SR: Gelnica – královské důlní město

Městečko Gelnica leží v Košickém kraji, obklopené vrchy Spišsko-gemerského Rudohoří. Gelnica je centrem hnileckého údolí, které je oblíbenou turistickou lokalitou. Jméno městečko dostalo podle řeky, která jím protéká - Gnilec (Hnilec).

Historie Gelnice

První písemná zmínka o městě pochází ze 13. století, kdy splynuli původní slovanští obyvatelé tohoto území s přistěhovalci z Bavorska, Durynska a Porýní, kteří sem přišli za prací v místních dolech. Už v tomto období se zde totiž těžilo zlato, stříbro, měď, rtuť, olovo a železná ruda a v dolech pracovalo až 400 horníků. Zejména bohatá naleziště zlata, stříbra a mědi udělaly z Gelnice jedno z nejvýznamnějších hornických měst Uherska, což potvrzuje i skutečnost, že již v období vlády Bély IV. (1235 - 1270) byla povýšena na město se všemi náležejícími právy.
Nejstarší dochovaná pečeť města se nachází na listině v hradním archivu ve Vídni a pochází z roku 1497.

   

V roce 1726 se obnovil svaz báňských měst Hnilecké doliny, kam patří Gelnica, Smolník, Štós, Švedlár, Mníšek, Medzev a Vondrišel. Gelnica měla i svůj báňský komisariát.
V 19. století se Gelnica proslavila v celém Uhersku díky výrobě hřebíků a řetězů, které se staly nejvýnosnější živností obyvatel Gelnice. V roce 1870 se hřebíkářstvím živilo téměř 550 lidí a tehdejší produkce představovala 90 milionů hřebíků ročně.
Ve 20. století prošla Gelnica neklidným obdobím. Nejdříve se zde odehrála generální stávka v Hnilecké dolině, jejíž následkem bylo 112 zatčených vůdců a dělnických důvěrníků. Poté, v letech 1921 - 1923, se městu nevyhnula hospodářská krize, což způsobilo zastavení provozu důlních podniků a továren a velké vystěhování lidí do ciziny za prací.
Po osvobození Gelnice Sovětskou armádou v roce 1945 se postupně obnovila činnost průmyslových podniků. Byly zprovozněny doly, které prošly zestátněním, i Antonyho továrna a Kučerova pila, které přešly pod národní správu.
 

Památky

V Gelnici stojí za návštěvu historické památky jako zřícenina hradu ze 13. století, gotický kostel ze 14. století s pozdějšími přestavbami a s cenným interiérem, a barokní radnice, která vznikla z původních renesančních objektů. Starobylý ráz města doplňují barokní klasicistické měšťanské domy, z nichž některé mají i typickou mansardovou střechu, hornické a řemeslnické domy z 19. století. Významnou památkou je i horní krytý dřevěný most z roku 1831.
 
Kam v Gelnici a okolí

Gelnica a její horské okolí mají co turistům nabídnout v letním i zimním období. Způsobů trávení volného času je hned několik. Rekreanti, turisté, myslivci, rybáři, cyklisté a v zimě ani lyžaři se zde určitě nudit nebudou. Jsou zde možnosti i na agroturistiku a dětské tábory.
Turisté si přijdou na své při pěším výletu na nedalekou Kojšovu holi, odkud je krásný výhled na panorama Spišsko-gemerského Rudohoří a Vysoké Tatry, nebo při výletu do Thurzovských "lázní" s kouzelným jezerem a přes Slovinky do Poráčské doliny, nebo také výlet přes Smolník na jezero Mír. Lákavým výletem je i ten přes lázně Štós do Jasovské jeskyně a přes Smolník na Krásnou Hôrku, do nedalekého Betliaru, nebo do jeskyně Domica.
Nadšenci vodních sportů se v létě soustřeďují na Hnilecké přehradě nebo blízké Ružinové.
V okolí láká i Dobšinská ledová jeskyně, Slovenský ráj a v zimě lyžařská střediska v Gelnici - na vleku, na Kojšové hoře a lyžařské středisko Plejsy u Krompach.

Díky svým kulturně historickým památkám a přírodním krásám, se město i jeho okolí stává zejména v poslední době střediskem cestovního ruchu.


 

Text: Zuzana Megerssová
Foto: Město Gelnica

Překlad: Stanislava Waniová