Zajímavá místa

Publikováno: 7.3.2012

Po výstupu do sedla, nejvyššího bodu naší cesty, jsme sestoupali do vesnice Bimtang a strávili tam noc. Další den nás čekalo dlouhé klesání a překonání velké vzdálenosti a tak bylo záhodno, abychom vyrazili docela brzy. Hari nás po ránu ale naštval tím, že okolo nás chodil a významně se díval na hodinky, jako že bychom už měli jít.

Publikováno: 29.2.2012

Vrchol naší cesty okolo Manaslu jsme měli za sebou. Teď nás čekala už jenom cesta dolů a ta byla mnohem horší než předcházející stoupání. Museli jsme totiž sejít po nekonečně dlouhém a prudkém svahu dolů. Cesta byla pokrytá kameny a štěrkem, takže bylo nutné dívat se celou dobu pod nohy, aby nám na špatném terénu neujely. Brzy nás to přestalo bavit a ještě k tomu nám začala docházet voda.

Publikováno: 22.2.2012

Po dvou a půl dnech strávených ve vesnici Samdo jsme ji museli, i když docela neradi, opustit a vydat se do Dharamsaly, což je poslední zastávka před sedlem. Já jsem kvůli svému nastydnutí šla docela pomalu a Zuzka s Milanem se přizpůsobili, ale myslím, že jim to nevadilo. Nechali jsme totiž davy turistů, aby nás předešly a měli jsme klid.

Publikováno: 15.2.2012

Vrchol našeho treku se blížil a my se ocitli v nadmořské výšce skoro čtyř výškových kilometrů. Vesnice Samdo se proto stala naším stanovištěm na další dva dny, které jsme chtěli strávit aklimatizací.

Publikováno: 8.2.2012

Vesnice Samagoan leží v nadmořské výšce tři a půl tisíce metrů a stala se místem, ze kterého jsme se rozhodli vypravit na první aklimatizační výlet.

Publikováno: 1.2.2012

Výlet do buddhistického kláštera ve Lho, kde jsme se zúčastnili slavnostní modlitby prováděné pomocí hudby, se skutečně podařil. Když jsme sešli v dobré náladě dolů, snědli jsme objednanou snídani a protože jsme se zdrželi v klášteře déle, než bylo původně v plánu, dali jsme si rovnou i oběd. Potom jsme, asi tak v půl jedné, vyrazili směr vesnice Samagoan (3530 m n.m.).

Publikováno: 25.1.2012

Po noci strávené v lodžii ve vesnici Ghap nás čekala dlouhá cesta a proto jsme si přivstali. Po cestě byla opět spousta posvátných mani. Občas jsme narazili na chudé nepálské děti a Zuzka některým z nich rozdávala propisky. Potkali jsme poprvé karavanu jaků a dzopke, vezoucí svůj náklad z Tibetu. Dzopke je křížencem krávy a jaka.

Publikováno: 18.1.2012

Šestého dne na treku jsme vstávali v šest hodin ráno a po spořádání tibetských placek jsme v sedm vyrazili. Brzy jsme dorazili do Dengu, vesnice, jež měla být původně naším nocležištěm, a dali si tam v rozestavěné lodžii čaj.

Publikováno: 11.1.2012

Ráno po první noci, strávené v Národním parku Manaslu, jsme se rozloučili s krajany a vyrazili na cestu. Na pěšině před námi utíkala velká spousta malých i velkých ještěrek. V jedné vesnici, kterou jsme míjeli, jsme viděli poslední banánovník. Výše už nerostly.

Publikováno: 4.1.2012

Nastal čtvrtý den treku okolo osmitisícovky Manaslu. Tato nádherná hora byla ale ještě stále daleko. Jen nerada jsem opouštěla vesničku Dobhan, ve které se mi tolik líbilo. Omezeni časem jsme ale nemohli zůstat a museli jsme pokračovat dál.