Slatiňany

     První písemný doklad o tomto městě pochází z konce 13. stol., kdy zde stála dřevěná gotická tvrz vladyky Františka. V 16. století zbytky tvrze koupil pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a na jejím místě nechal vystavět renesanční zámek.

     Postupem času se Slatiňany staly kulturně a hospodářsky významným místem, v 19.století zde vyrostla řada průmyslových podniků, jako například cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila, nebo lihovar. V roce 1971 byly Slatiňany povýšeny na město. V současnosti má město zhruba 4040 obyvatel a je tvořeno částmi Kunčí, Škrovád, Trpišov a Kochánovice.

Kunčí

První zmínka o této části Slatiňan, původním názvem Kunšův dvůr, pochází z roku 1512. Rozkládá se v rovinaté krajině a nacházejí se zde dva rybníky Návesní a Mazánek, které nabízejí výborné podmínky k rybolovu. Na návsi stojí pomník obětem I. Světové války a zvonička.

Škrovád

Leží na druhohorních pískovcích u řeky Chrudimky. V okolí se od 18. zhruba do poloviny 20. století těžil pískovec. Dnes tyto bývalé lomy slouží jako cvičné horolezecké stěny. Z místního kamene byla zhotovena socha sv. Jana Nepomuckého, která dodnes stojí ve Škvorádu na nábřeží Chrudimky. Na svazích kopce Hurá (391 m) jsou vyznačené rekreačně turistické trasy, na kterých se pořádají různé sportovní akce.

Kočičí hrádek

Pokud se vydáte na procházku zámeckým parkem, v němž se mimo jiné nachází též anglický park, který skýtá nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách, a poté projdete kolem pastvin, kde můžete vidět pasoucí se plemeno starokladrubského koně, dojdete k lesu na místo, které je atraktivní zejména pro děti. Nachází se tam totiž zmenšenina hradu s názvem Kočičí hrádek. Ten dal postavit jeden z tehdejších zámeckých pánů pro své ratolesti.

Hřebčín Slatiňany

Založen byl r. 1898 jako zámecký hřebčín, který patřil spolu se zámkem a přilehlým panstvím rodině Auerspergů. O zdejší chov starokladrubského vraníka se postaral univerzitní profesor PhDr. MUDr. František Bílek Dr.Sc., a to tím, že stádo těchto koní  v roce 1945 přemístil do Slatiňan a rozšířil, čímž se v podstatě zasloužill o jeho zachování. Nyní středisko chovu tohoto nádherného a ušlechtilého plemene tvoří stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, klisny s hříbaty v boxech nebo ve volné stáji, klisny bez hříbat jsou na vazných stáních.

Text: Štěpánka Svobodová

Foto: Wikimedia Commons, Miaow, č.2, č.3

Související články:

Chrudim 

zpět