Svitavy
Město získalo své jméno podle staré říčky Svitavy, která je připomínána již před rokem 1125 v Kosmově Kronice. Na tomto místě v blízkosti řeky, díky kolonizaci premonstrátského kláštera v Litomyšli vznikla osada s románským kostelem sv. Jiljí, nazývaná "Starou" Svitavou. Druhou kolonizací, jejímiž nositeli byli z velké části německy mluvící osadníci, vznikla v polovině 13. století tzv. Svitava "Nová". Kolonizační činnost zde probíhala zejména za úřadu biskupa Bruna ze Schauenburka, na jehož popud vestfálský šlechtic Helembert von Thurm založil město Svitavy. Město bylo podřízeno olomouckým biskupům a v roce 1330 získalo důležité privilegium, které potvrzovalo svitavskou rychtu, k níž patřila vesnice Čtyřicet Lánů a Moravský Lančov.
V pozdějších letech, na začátku 16. století ke Svitavskému panství připadly vsi Hradec nad Svitavou, Sklené, Vendolí, Javorník, Horní Hynčina, Ostrý Kámen, Kamenná Horka a Chrastová Lhota. Se Svitavským panstvím se často obchodovalo a roku 1484 vykoupil Svitavy správce olomouckého biskupství Jan Filipec od Ješka Svojanovského z Boskovic. Svitavy se staly opět, po dlouhé době staly městem patřícím olomouckým biskupům, ale ztratily statut správního centra biskupských statků a byly přičleněny k Mírovskému panství. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 1775, kdy byl obnoven úřad pro Svitavsko se sídlem ve Čtyřech Lánech. I přes časté střídání majitelů nastal v 16. století rozkvět města, který je možné nazývat jeho "zlatým věkem". Docházelo k rozvoji cechovního hospodaření a vzrostla politická moc měšťanstva. Třicetiletá válka přinesla celkový úpadek města a vnesla do zemí koruny české nejen aktuální nebezpečí z císařských nebo protestantských armád, ale i hrozbu zhoubných epidemií moru a cholery. Po drastickém úbytku obyvatel a množství zpustlých statků se muselo přistoupit ke znovuvzkříšení města. V roce 1786 se z města stalo panství se správou 24 obcí. Velká reforma správy v letech 1848 -1850 přinesla městu nejen zrušení vrchnostenských biskupských úřadů, ale i to, že se Svitavy staly sídlem soudního okresu v rámci politického okresu Moravská Třebová a začly znovu vzkvétat.
Období počátku 20. století bylo ve znamení národnostních konfliktů, pro které bylo v dvojjazyčných Svitavách vhodné prostředí. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se zde začaly objevovat tendence přičlenit se k autonomním oblastem, které vyhlásilo německé obyvatelstvo. Vznikl německý jazykový ostrov "Schönhengstgau - Hřebečsko". Jednalo se o rozsáhlé území se 133 obcemi a správním centrem se měly stát buď Svitavy, Lanškroun a nebo Česká Třebová. Roku 1918 byly Svitavy vojensky připojeny k Československu a v letech 1938 -1945 přičleněny k Třetí řiši. V roce 1945 se město dostalo pod českou správu a důsledkem odsunu německých obyvatel se Svitava začala zaplňovat přistěhovalci ze všech koutů poválečného Československa. K 1. lednu 1949 vstoupil v platnost nový zákon o státním uspořádání a ve Svitavách vznikl okresní národní výbor. Touto reformou se v rámci Pardubického kraje vytvořily okresy Polička a Litomyšl. Tento stav vydržel do roku 1960, kdy Národní shromáždění schválilo novou územní organizaci státu. Tato ústavní změna znamenala vytvoření okresu Svitavy, který byl přičleněn do Východočeského kraje. Do okresu Svitavy připadla města do té doby samostatná - Polička, Litomyšl a Moravská Třebová. Dnes svitavský okres zahrnuje celkem 113 obcí a 6 měst a žije v něm necelých 103 tisíc obyvatel. V samostatném městě Svitavy je to téměř 18 tisíc obyvatel.
V současné době jsou Svitavy rozvíjejícím se městem, kde lze návštívit městské muzeum s galerií ve vile z přelomu 19. a 20. století. V jeho interiéru jsou k vidění nejen obrazy, umělecké předměty, ale i vzácné knihy z Ottendorferovy knihovny. Muzeum ve Svitavách jako jediné v ČR nabízí expozici historických praček. Stálou výstavou si městské muzeum připomíná život a dílo Oskara Schindlera, který zde má svůj pomník. Tento svitavský rodák pomocí známého Schindlerova seznamu za války zorganizoval transfer přibližně 1200 Židů z jeho firmy v Polsku do Brněnce u Svitav a zachránil jim tím život. Před deseti lety se uskutečnila unikátní komplexní rekonstrukce náměstí, za niž město jako první v zemi obdrželo cenu za regeneraci městského jádra. Náměstí se pyšní řadou dochovaných barokních či renesančních domů s podloubím, z nichž k nejvýznamějším patří dům U Mouřenína. Sousední stará renesanční radnice pochází ze 16. století. Na horním konci náměstí stojí barokně upravený farní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1250. Ještě starším původem se však může pochlubit kostel sv. Jiljí, který byl založen premonstráty někdy kolem roku 1167. Ottendorfovu knihovnu, která v jednu dobu vlastnila 22.000 svazků a byla největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě nechal v americkém stylu postavit mecenáš a svitavský rodák Oswald Ottendorfer, který působil jako šéfredaktor v New Yorku a po dlouhou dobu finančně podporoval své rodné město. Návštěvníci mohou dále shlédnout řadu drobnějších památek jako je Socha mateřské lásky, Socha osvobození, zbytky městského opevnění. V rámci úprav posledních let vyrostla na náměstí fontána symbolizující koloběh života. Na konci léta ožívá město různými atrakcemi s pestrým výběrem koncertů a divadel v rámci Svitavských letních slavností.
Malebné okolí Svitav s téměř nedotčenou přírodou nabízí skvělé podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku. Dobrým tipem je vycházka k oblíbenému rekreačnímu areálu Rybník Rosnička, kde začíná dvanáct kilometrů dlouhá naučná stezka k pramenům řeky Svitavy. Ze širšího okolí je velkým lákadlem Litomyšl, město s unikátním zámkem a Moravská Třebová, která byla pro svou jedinečnost vyhlášena městskou památkovou rezervací. Opačným směrem od Svitav leží městečko Polička, které je známé jako rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Svitavy disponují několika sportovními areály, skateparkem či krytým plaveckým bazénem, který je v provozu celý rok, kromě července a srpna. Městské koupaliště je naopak v provozu od července do srpna a nabízí 50 m bazén, poloviční dětský, brouzdaliště, kurty pro plážový vojebal, pískoviště, skluzavku, prolézačky a houpačky. Zimní stadion je v provozu zpravidla od listopadu do února. Chloubou města je sportovní víceúčelová hala se zařízením evropské úrovně a hrací plochou, vyhovující mezinárodním standardům.
Text: Denisa Arvajová
Foto: Wikimedia Commons, Mr Hyde, č.2, Jarda 75, č.2, č.3, č.4, č.5, č.6, č.7, Esperanto-klubo Písek
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek