Bouzov

Tito páni si přistavěli pohodlný patrový palác. Na jednom místě hradeb byla zbudována vysoká útočištná věž se zdmi silnými až 4 metry. V roce 1382 odkoupil Bouzov od Beneše z Vildenberka moravský markrabě Jošt, bratranec Václava IV. Za jeho vlastnictví na hradě vyrostly kamenné hradby. Na konci 14. století svěřil Jošt své panství do správy svému stoupenci, zemskému hejtmanu Heraltovi z Kuštátu, po smrti kterého hrad získal jeho bratr Boček. Jeho syn patřil k těm, kterým Jan Žižka, ještě předtím než vydechl naposledy, svěřil boj „za pravdu Boží“. Rovněž se šeptá, že Žižka byl kmotrem Viktorínova syna Jiřího, budoucího českého krále, který se narodil v roce 1420 a hrad Bouzov patří k jeho možným rodištím. Někdy kolem roku 1466 Jiří svěřil hrad do správy svému příteli Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Při králových sporech s Matyášem Korvínem, na jehož stranu se přidala většina Moravy, byl Bouzov jedním z míst, která stála věrně při Jiřím z Poděbrad. Uherská vojska hrad marně dobývala, ale okolní panství jim podlehlo a dalších sto padesát let trvalo, než se z uherského vpádu vzpamatovalo.

     Větší stavební úpravy se na Bouzově děly až na přelomu 15. a 16. století pod vedením zemského hejtmana Hanuše Haugvice z Biskupic. Během třicetileté války se Bouzov stal oporou habsburských císařů a byl obléhán vojsky švédského vojevůdce Lennarta Torstenssona. Ovšem dodnes není jasné, zda hrad dobyli, či ne. V druhé polovině 17. století se hrad dostal do vlastnictví Řádu německých rytířů, jehož členové se zde věnovali především rozvoji lesního hospodářství, chovu dobytka, ovcí a využívali i nerostného bohatství. O dvě století později hrad svoji atmosférou uchvátil arcivévodu Evžena Habsburského, který se rozhodl, že Bouzovu navrátí jeho původní goticko-renesanční tvář a učiní z něj reprezentativní letní sídlo pro sebe a svoji matku Alžbětu. Jeho architektovi profesoru Georgu Josephovi Hauberissera se podařilo opět navodit téměř dokonalou iluzi středověkého šlechtického sídla. Po první světové válce byla část řádového majetku zestátněna. Během druhé světové války se zde usídlilo elitní komando SS. Po válce byl hrad zkonfiskován a Bouzov se tak dostal do vlastnictví státu.

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikimedia Commons, Radek Bartoš, Harold, č.2, Ben Skála