ČR: Liberec - Vídeň severu

Město Liberec (německy Reichenberg) se nachází v severních Čechách v kotlině mezi Jizerskými horami a Ještědským hřebenem.  Rozkládá se na ploše 106 km² a počet obyvatel je kolem 106 000 osob.  Přes kotlinu protéká řeka Nisa, pramenící v Jizerských horách, a tvořící hraniční tok mezi Českou republikou, Německem a Polskem. Hlavním symbolem Liberce je hora Ještěd (1012 m. n . m.). Liberec je statutárním městem, centrem Libereckého kraje.

Dějiny

První zmínka o Liberci se datuje rokem 1352, kdy na obchodní cestě z Čech do Lužice vznikla malá osada Reichenberg, která sloužila pro obchodníky jako místo pro odpočinek po dlouhé a náročné cestě přes Ještědský hřeben. Během 15. a 16. století se osada postupně rozrostla v městečko, k jehož rozvoji přispěl šlechtický rod Redernů, kterému od poloviny 16. století patřilo frýdlantské a liberecké panství. Město získalo právo vařit pivo a pořádat trhy a v roce 1577 mu císař Rudolf II. udělil městský znak, který je používán také v současnosti. V této době vznikly první kamenné městské stavby, které určily charakteristický ráz města, a také začala textilní výroba – soukenictví a plátenictví. Za dalšího majitele libereckého panství Albrechta z Valdštejna vzniklo liberecké Nové Město.

V druhé polovině 18. století ve městě vznikaly zděné klasicistní budovy a v 19. století Liberec zaznamenal rozvoj textilního průmyslu a průmyslové architektury. Liberec byl druhým největším městem v Čechách po Praze, kromě rozvinutého textilního průmyslu (50 továren) a kovoprůmyslu (60 továren) zde probíhala také výroba automobilů RAF. V tomto období bylo postaveno mnoho významných a reprezentativních budov, symbolizujících bohatství a hospodářský a kulturní rozvoj města: Divadlo F. X. Šaldy (1893), budova spořitelny, muzea a obchodní komory (1901-1902), vilová čtvrť (přelom 19. a 20. století).  Liberec býval často označován jako „český Manchester“ nebo „Vídeň severu“. 

Začátkem 20. století probíhala celková přestavba centra města, během které bylo vybudováno mnoho veřejných staveb, infrastruktura cestovního ruchu (rozhledny, chaty, stezky). Slibný vývoj byl zastaven první světovou válkou a druhá světová válka znamenala velké zpomalení rozvoje a prosperity města, navíc po jejím skončení němečtí obyvatelé Liberce byli násilně odsunuti do Německa. Období komunistické totality bylo dobou stagnace.

Po sametové revoluci v roce 1989 město nabralo druhý dech a navázalo na rozvoj ukončený před první světovou válkou, proběhla rekonstrukce historického centra, byly postaveny nové veřejné budovy, infrastruktura atd.

V současnosti je Liberec moderní město nabízející svým návštěvníkům mnoho pozoruhodností. Město se například může pochlubit vlastní Zoo, botanickou zahradou a pokud chcete za kulturou, můžete navštívit například Naivní divadlo, jehož tradice sahá až do roku 1949, nebo zajít do divadla F. X. Šaldy. Větší rozmanitost kulturních akcí poskytuje liberecký Dům kultury. Zajímavé zážitky nabízí také Centrum Babylon, kde si můžete vyzkoušet zábavnou laser game, bowling,  aquapark a jiné volnočasové aktivity.

Co se týče sportu, Liberec nabízí beachvolejbalové areály, tenisové kurty, baseballová hřiště, golfová hřiště, horolezecké stěny atd.

Pamětihodnosti

Věž na Ještědu byla postavena v roce 1973 podle projektu architekta K. Hubáčka, který za tento návrh získal Perretovou cenu. Věž má tvar rotačního hyperboloidu a v současnosti se v ní nachází spojové středisko a hotel s restaurací.

Přehrada na Harcovském potoce byla postavena v letech 1902-1904 po velké povodni z roku 1897 podle projektu prof. Intze z Cách. Přehrada byla první zděnou přehradní hrází v Evropě. Stavba patří k zajímavým technickým památkám z období secese. Stavba má výšku 20,5 m (včetně základů), délku 157 m.

Liebiegova vila byla postavená v roce 1897 jako rodinné sídlo majitele textilní továrny barona Theodora von Liebiega. Představuje romantickou hrázděnou budovu s arkýřem na nároží, na ni navazuje zámek s čtyřbokou věží. V roce 1904 byla postavena třetí část se secesními prvky.

Kostel Božího Srdce Páně byl postaven v letech 1894-1896 podle návrhu architekta A. Bürgera. Je to novogotický jednolodní kostel. Dominantou interiéru je oltář se sochou Božského Srdce Ježíšova, který byl vyroben v Mnichově. Později ke kostelu byla přibudována škola a ubytovny řadových sester. V současnosti se v objektu nachází poliklinika a lékárna.

Původní synagoga byla postavena v letech 1887-1889 dle projektu architekta K. Königa z Vídně v novorenesančním slohu.  V roce 1938 o tragické "Křišťálové noci" byla vypálena nacisty. V současnosti se na jejím místě nachází nová synagoga, která má tvář poloviny Davidovy hvězdy a s pláštěm symbolizujícím Zeď nářků.

Valdštejnské domky jsou nejstaršími dochovanými domy v Liberci z období 1678-1681. Byly postaveny několik desetiletí po smrti Albrechta z Valdštejna a sloužily původně řemeslníkům a soukeníkům, později se zde konaly vánoční trhy.  Během času tyto domky chátraly a vznikla potřeba je zrekonstruovat nebo zbourat. Díky úsilí studentů a profesorů Střední průmyslové školy Liberce, kteří provedli náročnou rekonstrukci, byla památka zachována.

Šolcův dům byl postaven v roce 1771 kupcem plátna Bedřichem Šolcem. Jedná se o dřevěný a roubený patrový domek, který zvlášť vyniká po provedené parkové úpravě okolí. V té době byl Liberec významným střediskem textilní výroby a výrobci textilu stavěli své domy s možností přívodu vody, která byla potřebná pro výrobu. V současnosti je zde Správa chráněné krajinné oblasti Jizerských hor.

Text: Maxim Kucer

Foto: Tereza Flašková