Maroko, Imlil – výstup na Jebel Toubkal
Cesta do Imlilu vede příjemným údolím, které bylo vytvořeno podle přirozeného toku řeky Tissilt. Čím víc se ovšem k vesnici blížíme, tím horší silnici můžeme očekávat. Místy je docela problematické s větším autem projet prašné a nezpevněné cesty vedoucí podél poměrně strmého útesu. Celá vesnice je postavená na kopci v jednotném marockém stylu a vede skrz ni jedna hlavní cesta.
Ve vesnici je několik restauračních zařízení, která podávají tradiční kuskus a tajin, většinou si lze vybrat z kuřecího, jehněčího nebo mletého masa. Doporučit také lze místní verzi polévky harira. Také zde naleznete mnoho obchodů s horolezeckým a turistickým vybavením, není tedy problém se zde před výstupem případně dovybavit. Většina nabízeného zboží však vypadá dost staře a v mnoha případech již použitě, což působí poněkud nedůvěryhodným dojmem. Místní obchodníci jsou však velmi milí a rádi vámi poptávané zboží zajistí klidně i u sousedního prodavače, pokud se přímo v jejich sortimentu nenachází.
Samotný výstup na Jebel Toubkal je poměrně obtížným trekem, vhodným pro zkušenější chodce, lezecké vybavení však není potřeba. Pokud vyjdete z Imlilu, první den vás čeká zhruba 5 až 8 hodin dlouhá cesta k útulně v 3206 m n. m., ve které lze přespat. Cestou nahoru budete potkávat prodavače suvenýrů a pomerančového džusu, to je pro treky v Maroku poměrně typické. Čím výš se ovšem dostanete, tím méně takových prodavačů potkáte, neboť málokomu se chce každé ráno trmácet na nejvyšší horu široko daleko.
Druhý den brzy ráno je nejvyšší čas na zdolání samotné hory. Cesta vede kolem potoka nad útulnou a poté přes kamenné pole, ze kterého se lze zakrátko dostat k plošině vedoucí na samotný vrchol, který ční do úctyhodné výšky 4165 m n. m. Z vrcholu je možné za dobrého počasí pozorovat město Marrakéš, vrcholy Vysokého Atlasu a také Saharu. Cestu je možné podniknout ve dvou dnech, obecně je však doporučováno strávit v horách alespoň o den déle kvůli aklimatizaci.
Text a foto: Barbara Nováková
Diskuze u článku (0) |