Portugalsko nabízí mnoho památek, které jsou zapsané na seznamu UNESCO, a městečko Sintra je jednou z nich. Nachází se asi 45 minut vlakem od Lisabonu a proslavilo se hlavně svým více než 1 000 let starým hradem a neobvyklými budovami. Město dříve sloužilo jako letní sídlo portugalské královské rodiny, proto zde najdeme mnoho krásných paláců. Jedním z nich je i palác Quinta da Regaleira, kde se můžete projít opravdu úchvatným komplexem, ve kterém najdete i studnu, do které můžete sejít po schodišti až na samé dno a odtamtud projít do další části zahrady. No, však uvidíte sami.
Souostroví a zároveň ostrov ve společenství Makaronézie. V madeirském souostroví, jehož dvě třetiny tvoří přírodní rezervace, jsou obydlené pouze dva ostrovy: Madeira a Porto Santo.
Nejjižnější region Portugalska patří k nejlákavějším destinacím celé Evropy. Nabízí nádherné pláže, majestátní útesy, malebná městečka i čerstvé ryby a skvělé víno. Pojďme se do něj vypravit.
Nedaleko města Portimão na jižním pobřeží Portugalska leží stranou pozornosti malé městečko Carvoeiro. Přitom nabízí nádherné scenerie a malé pláže chráněné majestátními útesy, kde si i v největší sezoně užijete trochu klidu a soukromí.
Zářivě bílé omítky, barevně orámovaná okna a dveře, uzoučké dlážděné uličky, křik racků a krásná atmosféra. Portugalské rybářské vesničky patří k mým nejoblíbenějším a Ferragudo je jedna z těch nejznámějších. Pojďme se do ní společně podívat.
Pokud se chystáte navštívit Algarve v jižním Portugalsku, budete městem Faro pravděpodobně minimálně projíždět. Už jen kvůli jeho památkám by ale byla škoda se v něm na chvíli nezastavit.
Na nejzápadnějším cípu jižního Portugalska toho je k vidění opravdu hodně. Mimo jiné rozlehlý národní park, který chrání nejzachovalejší část pobřeží, a také významná pevnost Santo António de Belixe v Sagres, do které se teď vypravíme.
Nedaleko pevnosti Sagres stojí směrem na západ ještě jeden maják. Jeho současná podoba pochází z roku 1908 a jeho optické zařízení patří mezi 10 největších na světě. K majáku se dostanete kolem nádherných útesů v pravděpodobně nejscéničtější oblasti Portugalska.
Region Algarve už jsme v našem seriálu představili hodně detailně. Zakončíme ho městem Lagos, které patří k turisticky nejoblíbenějším a slouží jako perfektní základna pro poznávání. Díky surfařům si navíc udrželo velice pohodovou atmosféru.
Ač je to k nevíře, cestovat se dá stále. Jednou z evropských zemí, kam se dá pohodlně dostat bez testů z Prahy, ale také velmi levně z Vídně, je Portugalsko. Právě z Vídně létají nízkonákladové letecké společnosti až do portugalského města Faro, které leží v nádherném regionu Algarve. Písečné pláže jsou zde lemovány nádhernými útesy, voda je průzračně čistá. Z Fara vede vlak až do města Lagos, které patří k nejkrásnějším v Algarve. Poté se dá pokračovat autobusem až na úplný jižní cíp do malebného městečka Sagres.
Fátima je bezpochyby jedním z nejznámějších katolických poutních míst světa, většině Čechů to však nic neříká. Třem dětem se zde zjevila Panna Marie, a tak se sem ročně vydávají miliony lidí prosit o zázrak.
Portugalská cesta do Santiga de Compostela se stala důležitou už ve 12. století, což je v historii Portugalska významné století, protože znamenalo nezávislost země. Není tak frekventovaná jako španělské trasy, o to větší pocit „poutničení“ budete mít.
Portské víno zná asi každý. Možná si ve spojení s Portem vybavíte i vysoký ocelový most s majestátním obloukem přes řeku Douro nebo dřevěné lodičky se sudy vína, které tento drahocenný nápoj do města přivážely z vinic ve vnitrozemí. Porto je ale velmi rozmanité město s bohatou historií, kulturou, gastronomií i nedalekými plážemi na pobřeží Atlantiku a každoročně právem láká více a více návštěvníků.
Zhruba na půli cesty mezi Lisabonem a Portem leží stopadesátitisícové studentské město Coimbra. Z kopce nad řekou Mondego na něj shlíží jedna z nejstarších univerzit v Evropě a úplně nejstarší v Portugalsku. Založena byla v roce 1290, tedy téměř 60 let před vznikem slavné Karlovy univerzity v Praze. Díky desítkám tisíc univerzitních studentů je Coimbra také téměř ideální místo, kde si užít portugalský noční život.
Jen zhruba 45 minut cesty vlakem z centra Lisabonu stojí městečko Sintra, které se proslavilo hlavně svým hradem, paláci a mnoha neobvyklými romantickými budovami. Krom toho se kolem něj rozkládá krásný přírodní park Sintra-Cascais a neobvyklé hory, které přímo vybízejí k výletům. Pojďme se do Sintry společně podívat.
Lisabon právem patří k jedněm z nejnavštěvovanějších měst Evropy. Žluté tramvaje, kopce a lanovky... Můžete se na dlouhé hodiny ztratit v jeho barevných uličkách s vlajícím prádlem, popít kávu spolu s místními v jedné z mnoha kavárniček a ochutnávat k tomu místní sladké pečivo nebo vyrazit k majestátnímu červenému mostu Ponte 25 de Abril, který jako by z oka vypadl sanfranciskému Golden Gate Bridge.
Víno, káva, útesy a vlny. Nejzápadnější země kontinentální Evropy patří mezi ty, kde si na své přijde snad úplně každý. Také se řadí mezi 20 nejnavštěvovanějších zemí světa. Nabízí jak nádherné pláže, a to včetně těch nejlepších surfařských z celé Evropy, tak krásnou přírodu ve vnitrozemí, bohatou kulturu i rušná pulzující města. Pojďme se společně podívat do Portugalska.
Ostrovy věčného jara? Uprostřed Atlantiku? To je Azorské souostroví. Devět pozoruhodných vulkanických ostrovů vyčnívajících do Atlantského oceánu. Směrem k západu se nachází ostrov Flores a ostrov Corvo, ve středu ostrovy Graciosa, Terceira, Sao Jorge, Pico a Faial a směrem na východ Sao Miguel, Santa Maria a Formigas. Všechny ostrovy kromě ostrova Santa Maria jsou vulkanické. Nachází se na třech litosférických deskách: Euroasijské, Africké a Severoamerické.
K vyhlídce Balcoes, která se nachází 860 m n. m., vede od pstruží farmy z Ribeiro Frio pohodlná a dostatečně široká cesta. Název je zde na místě, vyhlídka je skutečně přírodním balkónem, ze kterého se díváte do hlubokého údolí. Snad i díky pohledu z výšin máte pocit, že vidíte kousek ráje.
Vydáváme se z Funchalu směrem k severovýchodnímu pobřeží do krajského města Santana. Cestou jsou ale zajímavá místa, takže z přímé trasy sjedeme a podíváme se například k nejvyšším vrcholům Madeiry, na kamenné iglú a k zátoce Faial. Pokud jste ještě nenavštívili jeskyni a vulkanické centrum Grutas Sao Vicente, lze tam dojet ze Santany podél severního pobřeží. Jak jsme si říkali, Sao Vicente je hranicí mezi západní a východní částí ostrova.
Ostrov v Atlantiku, kde díky vlhku, teplu a úrodné půdě můžete pěstovat téměř cokoliv. Kde se tedy bere voda vhodná k zavlažování a na jakém principu vše vlastně funguje?
Na ostrov jedině leteckou dopravou. Překonávat vzdálenost od nejbližší pevniny, která je téměř 1 000 km od Portugalska a 600 km od severní Afriky, snad ani jinak nejde. Navíc plavba zámořskou lodí Atlantikem nemusí být pro každého příjemná.
Když před miliony lety nastal výbuch lávy v Atlantiku, vznikl tu 5 000 metrů vysoký lávový masiv, z něhož dnes vidíme jenom část jako ostrov. Ostrov, který si dnes vystačí s vlastními prostředky. Má několik elektráren (vodní a větrné) úrodnou půdu a moře plné ryb.
Kromě vyhlášeného madeirského vína, jehož největším odběratelem je Japonsko, patří k tradičním nápojům poncha – likér s citronovou šťávou. Místo citronu lze přidat šťávu z pomeranče nebo marakuji. Podává se buď chlazený na osvěžení, nebo teplý jako prevence nachlazení. Oslavy vína v podobě vinného festivalu se zde konají na přelomu srpna a září.
Další zastávkou směrem na západ je Porto Moniz. Pokud jedete od Sao Vicente, cestou přes tunely se zastavte v městečku Ribeira da Janela. Je to místo s tmavými vulkanickými skalami a z moře tyčící se skálou milenců.
V tomto díle se podíváme na východní část ostrova, tedy směrem od Funchalu až k východnímu cípu, kde vládne sucho. Jakoby to nebyla ani Madeira, kterou jsme poznali doposud. Ráz krajiny se zcela změnil, není tu téměř žádná vegetace. Trochu zelené se objeví jen po dešti. Do těchto míst totiž levády nevedou, ty najdete pouze v horách. Území je ale obydlené, takže minimum vegetace tu přece jenom je.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.