Pořešín, zřícenina hradu - Česká republika

Kam na výlet? Na  hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách.  Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.

Hrad nechal na přelomu 13. a 14. století postavit Bavor III. ze Strakonic. Užívání hradu jako obyvatelné budovy však nemělo dlouhého trvání. V roce 1315 se zakladatel hradu rozhodl postoupit hrad bratrům Vernéřovi, Rackovi a Přibíkovi z Vitějovic. Tito sourozenci byli předky pánů z Pořešína. Ani pánové z Pořešína však hrad neužívali příliš dlouho, jelikož v roce 1423 poslední z pánů z Pořešína zemřel. Rod těchto vladyků vymřel tedy po meči a spolu s nimi prakticky také zahynul hrad Pořešín. Pak byl hrad ještě na krátkou dobu majetkem Hrocha z Maršovic, příbuzného pánů z Pořešína, ten ho však v roce 1434 prodal Oldřichu II. z Rožmberka. V témž roce Oldřich rozhodl, že hrad bude zbourán. Důvodem byla obava Rožmberků z možného obsazení hradu kališníky. Od tohoto roku se začala psát historie hradu jako zříceniny.

Přes jeho nepříliš dlouhou hradní historii by byla škoda Pořešín opomíjet. Ze stavitelského hlediska je hrad Pořešín raritou mezi hrady jižních Čech 14. století. Zatímco většina jihočeských hradů měla jako základní obranný systém obytnou věž obklopenou palácovými stavbami, hrad Pořešín byl vybaven obalovou zdí, což je k vidění zejména u hradů moravských. Přístup k hradu byl chráněn předhradími ve dvou úrovních a také třemi příčnými příkopy.

Do vnitřních prostor hradu se bylo možné dostat pouze ze severozápadu přes hlavní věžovou bránu. Před touto bránou však byla obrana zajištěna ještě dalšími čtyřmi bránami, které byly umístěny v hradbách jednotlivých předhradí, z nichž se však dochovala pouze jedna. Obytná budova byla umístěna naproti hlavní bráně. Tato dvoupatrová budova měla dvě části. Z plášťové hradby nezůstalo prakticky nic a z paláce je dnes k vidění pouze jeho severovýchodní část a boční zdi. Přestože přízemí zasypaly trosky, předpokládá se, že pokoje v jednotlivých patrech byly přístupny z nádvoří přes dřevěnou, dnes již rozpadlou pavlač. Nad hlavními pokoji se nejspíš nacházelo ještě několik menších pokojíků.

Protože každý správný hrad musí mít nějaké tajemství a jeho význam musí být posílen bájemi a pověstmi, ani Pořešín nemůže zůstat pozadu. Nad řekou Malší spočívá velký balvan, který je zvláštní svou prohlubní na horní stěně. V této prohlubni smývali krev raubíři sídlící na hradě Pořešíně, aby na hrad vstupovali s čistýma rukama. Na obchodních cestách do rakouských zemí byly kupecké vozy často přepadány loupeživou tlupou pána z Pořešína. Ten byl za tuto činnost potrestán stětím hlavy u onoho balvanu nazvaného Krvavá mísa. Hlava pořešínského pána byla ponechána v prohlubni balvanu jako potrava pro krkavce. Stětí hlavy však nebylo pro pána z Pořešína jediným trestem. Za své zločiny musí rytíř z Pořešína každou noc obcházet trosky hradu. Pověst o pokladu přiměla jednoho pořešínského sedláka vydat se jej hledat. Namísto pokladu však narazil na ženskou příšeru, která se mu zjevila a dala ponaučení, jak vysvobodit rytíře a najít poklad. Sedlák ve vidině bohatství, splnil vše, co mu žena řekla. Když už myslel, že ho nalezení pokladu nemůže minout, zaslechl tajemný hlas, který mu řekl, že má dobytek v žitě. Sedlák se náhle octil před těžkým rozhodnutím. Možné bohatsví ukryté v pokladu nebo jistota uživení se vlastními silami. Sedlák se nakonec rozhodl pro druhou možnost. K objevení pokladu a záchraně rytíře tedy nedošlo a ten musí i nadále noc co noc obcházet hrad a doufat, že bude jednou vysvobozen.

Text: Denisa Arvajová

Foto: Google