Lanová dráha na Petřín - Česká republika
Kam na výlet? Na hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách. Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.
Lanové dráhy
V sekci Lanové dráhy nalezneme lanovky z celé ČR ,které vás vyvezou do vysněného cíle a vy se při tom ani trošičku nezadýcháte. I zde je nabídka katalogu InfoGlobe opravdu pestrá. Jsou zde dráhy jako například. Pulzační kabinová lanovka Koliba – Krakonoš, Kabinová lanovka Liberec – Ještěd, Lanová dráha Diana, Lanová dráha na Petřín, Sedačková lanovka Špindlerův Mlýn, Nákladní lanovka Černý Důl – Kunčice nad Labem, Pozemní lanová dráha Praha, Sedačková lanovka Bohosudov – Kněžiště.Lanová dráha na Petřín
Lanová dráha Petřín je pozemní lanová dráha, která zajišťuje přepravu osob na Petřín. Provoz je zajišťován soustavou tažných lan. Celková délka dráhy je 511 metrů. Provozovatel je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Lanovka je součástí městské hromadné dopravy. Převážná část lanovky je na území Malé Strany, horní stanice patří do hradčanské části Strahova.
Stavba lanovky byla zahájena v roce 1891. Provoz byl v celém jejím dosavadním vývoji dvakrát přerušen, kdy dráha prošla velkou rekonstrukcí. Historie této vyhledávané pražské atrakce by se tedy dala rozdělit na 3 samostatná období.
I. období
Stavba začala v únoru 1891 na základě návrhu Družstva rozhledny na Petříně. Lanovka poté měla zajistit k rozhledně vhodné dopravní spojení. Rozhledna i lanovka byly budovány u příležitosti Jubilejní zemské výstavy, současně byla budována i nová pozemní lanovka na Letnou. Vozy byly vyrobené firmou Ringhoffer, na trať byly dopraveny postupně 6. a 10. července roku 1891. Po provedení technicko-policejní zkoušce ve dne 25. července se zde už odpoledne mohli svést první cestující. Jízda po trati dlouhé 396,5 m trvala nahoru 6 minut a stála v roce 1891 12 kr. Jízda dolů stála 6 kr a za zpáteční jízdenku zaplatili cestující podle dobového tisku 15 kr, později prý 12 kr. Provoz lanovky probíhal beze změny až do 1. světové války, kdy musel být zastaven
II. období
Dne 2. března 1931 byla doposud nefunkční dráha převedena do majetku Elektrických podniků hl. m. Prahy. Z důvodu všesokolského sletu v roce 1932 musela být lanovka prodloužena na obou koncích. Projektovou dokumentaci nabídly dvě firmy. Akciová společnost Škodovy závody v Plzni a Českomoravská Kolben–Daněk. Projekty si byly dost podobné, ale škodovka chtěla na dolní stanici zbourat barokní dům a postavit novou budovu, ČKD naopak jí chtěla využít. Nakonec 30. října 1931 byl schválen návrh ČKD.
Rekonstrukce, na níž se podíleli výhradně pražští dělníci, proběhla celkem rychle a 2. května 1932 byl na trať pomocí provizorních kolejí dopraven první vůz. Po zkouškách zahájila lanovka 5. června téhož roku pravidelný provoz. Dne 7. června 1965 došlo vlivem dlouhotrvajících dešťů k sesuvu půdy a bylo tak narušeno těleso lanovky. O dva roky později zde byly další sesuvy a lanovka tak musela být zavřena na 16. let.
III. období
V roce 1981 bylo po rozsáhlých sanacích petřínského svahu městskými orgány rozhodnuto o obnovení lanovky. Charakter lanovky zůstal nezměněn v celém jejím rozsahu, změnily se jen vozy. Kolejový svršek byl úplně obnoven, střední sesutá část původního tělesa byla překlenuta monolitickou mostní konstrukcí. Slavnostní zahájení pravidelného provozu se uskutečnilo 15. června 1985. Dráha v tomto provedení funguje dodnes.
Provozní doba
Lanová dráha jezdí denně od 9 hodin do přibližně 23:30 hodin, interval se podle denního a ročního období mění od 10 do 20 minut. Každý rok, obvykle v dubnu a v září, bývá na několik týdnů provoz přerušen z důvodu pravidelných revizí.
Text: Václav Zamba
Foto: Wikipedia.com
Související články:
Petřínská rozhledna - pražská Eiffelovka