Dobrá Voda - Slovensko

Kam na výlet? Na  hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách.  Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.

Dobrá Voda

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Slovensko

Lokace: okres Trnava

U řeky: Blava

Nad malebnou obcí Dobrá Voda v horské kotlině Malých Karpat na jihozápadním Slovensku se nacházejí ruiny hradu Dobrá voda. Hrad obklopuje krajina Dobrovodského krasu.

Vycházku na hrad je nejlepší započít ve středu obce Dobrá voda, kde lze případně zaparkovat automobil. Vedle kostela se nachází významná křižovatka turistických tras, ze kterých si zvolíme červenou značku. Je jí označená Štefánikova magistrála směřující kolem římskokatolické fary na severozápad ke hřbitovu. Červená značka vede přímo přes hřbitov a za ním se noří do jehličnatého lesa. Ocitáme se v Dobrovodském krasu s rozlohou asi 60 km², ve kterém se nacházejí zřídla, jeskyně, ponory a jezírka. Pro výstup ke zřícenině Dobrovodského hradu použijeme stezku, která odbočuje z hlavní trasy. Bývalého strážního hradu ze 13. století dosáhneme rychle.

Typickým znakem hradu Dobrá Voda je dvojice hranolových věží s mezilehlým obdélníkovým palácem. K východní věži přiléhal malý dvůr s cisternou, kde upoutá i zachovaná výlevka z hradu. Tento útvar byl základní částí horního hradu, ke kterému na východě přistavěli nádvoří. Zakončuje ho stavba všeobecně považovaná za gotickou kapli. Podle novějších názorů mohl být tento objekt součástí paláce, který spolu s nádvořím tvořil samostatnou opevněnou sídlení jednotku. Ten byl rozšířen na západě o předhradí, jehož obranu posílili dělovou baštou a vstup před bránou barbakánem. Vzhledem k hrozbě osmanských výbojů byl ještě zbudován rozlehlý dolní hrad s hospodářskými budovami zabezpečený dělovými baštami. Přístupová cesta na horní hrad vedla čtyřmi branami.

Východiskem vycházky na hrad je obec Dobrá Voda, která je známá především jako působiště nejvýznamějšího bernolákovského básníka Jana Hollého, který zde v letech 1843 – 1849 dožíval poslední období svého života. Ján Hollý je pochovaný na místním hřbitově. Připomínkou jeho života a tvorby je Pamětní síň J. Hollého nacházející se v objektu fary nad kostelem. Klasicistní kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě starého gotického kostela a pochází z roku 1820. Na náměstí před kostelem se tyčí kamenný pranýř z roku 1718. Jižním směrem z obce vede modře značená trasa k romantické zřícenině kostela a kláštera sv. Kateřiny. Kostel byl postaven v roce 1618 a zasvěcen byl sv. Kateřině, která se podle legendy na tomto místě zjevovala hraběti a poustevníkovi Jánovi Apponyimu. Františkáni klášter opustili poté, co byl roku 1786 zrušen císařem Josefem II. Od té doby klášter pustl. Připomínkou jeho někdejší slávy je dnes jen část zdí kostelní lodě, kláštera a věže. O částečnou obnovu této cenné historické památky se v současnosti starají dobrovolníci, kteří renovovali i nedaleký malý úsek lesní úzkorozchodné železnice. V blízkosti kláštera se nachází zajímavý lovecký zámek Planinka. Byl postaven v letech 1774 – 1775 a od té doby se spolu s okolním lesem stal místem lovů na divočáky. Scházelo se zde bohaté panstvo a v roce 1808 sem dokonce zavítal císař František II. se svou manželkou. K pěkně zrenovovanému bývalému loveckému zámku Planinka vede asfaltová cesta.

GPS: 48°36'2.691"N, 17°32'17.028"E

Text: Denisa Arvajová

Foto: Google.com, Google Earth