Kostarika – národní park Tortuguero
Z města Liberia vyrážíme autobusem do hlavního kostarického města San José, cesta trvá přes 4 hodiny. Vystupujeme přímo na autobusovém nádraží a nasedáme do dalšího autobusu, který nás zaveze do města Cariari. Sem to trvá hodinu a půl. Ani zde však naše cestování nekončí, musíme se totiž dostat do vesnice Pavona, odkud vyplouvá loď do národního parku. Tady rozhodně doporučujeme pokračovat autobusem, který je ve vesničce za půl hodiny a navazuje na lodní dopravu. Je navíc podstatně levnější než taxi. Pokud nestihnete loď, musíte počkat v přístavu, kde krom pár předražených kiosků, hejna komárů a také velmi nepříjemných černochů, co se snaží obrat turisty, vůbec nic není. Vědí, že lidé jsou již unavení po dlouhé cestě a před nimi je opět další čekání, tudíž opravdu nelidsky smlouvají, své požadavky poté mění a občas je jejich chování až agresivní. Na tomto místě to bylo asi poprvé a naposled, co jsme potkali opravdu nepříjemné místní. Jinak jsou Kostaričané velmi milí a nápomocní.
Následná cesta lodí trvá dalších 45 minut a určitě si přibalte pláštěnku, počasí se neustále mění a v zatáčkách voda cáká do všech stran. Konečně připlouváme do barevné vesničky a rázem se nám zlepšuje nálada. Toto místo totiž rozhodně stojí za to a ani dlouhá cesta by neměla žádného turistu odradit. Barevné domky, veselí místní, obrovští krabi prchající před každým chodcem i neustále proměnlivé počasí, čerstvé kokosy a rozbouřené moře, ve kterém je téměř nemožné se vykoupat.
Zajímavé je, že zde lze téměř všude platit kartou (někdy s příplatkem a někdy bez). Pozor také na ceny základních potravin, ač jsou obchody jen pár metrů od sebe, ceny se mohou extrémně lišit. Přímo na místě se také nabízí plno fakultativních výletů, určitě doporučujeme plavbu parkem, při které uvidíte zblízka opravdu plno zvířat, a to hlavně díky neuvěřitelně skvělým průvodcům. Při plavbě na vlastní pěst by si běžný turista nevšiml ani poloviny z nich. My tak obdivujeme tlupu vřešťanů, mládě kajmana, plno ptactva a ještěrek i pavouka, který tká opravdu silnou pavučinu. Zajímavá, ač poměrně přehnaně dlouhá a občas i děsivá je také noční procházka džunglí. Zde navíc potkáváme velkého škrtiče, lenochodí maminku s mládětem, tukany, žábu s červenýma očima (listovnice červenooká) i jedovatého pavouka.
Vstup do samotného parku je pouhých pár kroků od vesnice, nachází se zde několik tras a je vhodná nepromokavá obuv, nicméně velké bahnité louže jsou zpravidla jen na začátku trasy, tudíž není potřeba si půjčovat všude nabízené holiny, nejsou zrovna pohodlné. Jsme rádi, že neprší, ale vedro začne být extrémně úmorné a ze všude se vypařující vody člověk často není schopen ničeho jiného než odpočinku. Déšť je sice silný a nepříjemný, ale často na výlet daleko lepší.
Večer pak vyrážíme znovu do ulic. Místní prakticky každý den po setmění u hlavní cesty grilují vepřové a kuřecí na špejli. Jídlo stojí pouhých 1000 colónů (cca 46 Kč), což je v porovnání s cenami v restauracích opravdu zadarmo. Ale co víc, maso je opravdu výtečné, určitě ochutnejte.
GPS: 10°27'00.6"N 83°30'23.2"W
Text a foto: Veronika Schubertová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek