Libštejn, zřícenina hradu - Česká republika
Kam na výlet? Na hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách. Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.
Hrady, zámky, tvrze
V této rubrice naleznete tipy na výlet na hrady, zámky, zříceniny a tvrze v ČR, aktuální informace o zámeckých prohlídkách, otvírací době v běžném režimu, parkování, zajímavosti a odkazy na mapu a další články. V rubrice můžete třídit podle krajů v pravém menu. Slovenské hrady a zámky jsou zpracované zde.
Libštejn, zřícenina hradu
U řeky: Berounka
Libštejnské pozdravení (N 49° 54' 01.16"E 13° 32' 51.49) z věků minulých se při splouvání řeky Berounky objeví na pravém břehu. Zde vykoukne hradní věž, která přečkala staletí. Její sestra stojící vedle to štěstí neměla.
Aktivní, cca 230-ti letá historie hradu nepatří k těm slavnějším. Postaven byl v klidných časech krále Karla IV. jako sice mocný, dvou-věžový hrad s palácem mezi severní – dneska nejlépe dochovanou – věží a jižní věží (dnes již torzem).
Kolem r. 1360 jej postavil Oldřich Tista z Hedčan a již jeho syn ho koncem století zřejmě prodává Albrechtovi z Kolovrat.
Jeho vnuci, Hanuš na nedalekém Krašově a Bedřich na Libštejně byli katolíky a za husitských bouří stáli na straně Krále Zikmunda Lucemburského. Získali za to od něj více jak 20 vsí, většinou na úkor nedalekého kláštera v Plasech a Bedřich dokonce získal titul plaského vladaře.
Roku 1420 bylo okolí obou hradů vypáleno husity, ale o dobytí ani jednoho z nich se táborská vojska nepokusila. K hradu se vrátili r. 1430, obsadili okolí Libštejna a ostřelovali ho z okolních kopců. Tak se ukázala velká „hradní“ slabina, se kterou stavitelé před 70 lety moc nepočítali.
Hrad však přesto, ani 400 husitů proti 80 zbrojnošům nedokázalo dobýt útokem a tak se rozhodli nechat je vyhladovět. Po sedmi týdnech obléhání se nakonec Bedřich i Hanuš Kolovratové s husity dohodli na smíru. Mohli si nechat svoje sídla, ale to jen v případě, že přejdou na jejich stranu. Můžeme je tak na kališnické straně potkat i v bitvě u Domažlic (14. 8. 1431).
Hrad v té době získával již svou slávu jako vězení. Vězňové jsem byli přiváženi až z Prahy. V r. 1432 umírá Bedřich a zanechává po sobě nejen dva syny, ale také 50 vězňů.
V následných časech sporů o korunu českou stáli majitelé, i když byli katolíky, na straně králů Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Albrecht z Kolovrat patřil nejen k dobrým hospodářům, ale byl především předním českým politikem ve službách krále Vladislava. V létech 1496 až 1510 byl nejdříve hofmistrem a poté dokonce nejvyšším kancléřem. V r. 1510 umírá bez přímých dědiců. V této době se staví dvě předsunuté dělostřelecké bašty na okolních vyšších vrcholech.
Nevlastní Albrechtův syn Jan zde hospodaří a zanechává dědictví svým 5-ti, synům, ti se o hrad v r. 1543 rozdělili. Přidělili si jednotlivé místnosti a díky tomu nám zanechali přesný popis hradu a podhradí. Poté se, stejně jak se to stává dnes, rozhádali a panství se rozdrobilo. Posledními obyvateli hradu byli Janovi vnuci. Od r. 1590 je Libštejn již uváděn jako pustý.
text: Kucka Oliver
foto: Wikipedia.com