ČR: Oslavany - důlní město

Obec Oslavany leží v Jihomoravském kraji, 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, v údolí řeky Oslavy. Obec má kolem 4560 obyvatel a její součástí je městská část Padochov. Řeka Oslava, která je proťata dvěma mosty, obtéká celé město. Nad řekou dominuje kopec Kukla. V centru města na náměstí sídlí městský úřad, v jehož blízkosti se nachází sídliště z 60. let, kde žije většina obyvatel. Ve městě je autobusové a vlakové nádraží, zdravotní středisko, základní škola, sportovní stadion. Na jihovýchodním okraji města se nachází průmyslová zóna. V okolí města pak leží přírodní parky Oslava a Jihlava a rozsáhlé lesy. 

Historie

První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1104 a podle archeologických nálezů na území města existovalo osídlení už v době neolitické a bronzové.  V roce 1225 byl v obci zřízen první ženský cisterciácký klášter na Moravě - "Vallis s. Mariae", jehož zakladatelkou byla Heilwida ze Znojma, a s jehož dějinami je historie města úzce spojená.  V roce 1228 olomoucký arcibiskup za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. klášter vysvětil a král mu udělil velká privilegia. V roce 1525 se klášter stal majetkem rodu Althanů, který ho přebudoval na renesanční zámek. Původně Oslavany byly zemědělskou a vinařskou obcí. Ve 13. století v horách u Oslavan začala těžba mědi a jiných kovů, v 18. století v Oslavanech byla objevená naleziště černého uhlí.  Největší rozvoj těžby nastal ale v 19. a 20. století a uhlí ve velkém množství putovalo i do tepelné elektrárny, jedné z největších v Rakousko-Uhersku. Těžba uhlí v Oslavanech je bohužel poznamenaná i dvěma tragickými událostmi - výbuchem metanu a smrtí 53 horníků v roce 1860 a smrtí 26 horníků v roce 1921. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1973 a po dvaceti letech byla zrušena také elektrárna.

Kulturní a historické památky

Ke kulturním a historickým památkám Oslavan patří renesanční zámek  - původně první cisteriánský klášter na Moravě, založený v roce 1225 Heilwigou ze Znojma a v roce 1228 vysvěcený olomouckým arcibiskupem. Roku 1423 klášter údajně vypálili husité a následně v roce 1471 ho získal Vilém z Perštejna. Po velkém požáru roku 1517 začala přestavba kláštera na zámek. Potom zámek získali Kunové z Kunštátu, Krajířové z Krajku a rod Althanů, který na konci 16. století uskutečnil velkou přestavbu zámku v renesančním stylu.

Zámek ještě změnil majitele vícekrát. Posledními vlastníky zámku byli Gomperzové, kteří jej koupili v roce 1885, ovšem v roce 1939 byl zámek zkonfiskován německou armádou jako židovský majetek a byly v něm zřízeny kasárny wehrmachtu. Po skončení války byl zámek opět zkonfiskován, avšak tentokrát státem, který jej začal využívat jako skladovací prostory. V roce 1993 se zámek stal majetkem města a roku 1996 byl zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR, přičemž v současnosti probíhá jeho renovace. Zámek představuje rozlehlou jednopatrovou budovu kolem dvou dvorů a nádvoří zámku je rozčleněno arkádami. Součástí zámku je zámecká kaple – původně klášterní gotický kostel. U zámku, který se nachází blízko řeky Oslavy, je zámecký park a zahradnictví. Nábřeží řeky a vstupní ulici k zámku lemují kaštanové aleje.  V současné době je ve vnitřních prostorách této architektonické památky rozmístěna stálá výstava „Historie hornictví a energetiky“, která je otevřena od dubna do konce září.

Mezi další kulturní a historické památky se řadí farní kostel svatého Mikuláše ze 14. století. Původně gotický kostel byl přestavěn do renesanční a později barokní podoby. Z vybavení starého kostela se zachovala pouze gotická socha Panny Marie s děťátkem, pravděpodobně dar královny Elišky Přemyslovny z roku 1312 a postříbřená a pozlacená soška Panny Marie z roku 1707.

K dalším pozoruhodnostem Oslavan patří sochy svatého Jana Sarkandera (1746) a svatého Jana Nepomuckého (1717) u mostu před radnicí, klasicistní náhrobek zakladatele oslavanských dolů J. B. Müllera, socha „Ejhle člověk“ (Ecce homo) z roku 1705 na schodech u kostela, kamenné kříže z dílny Josefa De Bertoni (1610) na rozcestích a v polích v Oslavanech, kamenný barokní kříž z roku 1804 v Padochově, pomníky obětem důlních katastrof v letech 1860 a 1921 na místním hřbitově.

Turistika

Na levém břehu řeky Oslavy vede naučná stezka, která má devět zastávek s informačními tabulemi a končí u druhého mostu přes Oslavu.

Čtyři cyklistické tématické stezky s názvy: Energetická, Pivovarská, Templářská a Hornická jsou okruhové a provedou vás zajímavými lokalitami okolí obce.

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia - Harold, Harold foto 2