Ústecký kraj - Česká republika

Jeho hranice tvoří z větší části hřeben Krušných hor s nejvyšší horou Klínovec (1244 m), která částí náleží do sousedního Karlovarského kraje.

Články

ČR: Most - úděl jednoho města I. Za světlými zítřky

Publikováno: 10.3.2013

Když se řekne Most, většina lidí si vybaví nepříliš půvabné severočeské panorama továrenských komínů, rafinérií či hnědouhelných pánví. Ano, i takové jsou severní končiny české země, ale je zde i mnoho zajímavého, pozoruhodného a nebojím se říci i krásného, byť nám pátrání zabere o trochu více času, než v jiných, jižnějších koutech republiky.

O nelehkém životě v podkrušnohoří jsem se za dobu své redakční práce zmiňoval hned několikrát, ať už v příspěvcích věnovaných přírodě, pamětihodnostem či mírně enviromentálně laděnými články, byť sám nejsem kdovíjakým ekologem. Dnes ale pomineme všechny pro a proti přírodních zákoutí (pod)Krušnohor a zaměříme se na památku ryze duchovní, resp technickou. Jen málokterý světaznalý člověk nikdy neslyšel o mosteckém kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Doslova létající svatostánku, který se z obav před demolicí doslova vznesl, aby tak ustoupil rozsáhlé likvidaci toho, co dřív bývalo původním Mostem. Připomeňme si alespoň rámcově historii tohoto místa.

Vůbec první historické zmínky o osídlení území pod dnešním městem nalézáme již v  Kosmově kronice české z 10. století. Název Brux, neboli Most v němčině, získalo město podle soustavy dřevených mostků a lávek, jenž překlenovaly bažinaté údolí říčky Bíliny. Nyní přeskočíme několik století až na počátek 50. let do doby budovatelského nadšení, staveb socialismu a masivního rozvoje všech odvětví průmyslu a masivní důlní těžby, která právě zde vtiskla do tváře krajiny vrásky tak hluboké, že jejich "lifting" potrvá ještě dlouhá desetiletí.

V souvislosti s Mostem je dobré také připomenout katastrofu, která město zasáhla v roce 1895, kdy bylo vinou podmáčeného propadu podloží a tzv. kuřavky, což je směs jemných písků, jílů a dalších převážně sypkých hornin, nazývaných v hornictví taktéž "tekuté písky". Během deštivé noci z 19. na 20. července došlo k průvalu spodních vod do části spletitého systému štol a následnému propadu či zborcení 25 domů v samotném centru města, které se postupně hroutily až do dopoledne následujícího dne. Celkem tak o střechu nad hlavou přišlo na 236 rodin s 1012 obyvateli + dalších 18 domů bylo silně narušeno. Další budovy popraskaly a hrozilo náhlé zřícení. Celkem bylo touto pohromou postiženo na 2462 lidí!

Tato demolice si však nijak nezadala s kompletní likvidací starého Mostu, která přišla jako důsledek rozšiřování těžebního prostoru na okrajích města. V té době ze zde dobývaly desítky ba stovky milionů tun uhlí a zeminy. Staré dělnické kolonie vystřídala nová sídliště, avšak stále se neuvažovalo o přímé demolici původních částí města. Tu si vyžádal až rok 1965, kdy bylo odsouhlaseno a vládním usnesením z 26. března 1964 zpečetěno srovnání starého Mostu se zemí podobně, jako se tomu dělo u desítek menších obcí severočeského regionu. Postupně zanikla ocelárna, pivovar, keramické závody. Řeka Bílina měla dostat nový betonový koridor, dráhy časem i nové nádraží a dělníci nové byty. Vrch Šibeník se měl stát městským parkem a zatopená výsypka lomu Benedikt měla sloužit jako rekreační oblast. V roce 1965 se pak začalo konečně bourat. Pod radlicemi bagrů  tak skončila svou předlouhou historii místa, která by se dnes svou hodnotou mohla směle řadit k nejpopulárnějším památkovým lokalitám Česka. Trhavina však historii nestudovala a pokrok je přeci pokrok. Světlým zítřkům padlo za oběť více jak 20 gotických staveb, což je vzhledem k zastavené ploše, počet srovnatelný pouze s centrem Prahy! Zanikl tak například barokní klášter minoritů, kostel Františka Serafínského, dále klášterní kostel sester magdalenitek, románský a barokně přestavený kostel sv. Václava, pozdně gotický kostel sv. Anny atd., atd. Mnoho desítek uměleckých i architektonických děl, sousoší a vybavení však našlo své místo v jiných klášterech či kostelech v blízkém i dalekém okolí.

Výstavba nových sídlišť náležela instituci, nesoucí název Útvar hlavního architekta. Ta také řídila přesuny obyvatel i rozvoj jejich zcela nové domoviny. V té době také došlo k přesunu značně silné romské komunity do nově vzniklého sídliště, pro které se později vžil všemi známí název Chanov, byť se jeho název vyslovuje dlouze.

Od počátku 70. let tak vzniklo úplně nové město v duchu tehdejších socialistických tradic architektonického brutalismu  tj. železobetonu, panelů, širokých bulvárů a budov tzv. staveb občanské vybavenosti. Obchodní domy Prior a Rozkvět nahradily útulné koloniály a hokynářství. Soudruzi dostali nový národní výbor, pracující pak Oblastní dům kultury horníků a energetiků. Vznikala taktéž zcela nová dopravní infrastruktura, nové nádraží, výceporoudý dopravní koridor, mimoúrovňové křižovatky, nová centra, nemocnice, internát, školy, učiliště a vůbec vše, co město a jeho cca 70 tisíc obyvatel ke svému životu potřebuje....  

Další pokračování věnujeme jedné z největších událostí tehdejší historie města - slavnému přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie, což je dodnes platně zapsáno jako jedno z hesel v Guinessově knize rekordů.  

Více fotografií a dobových obrázků Starého Mostu naleznete například ZDE

Text: Jan Chaloupka

Foto: wikipedia commons: 3x Hedonos, archiv M.Myšička

Souvisejicí články

Víte, že? Nová nejvyšší budova v ČR

Publikováno: 17.7.2011

Nejvyšší budovou v České republice není žádná z administrativních budov, hotel či vysílač, ale ryze průmyslová stavba, která je mimochodem i naší vůbec nejvyšší rozhlednou.

ČR: Most - úděl jednoho města II. aneb létající kostel poprvé

Publikováno: 17.3.2013

Asi největším turistickým lákadlem města Most je, krom pravidelných motoristických akcí zdejšího autodromu, návštěva a s seznámení se s kostelem, jehož nedávná historie prakticky nemá ve světě obdoby.