ČR, Panenské Břežany: abatyše, dílo Santiniho i sídlo Heydricha - VIDEO

Roku 1233 to byly především ženy, které v Břežanech hrály prim. Tahle obec byla v té době zmiňována jako ves ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, tedy rezidence svatojiřských abatyší. Všechno začalo roku 1226, kdy tuhle vísku daroval klášteru král Přemysl Otakar I. Za Karla IV. byly všechny její obyvatelky titulovány jako kněžny a jako takové měly i výsadní právo korunovat českou královnu.

Za husitských válek se kláštera a vesnice zmocnili měšťané Starého Města pražského a v té době taky začal boj benediktýnek za navrácení majetku. V roce 1441 se písemné prameny zmiňují o tvrzi, která podle historiků mohla stát na místě dnešního horního zámku. Až do doby vlády Josefa II., který klášter zrušil, svatojiřské abatyše prokazatelně působily v Břežanech znovu začátkem 18. století. Tehdy jedna z nich - Františka Helena Pieroni de Galliano začala s přestavbou své rezidence a také obnovou požárem poničené vesnice.

Stopa Santiniho

Povolala významného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který nedaleko jejího sídla vystavěl kapli sv. Anny, vysvěcené 1707, mj. ve stejném roce, kdy se Santini ženil. Tenhle geniální pražský Ital byl zatím na počátku své stavitelské kariéry a pozdější slávy a kaple sv. Anny patří k jeho méně nápadným dílům. Přesto už i ona je výjimečná svou originalitou, Santiniho uměním pracovat s lomem světla i netradičními tvary.

…a stopa Heydrichova

Kromě Santiniho kaple a už zmíněného horního zámku, stojí v Panenských Břežanech ještě zámek dolní, který v empírovém stylu vystavěl Matyáš Bedřich Riese-Stallburg v 19. století. Architektonicky příliš zajímavý není, a tak nás nemusí mrzet, že ho současný majitel obehnal plotem, přes který není nic vidět. Příběh, který se k němu váže, ale víc než zajímavý je. Jestliže v našich článcích zmiňujeme osobnosti, které kdy kde pobývali, pak jde většinou o jména ne příliš známá, a příběhy spojené s nimi jsou mnohdy až nudné. Vyslovíme – li ale jméno K. H. Frank nebo Reinhard Heydrich, pak nám zatrne.

Se jménem říšského protektora jsou neodmyslitelně spojeny právě Panenské Břežany. Za války tam pobýval nejdřív K. H. Frank, jeden z významných nacistických pohlavárů, po něm dva říšští protektoři Konstantin von Neurath a od roku 1941 jeho nástupce Reinhard Heydrich se svou manželkou a dětmi.  V Panenských Břežanech dodnes žije žena, která v jeho domě posluhovala – celé čtyři roky.

Jedna z verzí plánovaného atentátu na Heydricha měla proběhnout jen kousek za Břežany – v hustém stromořadí. Nakonec se, jak známo, všechno událo v zatáčce u pražské Bulovky. Místo odkud ale Reinhard Heydrich, osudný den 27. května se zpožděním vyjížděl, je nezpochybnitelné – dolní zámek Panenské Břežany. Tam se začala psát jedna část příběhu s názvem „Konečné řešení“. Ta druhá nit se začala odmotávat v Nehvizdech, v místě kam dopadli výsadkáři Gabčík s Kubišem. Obě se setkaly v Praze v Kobylisích v 10.35. Zprávu o atentátu dostávají i Panenské Břežany, krátce před polednem. Heydrichova těhotná žena Lina je zprávy zatím ušetřena, o tom, co se v Praze událo, se dozví až ve dvě hodiny odpoledne. V půl čtvrté K. H. Frank vydává rozkaz o výjímečném stavu. Heydrich následkům zranění podléhá a 4. června 1942 umírá.

Reinhard Heydrich - jeden ze spoluautorů holocaustu byl zastupujícím říšským protektorem osm měsíců a osm dní.

Text/foto/video: Klára Svobodová