Javoříčské jeskyně - Česká republika
Kam na výlet? Na hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách. Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.
Jeskyně
Javoříčské jeskyně
Javoříčské jeskyně se skládají z třípatrového systému tunelovitých chodeb a velikých dómů s propastmi a komíny, které jsou vytvořeny erozně-korozními procesy. Nacházejí se v Olomouckém kraji, nedaleko města Litovle.
Jeskynní systém tvoří vzájemně propojené Javoříčské jeskyně, objevené v roce 1938, s později objevenými jeskyněmi Míru a s již dříve známými jeskyněmi (Svěcená, Švecova a Paničtí díra, Hlinité jeskyně a závrt Zátvořice).
Jeskyně prostupují vrchem Špraňkem, který se nachází v nadmořské výšce 539 metrů. Na severním svahu vrchu leží dnešní z části umělý vchod, na západním svahu jeden z východů zpřístupněné trasy (Svěcená díra) a na východním svahu hlavní východ zpřístupněných jeskyní.
V horním patře, které je nejlépe prozkoumáno, je technicky upraven a zpřístupněn veřejnosti úsek dlouhý 790 metrů. Odtud z vedlejších jeskyní vedou hluboké propasti do středního patra.
Do patra se vstupuje umělou štolou ústící do velké prostory systému – Suťového dómu. Rozsáhlým řícením vznikly dále Suťový a Gigantů dóm, Spojovací chodba a Pohádkové jeskyně.
Od Svěcené díry pokračuje horní patro za Panenskou jeskyní k jeskyním Míru, nalezeným v roce 1958.
Prvky výzdoby:
- sintrová výzdoba s mohutnými stalagmitovými útvary
- vysoké výklenky, labyrinty chodeb i rourovité a kanálkovité propasti,
hluboké od 8 do 60 metrů
- tenká brčka, která se vyskytují ve všech částech tohoto patra
Ve středním patře se nacházejí propasti, které spojují střední patro se spodním.
Z tohoto patra vede ze západního svahu Špraňku vchod do Svěcené díry – prostory, zcela zbavené sintrové výzdoby.
Je průchozí i s Propasťovým dómem a Hlinitou jeskyní.
Střední patro má několik samostatných úseků, jako například Švecovu objevnou cestu, labyrint chodeb pod Spojovací chodbou a Hlinité jeskyně. Většinou je tvořeno z úzkých chodbiček založených na puklinách ovlivněných vodním tokem.
Prvky výzdoby:
- tenká brčka, která se vyskytují v nepravidelných, různě
hustých skupinách a jsou dlouhá 20 až 50 centimtrů
Ze spodního patra je poznána pouze část prostor na dně propasti Lví jáma, jinak je zatím prakticky neznámé. Patro je pravděpodobně tvořeno z úzkých puklicovitých chodeb a kanálů, stejně jako v jediné prozkoumané Lví jámě.
Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE
Zajímavosti:
- první písemně doložená zmínka o Javoříčských jeskyních pochází z roku 1939
- v úseku od síně Vodopádů k Černé propasti a v Propasťovém dómu se nachází
hlinito-jílovité sedimenty, obsahující i větší valouny křemene
- celé horní patro je typem říční jeskyně
- podzemní propast Lví jáma je hluboká 64 metrů
- v dómu Gigantů se nachází největší stalaktit, dlouhý 3,2 metry
- ve Spojovací chodbě jsou stalaktity Hanácká mrkev, Damoklův meč, dlouhé přes 2 metry
- v Pohádkových jeskyních se vyskytují unikátně řasené sintrové záclony
- v Suťovém dómu se nacházejí Poutníci, což jsou „zahnuté“ hůlkové stalagmity
- v Suťovém dómu byla v roce 1951 nalezena holenní kost nosorožce vlnatého
- většinu jeskynních stěn pokrývají sintrové náteky a kaskády
- největší kaskádou je 11 metrů vysoký "Niagarský vodopád" na stěně Dómu Gigantů
- celková délka zpřístupněné trasy 790 metrů
- jeskynní prostory jsou dlouhé cca 4000 metrů
- teplota v jeskyni je 7 až 8 °C
- jeskyně patří k nejvýznamnějším zimovištím netopýrů a vrápenců
- GPS: 49°40'13.451"N, 16°54'45.580"E
Text: Tereza Flašková
Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv
Foto: Picasa.com