Loket, hrad
Královský hrad Loket, jedna z jedenácti mocenských struktur, které měly být podle Karla IV. navždy v rukou českých panovníků, je postaven podél řeky Ohře a s okolní přírodou vytváří malebné prostředí, ve kterém je radost trávit volné chvíle. Hrad leží podobně jako Helfštejn na staré obchodní stezce, která spojovala české země s Německem a potažmo západní Evropou.
Původní románský hrad stál na místě dnešního Lokte někdy na počátku 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1234. V té době, v časech vlády Václava I., byl Loket v jeho vlastnictví a tvořil jednu z mála opor, které mu zbývaly proti vzbouřené české šlechtě, jenž zvolila vlastního vzdorokrále Přemysla, který se po smrti Václava I. ujal trůnu a do dějin se zapsal jako Přemysl Otakar II., Král železný a zlatý.
S Loktem se pojí pověst ohledně vzniku města Karlovy Vary. Karel IV. se odtud totiž jednoho dne vydal na lov, při němž objevil horký léčivý pramen, u kterého nechal založit toto první české lázeňské město, tehdy však známé jako Teplé lázně u města Lokte.
Po husitských válkách se Loket dostal pod správu rodu Šliků, kteří kraji kolem Lokte vládli sto let. Šlikové, původem Němci, nebyli mezi svými poddanými oblíbení a navíc chtěli na sklonku 15. století svá území od českých zemí odtrhnout a připojit je k Sasku. Tou dobou hrad vyhořel, což znamenalo, že se muselo začít s jeho přestavbou. Byly provedeny pozdně gotické a renesanční úpravy obytných částí, takže se hrad přeměnil v pohodlné rodinné sídlo. Šlikové vybudovali nové paláce, hluboké sklepy a vězení. V bitvě na Bílé hoře ale tento rod stál na protestantské straně, takže po ní bylo jejich panství za trest zkonfiskováno.
Hrad počal po krátkém vlastnictví jednoho majitele chátrat, až roku 1797 začala přestavba, která ho měla změnit na krajskou věznici, což ho zachránilo. Toto vězení fungovalo až do roku 1949. Další rekonstrukce byly provedeny až v 80. a 90. letech 20. století. V červenci 1993 byl hrad zpřístupněn veřejnosti.
Otevírací dobu hradu najdete ZDE.
Text: Maxim Kucer
Foto: Wikimedia Commons, Ja.sem.ja, Bobak HaEri, Jitka Erbenová, JialiangGao
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek