ČR: Ostrava – Landek Park aneb tvrdý život horníků - VIDEO

pro formát flv není dostupný prohlížeč

Ostravu si nedávno vzala na mušku taky britská BBC, aby v jednom ze svých dokumentů ukázala, jak se žije ve městě ležícím na tolik cenném uhelném podloží. Ocelové srdce republiky, jak se kdysi Ostravě přezdívalo, je po Praze a Brnu třetím největším městem České republiky a druhým největším na Moravě.

O Ostravu samotnou ale tentokrát tolik nejde. Zavedeme vás totiž do největšího hornického muzea v Česku – do Landek Parku, který najdete na úpatí vrchu Landek, u soutoku řek Ostravice a Odry.

Nejde o žádné sterilní a nudné muzejní místnosti, kde je všechno vycíděné do maximální čistoty, ale spíš o dokonalou ukázku toho, jak těžká a namáhavá je práce horníků, díky které je Ostrava především průmyslovým městem.

Místo kostymérny řetízková šatna

První zastávkou horníků byla tzv. řetízková šatna. V místnosti nebo spíš hale, kde se do vás vkrádají velice zvláštní pocity při pohledu na holinky a helmy zavěšené na řetízcích vysoko u stropu, se každé ráno převlékali do svých od uhlí věčně zašpiněných mundůrů. Jen při představě startovací etapy jejich víc než desetihodinové pracovní doby vám nejspíš naskočí husí kůže.

Než se stačíte vzpamatovat z prvních silných dojmů, už fáráte dolů pod zem. Malou výtahovou kabinou se tehdy do dolu za velmi krátký čas musely dostat desítky horníků. Teď se kabina pohybuje pomalu, když klec zastaví, otevře se před vámi čtvrt kilometru dlouhý labyrint dokumentující hornickou práci od 18. století až po současnost. Bez odborného výkladu a stálého dotazování by to ale nešlo. Průvodce vysvětluje, jak který stroj fungoval, poví vám o bezpečnostním systému nebo taky to, že horníci svačili hlavně cestou na svoje pracoviště, která se někdy protáhla až na desítky minut.

Uhlí, pot a krev

Místo horníků jsou dnes na jejich místě figuríny. V podivných prostorách a v neobvyklých polohách. Horko, které práci hluboko provázelo a namáhavá fyzická práce horníky nutila, aby pracovali vysvlečeni do půl těla. Odštěpky od jimi dobývaného uhlí se jim pak ale zarývaly hluboko pod kůži a způsobovaly nepříjemná krvácivá zranění. Návštěvníkům tohoto unikátního důlního muzea se naskytne jedinečná možnost probádat uhelné sloje, geologické vrstvy a veškerá zařízení zajišťující bezpečnost v dole. Bojovka pak může pokračovat u uzavíracích hrází štol, za kterými žijí smrtící důlní plyny důkladně sledované různými měřáky.  

Hornictví je odjakživa spojené s vysokou mírou rizika, za vidění proto stojí taky expozice báňského záchranářství, která je na Landeku vůbec tou největší na světě. Nechá vás nahlédnout do extrémně náročné práce záchranářů, kteří se musí pohybovat v podmínkách nepřátelštějších než kosmický prostor či hlubiny moře, jak říkají zasvěcení tomuto řemeslu. Nezbytnou součástí důlních záchranářů jsou dýchací přístroje, nejstarší je z roku 1884. Vystavené jsou na Landeku ale také přístroje nové a tak milovníci techniky mohou vidět celý průřez dějinami hornického záchranářství a porovnat tak posun jednotlivých technologií.

Bylo-li by snad všechno popsané i přesto pro někoho nudou, pak zbývá jen jedno – vyzkoušet si záchranářský výcvik na vlastní kůži na cvičném záchranářském polygonu. Simulace nepříjemností jako jsou nedýchatelné prostředí, horko, tma, hluk nebo stísněný prostor snad bude dostačující zábavou i pro takové nezmary.

Návštěva v Landek Parku stojí za to, jde totiž o spojení zábavy s poznáváním toho, co je pro většinu z nás něčím jen těžko uchopitelným. Otevřeno zůstává po celý rok. V létě je pak možné spojit návštěvu unikátního muzea třeba s beach volejbalem, tenisem, badmintonem, petanquem nebo cyklistikou.      

Foto/text/video: Klára Svobodová