Stará a Nová Bozkovská jeskyně - Česká republika
Kam na výlet? Na hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách. Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.
Stará a Nová Bozkovská jeskyně
Bozkovské dolomitové jeskyně jsou největším jeskynním systémem ve vápnitých dolomitech v České republice.
V tomto jeskynním systému se nacházejí nejrozsáhlejší podzemní jezera v Čechách a výjimečné formy selektivní koroze stěn a stropů. Jeskyně se nacházejí na severním okraji obce Bozkova, v Libereckém kraji, v nadmořské výšce okolo 449 metrů.
Složení horniny: vápencový, převážně zbytkový jílovitý písek s vysokým obsahem křemene.
Podzemní prostory tvoří dva zcela oddělené systémy chodeb, síní a dómů, které byly propojeny štolou a průkopy, aby mohly být zpřístupněny veřejnosti.
Horní část jeskynních prostor, zvaných Staré jeskyně, je pravděpodobně starší a nachází se okolo 456 metrů nad mořem. Navzájem tvoří křížící se úzké puklinové chodby, které kopírují směr hlavních, strmých až svislých jevů.
Východní část Starých jeskyní je uzavřena z důvodu rozsáhlého řícení prostor zvaných Bludiště. V severní části se nachází izolovaná část systému – Větrná jeskyně.
Střední část, která se nachází v úrovni podzemních vod, je známá pod názvem Nové jeskyně. Průměrně leží v nadmořské výšce 442 metrů.
Nové jeskyně tvoří systém mohutnějších chodeb a dómů. Velikost a tvar chodeb výrazně ovlivňují křemenné žíly, které velmi často ovlivňují boční stěny, a tak i průchozí prostory (např. v Blátivé chodbě a Loupěžnické jeskyni).
Východní část Nové jeskyně vytváří Jezerní dóm o rozměrech 24x14 a výšce 17 metrů. Jezero vzniklo postupným řícením zkorodovaných stropních bloků, které spolu s křemennými pozůstatky leží na dně jezera.
Podvodní jeskyně se nachází v nejnižším bodě - pod stěnami Jezerního dómu. Vznikly zde menší dutiny a propasťovité kanály, které jsou hlubokou, trvale zatopenou částí systému. Nachází se v nadmořské výšce 428 metrů.
Nejsevernější část Nové jeskyně má díky sesouvajícímu se svahu strop silný pouhé 3 metry. Tyto prostory mají rozpadající charakter kvůli postižení mrazovou destrukcí.
Prvky výzdoby Nové jeskyně:
- tenká brčka, drobnější stalaktity, vrstvené kůry a polevy
- nerozpustné složky horniny v podobě různě silných lupínků, lišt, říms, na stěnách a stropech
Prvky výzdoby Staré jeskyně:
- bohatší krasová výzdoba než u Nové jeskyně, v podobě krápníků, rozměrných záclon, sintrové
desky, povlaky a jezírka
Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE
Zajímavosti:
- první ústní datované zmínky pochází z roku 1944, kdy místní lom, zvaný Na Vápenci,
provozovala německý firma
- první písemně doložený nález dalších nastřelených dutin pochází z roku 1947
- po celé jeskyni se na řadě míst vyskytují nesoustředné zakřivené krápníky
- podzemní prostory byly z velké části zaplněny mocnými zvětralinami, které byly ze všech
zpřístupněných prostor vyklizeny
- při zpřístupňování, v letech 1965 až 1968, byla objevena Vánoční a Větrná jeskyně
- od roku 1969 jsou nejatraktivnější části zpřístupněny veřejnosti, v délce 325 metrů
- celkovou délkou 1060 metrů jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice
- teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje okolo 8 °C
Text: Tereza Flašková
Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv