraniční kámen Čech a Moravy (západně od Slavonic), tak jej protíná hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. Nejvyšší vrchy České Kanady jsou Vysoký Kámen 725 m, Šibenik 732 m a mnoho dalších přes 700 m n.m.  Za hlavní střediska kraje můžeme považovat Novou Bystřici, Kunžak, Slavonice, ale i Český Rudolec či Staré Město pod Landštejnem. Z Nové Bystřice není hrad Landštejn daleko, přes Terezín a Klášter, cestou uvidíme zříceniny starého zámku na březích rybníka Osika, Hrad Landštejn, který je jíž částečně restaurován, určitě stojí za návštěvu.

     Slavonice jsou známé obecně a není třeba je představovat. Podobně jako u Nové Bystřice, tak i u Slavonic jsou hraniční přechody do Rakouska. Jižně od Slavonic najdeme vísku Maříž s další zříceninou zámku. Již méně lidí však zná Český Rudolec s „Malou Hlubokou“, dnes velmi zanedbaným zámkem na okraji městečka.

     Z Českého Rudolce na západ projedeme Matějovec s několika rybníčky plnými ryb a kostelem a kroutícími se silničkami uprostřed lesů plných hub a zvěře (divoká prasata jsme viděli na vlastní oči) ,mineme Kaproun (osadu, nádraží je několik km od vsi) a  dostaneme se k Blatu u rybníků na horním toku řeky Dračice. Největší z nich je Osika u Albeře dále na jihu, ale tudy jsme již projeli cestou na Landštejn. Odkloňme se  zpátky k severu a směřujeme k dalším velkým rybníkům u Kačleh a Malého Ratmírova. Mineme rybník Dřevo u Horní Pěny a hezky za sebou Kačležský, Krvavý a Ratmírovský rybník. Z Ratmírova ke Kunžaku mineme ještě rybník Hejtman a Komorník. Odsud je to jenom skok k Olšanům, což je malá osada u rašelinišť nad Suchdolem.

     Nedaleko je bývalý viklan „Trkal“, který však již  kolem roku 1910 nezvedená školní mládež „vyviklala“. I tak stojí místo za návštěvu, o historii a pověstech kolem viklanu si pak můžete přečíst v přiložené návštěvní knížce u něho umístěné.

      Na jih se můžeme vydat buď kolem rybníku Zvůle, kde je v létě příjemné koupání, na kole můžeme zvolit i cestu po lesních cestách, kterých je zde mnoho a protínají lesy mezi Heřmancem a Markvarcem. Pod Českým Rudolcem najdeme v lesích rybníky „Šatlavy“, opět ke koupání, je-li teplo a nedaleko Graselovu jeskyni, sluj loupežníka, podle kterého vzniklo rčení, že někdo je „grázl“. Ve Slavonicích se opět kruh putování Českou Kanadou uzavře.

     Touláme-li se pěšky, potřebujeme alespoň dva týdny, s kolem projet celý kraj křížem krážem to zvládneme rychleji. K ubytování zde najdeme jak kempy (zvláště u rybníků), jejich provoz je časově omezen hlavně na léto, tak penziony různé cenové úrovně. Spokojen bude jak turista, tak náročný a trochu rozmazlený cestovatel.

Text/foto: Vojta Jančar

zpět