Jeskyně: vzrušující tajemno - Česká republika

Kam na výlet? Na  hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách.  Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.

Jeskyně: vzrušující tajemno

Typ lokality: Jeskyně

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: Česká Republika

Co jsou jeskyně a jak vlastně vznikají? K čemu nám slouží nebo sloužily a jak jsou staré? Na tyto otázky a spoustu dalších vám přinášíme odpověď v následujících řádcích.

Jeskyní je označován podzemní prostor nebo dutina o dostatečné velikosti, která dovoluje přítomnost člověku, vzniklá různými přírodními procesy. Máme na mysli klimatické podmínky (působení větru, okolní teploty), rozpad horniny (poklesy a propady), ale hlavně působení povrchové a podzemní říční sítě různého chemického složení. Takže „působení“ můžeme také rozdělit na chemické a mechanické. Ve vulkanické hornině hovoříme o vulkanických činnostech, dále pak o gravitační (pukliny, sesuvy) a vegetativní (prorůstání kořenů) činnosti.

Všechny tyto geologické jevy nám po miliony let utváří a přemodelovávají nové prostory. Tento vývoj vede k tvorbě složitých tvarů a nikdy nekončí. Nové procesy bohužel ničí dochované informace z genetického hlediska. Například původ horniny českého masivu je odhadován – před 380 až 300 miliony lety. Odhadnout stáří vzniku jeskyní je velmi složité. Nemohou být však starší než hornina sama. Proto používáme termín „od pradávna“. Obvykle se jeskyně nevytváří samostatně, ale v jeskynních systémech. Věda, která se zabývá podzemními a povrchovými tvary a jevy se nazývá speleologie.

Jeskynní výplně se staly pro svoji osobitost a zvláštnosti předmětem studia již od prvopočátku objevu. Nejprve výzkum zajímaly vstupní partie z hlediska paleontologie (vývoj života, zkameněliny) a archeologických nálezů. Naopak vnitrojeskynní útvary se vyvíjí v těch částech jeskyně, které jsou vzdálenější od vchodu. Jsou typické pro bezsvětelnou zónu a tvoří je především řada říčních a jezerních uloženin, projevy eroze, zvětrávací a chemická sedimentace.

Podzemní prostory poskytují také útočiště živočichům (bezkřídlý hmyz, pavouci, netopýři), přičemž  zkoumání jejich přizpůsobivosti (ztráta světla, obživa, teplota) je závislé na vývoji biologické vědy. Jeskynní flóra (houby, plísně, mechy, kapradiny) byla zkoumána až v polovině 20.století.

Z archeologického (speleologického) hlediska jsou jeskyně nevyčerpatelným územím pro zkoumání pozůstatků, výplní na stěnách, stropech a prostorách, maleb, zbytků pradávných živočichů a artefaktů.

Jeskyně byla od pradávna pro člověka: přístřeším bez velké námahy, lovištěm, z náboženského hlediska pohřebištěm, dle pověr sídlem negativních sil, ale hlavně - velkou neznámou.

V České republice jsou všechny jeskyně chráněny zvláštními předpisy. Pod záštitou Správy jeskyní ČR je turisticky zpřístupněných 14 jeskyní.

Základní pojmy:

kras - území, kde rozpustné horniny jsou formovány povrchovými i podzemními vodami

brčka - tenké útvary počátečního stalaktitu ( 1cm vzniká cca 80 let)

stalaktit - krápníkový útvar vzniklý shora

stalagmit - krápníkový útvar vzniklý zespodu

stalagnát - krápníkový útvar vzniklý srůstáním stalagmitu a stalaktitu

sintr – porézní hornina vzniklá vysrážením studených a teplých vod

komín – slepě končící svislá chodba

propast – komíny propojují jednotlivá patra

Text: Monika Babická

Foto: CD - Lurgrotte Peggau