Po krátké přestávce jsme se opět vydali na procházku do Malých Karpat, tentokrát do Hlbočianské doliny, která se nachází nedaleko obce Smolenice.
Obec Smolenice nemusíme příliš představovat, protože jsme ji už v minulosti navštívili. Pokud byste se o ní chtěli dozvědět více nebo si připomenout naše poznávání Smolenic a jejich okolních krás, tak si přečtěte zajímavý článek ZDE.
My jsme tentokrát zvolili pohodlnou autobusovou dopravu, která nás dovezla do centra obce, přesněji před obecní úřad, odkud jsme se vydali po modře značené turistické trase do přírodní rezervace Hlbočianská dolina (dolina Hlboče). Příroda byla ještě šedohnědá, ale už bez sněhu, s náznaky začínajícího jara. Cesta k našemu cíli netrvala dlouho. Zajímavostí námi zvolené výletní atrakce je, že nabízí svou krásu pouze občas. A co vlastně je tím cílem? No přece Hlbočianský vodopád.
Tento nevšední přírodní výtvor je jediným vodopádem pohoří Malé Karpaty. Přívlastek občasný mu patří právem, protože jednou je mohutný a plný síly, jindy zas uzoučký a skoro bez vody. Proto vám doporučujeme jeho návštěvu právě v těchto dnech, kdy taje sníh a vody je dostatek. Hlbočianský vodopád (nazývaný také vodopád Padlá voda) je 9 metrů vysoký. Nad ním lze pozorovat díky vířivým pohybům vody víry o průměru až 1,5 metru, což dokazuje erozní (rozpouštěcí) činnost vody.
Vodopád je součástí Smolenického krasu, jehož nejtypičtější formou je 100 m hluboká Hlbočianská dolina, v jejímž závěru je již zmíněný vodopád. V současnosti jsou prameny, které protékaly údolím, zachycovány na louce Vlčiareň jako zdroj pitné vody. Hlbočianská dolina je současně i jediným krasovým poloslepým údolím v Malých Karpatech. Pokud se ještě vrátíme k vodopádu, tak v jeho těsné blízkosti je možné pozorovat skalní vápencovou stěnu, která je jedna z mála na Slovensku, kde je prokázán věk 145 milionů let, čili hranice jurského a křídového útvaru. Stopy vody pod vodopádem zakrátko mizí v podzemí a vynořují se až v těsném okolí Smolenic, což jsou ideální podmínky pro vznik jeskynních prostor. Tento fakt potvrzuje i jediná zpřístupněná jeskyně v Malých Karpatech – jeskyně Driny, kam nás dovedla naučná stezka Smolenický kras a jejíž bohatou výzdobu jsme si mohli v minulosti vychutnat spolu s komentovanou prohlídkou.
Tato naučná stezka začíná v rekreační oblasti Jahodník a končí ve Vrtichově lomu na okraji obce Smolenice. My jsme ji sice prošli opačně, ale z její krásy a nevšednosti jí to neubralo. Bezmála 4,5 kilometru s 8 informačními tabulemi, tedy 9, ale jednu jsme nějak obešli, jsme zdolali hravě a bohatší o poznání se vrátili zpět do centra obce, odkud naše kroky mířily domů.
Každopádně nám nezbývá než vám vřele doporučit návštěvu krásného údolí s ještě krásnějším vodopádem.
V Malých Karpatech se nachází množství zajímavých lokalit, které patří mezi často navštěvované a turisty oblíbené cílové oblasti. Jsou to především vrchy nabízející úžasné výhledy na okolí, které lákají mnohé turisty k výstupu. Mezi tři nejvyšší vrcholy Malých Karpat, ze kterých se naskýtají fantastické panoramatické výhledy na okolí, patří i vrch Vápenná.
Pokud máte rádi turistiku a krásné výhledy, vydejte se spolu s námi na jednu nenáročnou vycházku do Malých Karpat. Její začátek bude v obci Plavecký Mikuláš, odkud vede několik značených turistických stezek.
U obce Buková v okrese Trnava se nachází zřícenina hradu Ostrý Kameň, který kdysi hlídal tzv. Českou cestu. Jeho historie sice v porovnání s ostatními hrady není až tak bohatá, přesto je dnes oblíbeným turistickým místem, které jsme se rozhodli navštívit.
Dnes vás zveme na výlet jen kousek za česko-slovenské hranice, na úpatí Malých Karpat. Naší základnou byl hotel Diana v Novém Meste nad Váhom, ze kterého jsou snadno dosažitelné krásné hrady v pohádkové a vlídné krajině středního Pováží.
Při dnešním putování Slovenskem navštívíme jednu pozoruhodnou zříceninu, která leží v Trnavském kraji, přibližně 3 kilometry od obce Dechtice. Lidově se nazývá Katarínka, ale její oficiální název zní kostel a klášter svaté Kateřiny Alexandrijské.
V západní části Slovenské republiky se nachází Trnavský kraj. Rozlohou je sice druhý nejmenší, ale turistických atraktivit nabízí více než dost. Milovníci historie mohou absolvovat prohlídku Trnavy, pro ty, co mají rádi lázeňství, doporučujeme návštěvu Piešťan, Velkého Mederu nebo Galanty, pro gurmány i vyznavače specifické architektury zase Skalici a pro poutníky je určitě povinnou zastávkou malebný Šaštín-Stráže.
Po návštěvě Trnavy v minulém týdnu se dnes vydáme poznávat okolí malebného regionu. Navštívíme přírodní místa v podobě chráněných oblastí, rezervací i areálů, středověkých klenotů a nevynecháme ani pohledy z výšky na tento nádherný kus Slovenska.
Vydejte se na 25 nejkrásnějších hradů na západním Slovensku, jejich přehled vám přináší nový turistický průvodce z rodinného vydavatelství Dajama. Knížka Hrady pro děti je další poutavou publikací v edici Výlety s dětmi, která vám přiblíží nejen slovenské středověké skvosty.
Na sklonku zimy jsme se vydali na výlet do národní přírodní rezervace Roštún, která se nachází v pohoří Malé Karpaty. Za vstupní bránu jsme si vybrali obec Plavecké Podhradí. Co všechno jsme viděli a zažili, se dočtete v následujících řádcích.
Po týdnu se opět vracíme do Trnavského kraje, přesněji do okolí Skalice. Navštívíme turisticky vyhledávanou lodní cestu, také se vydáme k jedinečnému automotodromu a procházku tímto regionem ukončíme na vinné (cyklo) cestě.
Jako každé pohoří, i Malé Karpaty mají své dominantní vrchy, které výrazně vyčnívají přes široké okolí. Vrcholky těchto málo četných velikánů dotvářejí charakteristické panorama Malých Karpat. Tvoří výrazné dominanty, jsou výbornými orientačními body a také nabízejí nádherné výhledy na okolní krajinu. Jedním z těchto impozantních Malokarpatských titánů je i vrch Vysoká.
Slovensko je země, která se vyznačuje nejen nádhernou přírodou, ale také množstvím sakrálních památek. Je škoda, že je přehlíží množství turistů, kteří sem zavítají. Proto jsem se rozhodl, že alespoň touto formou seznámím návštěvníky obcí Boleráz a Klčovany s těmito památkami, jejich významem a důvodem osazení.
Obec Košolná se rozprostírá na pravém břehu úrodné nivy říčky Parná, přibližně 12 km severozápadně od okresního města Trnava. Katastrální území s rozlohou 959 hektarů na severu sousedí s Bolerázem, na východě a jihu se Suchou nad Parnou a na západě s katastrem Dlhé a Dolních Orešian.
Trnavský kraj ani toto pondělí neopustíme a navštívime obec Buková, jejíž zástavba je na dně rázovité Bukovské pánve. Ve východní části obce se území zužuje v hluboký úval sevřený vápencovými kopcemi. V katastru této vesničky se nachází až pět chatových oblastí – Závršie, Hrnčeková dolina, U Maruše, Bílá Hora a Hrudky, takže je na první pohled jasné, že se jedná o oblíbenou chatařskou, turistickou i houbařskou lokalitu.
Na východním úpatí Malých Karpat nedaleko vinohradnického městečka Modra vás už z dálky zaujme hradní kolos Červený Kámen, vyčnívající v zalesněné krajině. Dostanete se sem buď z obce Častá nebo ze sousední vesničky Píla.
Do Malých Karpat můžete vyrazit celoročně, po značených turistických stezkách můžete navštívit krásné a zajímavé lokality. V tomto článku si blíže představíme zimní túru na jednu z malokarpatských sedmistovek, kterou je vrch Skalnatá.
Slovensko je zemí bohatou na hrady, zámky a zámečky, které bychom mohli počítat na stovky. Na volné dny jsme si naplánovali několik výletů, z nichž nás jeden přenesl v čase, konkrétněji do středověku. Navštívili jsme totiž tajemný čachtický hrad.
Pokud žijete na západním Slovensku, nebo se tam jen chystáte na pár dní za rodinou nebo za známými, máme pro vás další tip, kde můžete strávit příjemný jarní den.
Minulý týden jsme se vydali na túru z obce Dechtice ke kostelu a klášteru svaté Kateřiny. Příjemná procházka nás inspirovala k dalšímu výletu – do pár kilometrů vzdálené obce Dobrá Voda, která se chlubí krásnou zříceninou hradu a osobností Jána Hollého.
Dnes se přesuneme do regionu Záhoří, kde navštívíme město Holíč, které se může pochlubit unikátním barokně-klasicistním zámkem, holíčskými megality a v neposlední řadě větrným mlýnem, jehož návštěva bude naším cílem.
Pohádkově krásný Smolenický zámek dnes slouží jako kongresové centrum Slovenské akademie věd, a tak si mnozí lidé myslí, že je pro veřejnost uzavřen. Není tomu tak.
Už od nepaměti lákala lidi vyvýšená místa, aby se mohli porozhlédnout po širém okolí. Jako houby po dešti vyrůstaly rozhledny ve střední Evropě, zejména v druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Na slovenském území jich je také nepočítaně a dá se říci, že každým rokem přibude nějaká další.
Malé Karpaty sice nepatří mezi nejvyšší pohoří Slovenska, přesto mají svým návštěvníkům a turistům co nabídnout. Toto pohoří je neobyčejně bohaté na mnohá zajímavá a malebná přírodní zákoutí. Z některých vrchů se naskýtají nádherné výhledy na široké okolí, ale návštěvníka okouzlí také hluboké lesy, jeskyně, nebo četná skalní města táhnoucí se hřebeny vrchů.
Mezi Děvínem, Děvínskou Novou Vsí a Dúbravkou se nachází unikátní národní přírodní rezervace Děvínská Kobyla. Čím se odlišuje tato rezervace od jiných, proč je světoznámá a jak ji nejlépe turisticky poznat? Toto všechno si povíme v následujících řádcích.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
