Obecné informace

Oficiální název : Kanada
Hlavní město: Ottawa
Rozloha: 9 984 670 km²
Počet obyvatel: 32 547 200 (odhad 2006)
Oficiální jazyk: Angličtina a Francouzština
Státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealthu
Hlavní náboženství: římsko-katolické (43,2 %); bez vyznání (16,2 %); ostatní (25,6%)
Nejvyšší bod: Mount Logan, Yukon (5959 m n.m.)

Čas: SEČ - 6

Geografie

Kanada hraničí na jihu se Spojenými státy, konkrétně (od východu k západu) se jedná o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington. Na severu ke Kanadě patří řada arktických ostrovů zasahujících až k Severnímu ledovému oceánu. Východní pobřeží země omílá Atlantik, západní Tichý oceán. Téměř polovinu kanadské pevniny tvoří Kanadský štít (obklopující Hudsonův záliv). Kanada je složena z deseti provincií a tří teritorií. Provincie jsou Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Nový Brunšvik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan. Teritoria jsou jsou Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon. 

Podnebí

Vzhledem k rozsáhlému území nelze Kanadu jednoznačně přiřadit k nějakému typickému klimatickému podnebí. V oblasti Kanadského štítu je podnebí převážně kontinentální, od oblasti k oblasti se však mění. Čím více směřujete na sever, tím je podnebí chladnější, avšak i tam se nacházejí teplejší kraje (jako např. Sudbury na jižním cípu Kanadského štítu, kde v létě dosahuje teplota až 24 °C). Dešťové srážky jsou v celé oblasti zhruba stejné, směrem na východ jich ale přibývá. Oblast Velkých jezer a nížiny řeky Sv. Vavřince představuje kontinentální období. Srážky činí v této oblasti 70 až 100cm ročně. V létě tu občas bývá i velké dusno, zejména ve městech. Obecně jsou teploty v jižním Ontariu trochu vyšší než v jižním Québeku. Nejvyšší teploty v Torontu jsou přibližně 27°C. Atlantské provincie jsou proslulé pobřežními mlhami, které se vytvářejí po celý rok. Důvodem je srážející se labradorské proudění s teplým vzduchem nad Golfským proudem. Panují zde poměrně mírné teploty - v Halifaxu od 23 °C v létě po - 7 °C v zimě. Dešťové srážky jsou na východním pobřeží Kanady nižší než na západním. Průměrné množství srážek v atlantských provinciích činí 100cm za rok.  

Příroda

Kanadská krajina je nádhera sama – charakterizují ji tisíce menších a větších jezer obklopených skalnatými nebo zalesněnými horami. Na útesech a v říčních korytech všude volně leží žula. Najdeme tu také zalesněné oblasti, jenž pokrývají tisíce čtverečních kilometrů. Tvoří je hlavně smrky, cedry, kleč a osiky. Lesy jsou hlavním kanadským přírodním bohatstvím, táhnou se v 500 až 2000 km širokém pruhu celou zemí a pokrývají téměř 40 % povrchu státu. Bohatství ryb lákalo do Kanady už první Evropany a rybolov byl do roku 1993 významným hospodářským odvětvím. Loví se převážně lososi, avšak v důsledku nadměrného rybolovu se vláda rozhodla pro omezení lovu některých druhů (např. tresek). Mezi nejdůležitější nerostné bohatství paří ropa, zemní plyn, uhlí a železná ruda. Kanada je jedním z největších světových producentů zinku a titanu.

Obyvatelé

Pomineme-li Francouze a Brity, jsou předky dnešních Kanaďanů Němci, Italové, Ukrajinci, Japonci, Číňané, Inuité, domorodí Indiáni a jiné národnosti. Dvojjazyčnost byla v zemi uzákoněna v roce 1969 – oba jazyky byly zavedeny ve všech veřejných službách (i všechno zboží musí mít dvojjazyčné nápisy). Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech Québec-Windsor, Calgary-Edmonton a v oblasti Lower Mainland. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce. Většina obyvatel Kanady se hlásí ke křesťanství. Nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev, ke které se hlásí 43,2 % kanadské populace. Z nekřesťanských náboženství je nejvýznamnější islám (2 %). Bez vyznání se profiluje 16,2 % obyvatel.