ČR: Pardubice - průmysl s chutí perníku a dostihů - VIDEO
Průmyslová zóna leží tradičně na okraji města. Tahle šedivá část Pardubic není skutečně nic k obdivování. Je to ale nutná daň za to, čemu se říká průmysl a taky blahobyt a bohatství města. Ve zprávách v rádiu se jeden zamračený den dostaly Pardubice do popředí zájmu. Ochranáři, kteří neúnavně bojují proti jakýmkoli továrnám znečišťující životní prostředí, mezi které pardubická Synthesia zcela určitě patří, poslali do redakce jednoho deníku mrtvou rybu a průvodní dopis a v něm několik ostrých vět na účet pardubické průmyslové zóny. Zásilka s podivným zápachem pak ještě putovala na několik dalších adres, včetně pardubické primátorky a krajského hejtmana.
Kauzy, které čeří vody kolem znečištěného životního prostředí města se pardubickým životem prolínají pravidelně – v kratších či delších periodách. Místním se jednoduše nelíbí, že by jejich děti měly vyrůstat pod hrozbou ekologické katastrofy, která je podle některých v budoucnu reálná. Stěhovat ven z Pardubic se ale nikomu nechce. A ten, kdo Pardubice navštíví, velmi rychle pochopí, proč je tohle devadesátitisícové město pro mnohé srdeční záležitostí.
Černo-bílé město
Něco jako černá a bílá – takový je kontrast mezi šedivým průmyslem a historickým jádrem jednoho města, které tvoří Perštýnské náměstí a jeho přilehlé uličky. Právě tam se ukrývají skutečné architektonické poklady. Jedním z nich je novorenesanční radnice zdobená medailonky českých králů, sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše a taky červeně kvetoucími muškáty v oknech. Dokonale zapadá do historického prostoru, kdysi důležitého pro život místních, kde nejzajímavějším měšťanským domem je ten barokní s číslem 50, U Jonáše. Neodmyslitelnou dominantou náměstí a Pardubic vůbec je také Zelená brána. Z 60 metrů vysoké věže se nabízí dokonalý výhled na celé město.
Před bohatě zdobeným mariánským sloupem se nechává fotit nevěsta s ženichem. Na muškátové radnici si před chvilkou řekli své ano, pár minut po té začalo nad Pardubicemi poprchávat. Do horkého vzduchu ubírající energii se vrátila čerstvost a lidé pod deštníky pookřáli. Nakonec i oni dva spolu s ostatními nasedli do aut a zmizeli z náměstí plného historie zpátky - někam do moderní doby.
Celkem pečlivě schované Perštýnské náměstí je něco, co by se dalo při průjezdu městem jednoduše přehlédnout. Budova městského divadla vystavěná roku 1907 - to je ale něco, co vás praští do očí okamžitě. Stojí na ulici, kde se prohání trolejbusy, autobusy a tisíce aut denně. Na stejné třídě najdete také kostel sv. Bartoloměje a pamětní desku věnovanou obětem druhé světové války.
Unikum pardubického zámku
Krátká procházka vás pak zavede až na pardubický zámek. Nemusíte šlapat do kopce, a přesto máte pocit, že na kopci stojíte. Jedná se totiž o ojedinělou ukázku rovinného renesančního zámku s mohutnými zemními valy, kterou byste jinde v Česku marně hledali. Dnes v místě, kde v 15. a 16. století sídlil rod pánů z Pernštejna, sídlí Východočeské muzeum a Východočeská galerie a taky několik pávů vysedávajících na letitém stromě.
Skoro až neuvěřitelně nebo trochu jako kreslené kulisy pak v kontrastu se zamračenou oblohou vypadá cihlová budova automatických mlýnů na řece Chrudimce. Dílo Josefa Gočára dokazuje, že i průmyslové budovy můžou vypadat krásně. Unikátní stavbou je také budova krematoria podle návrhu Pavla Janáka.
Při zastávce v Pardubicích nelze opomenout jeden důležitý pardubický svátek – Velkou Pardubickou, nejobtížnější dostih starého kontinentu. Fenoménem závodu je bezesporu koňský profík Josef Váňa, který skoro v šedesáti letech vyhrál poslední dva ročníky s valachem Tiumenem. Váňa ale vyhrál Velkou celkem sedmkrát. Legendou mezi koňmi zatím zůstává Železník. Ten si pro zlato spolu s Váňou dojel čtyřikrát. V historii Velké se to zatím žádnému koni nepovedlo. Nejblíže úspěchu fenomenálního ryzáka Železníka byla bělka Sixteen.
Možností procházek po městě i jeho okolí je nesčetně. Pro bikery mají Pardubice jednu výzvu a tou je okruh nazvaný Perníkové srdce. Měří bezmála 150 kilometrů, má tvar srdce a provede vás zajímavými místy pardubického okolí. Vede například přes Kladruby nad Labem, Kunětickou Horu, Přelouč, Heřmanův Městec nebo Chrudim.
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek