ČR: Domažlice - centrum chodské kultury - VIDEO

Většina Čechů žijících v tomto západním koutu republiky německy umí velmi dobře. Za dnes už pomyslnou hranici je to do nejbližšího města našich západních sousedů Waldmünchenu jen 25 kilometrů. Taky turistický ruch je závislý hlavně na Němcích, pro které je výlet do Domažlic zajímavým a přitom velmi levným dobrodružstvím. Ať už je poměr eura k české koruně jakýkoliv, vždycky z něj budou těžit ti, co patří do eurozóny. Pro odpovědi na otázky, proč na náměstí v Domažlicích pořvává tolik podnapilých Němců a jak to, že jídelní lístek preferuje německou verzi před anglickou, ale někdy bohužel i před tou českou, pak nemusíme chodit daleko.

V Domažlicích poněmecky

Podobně jako domažlické hospody, tak i náměstí je plné Němců. Na skupinku, která se svým průvodcem právě vyšla z nejvyšší městské kulaté věže arciděkanského chrámu, soukromý „Beer Fest“ zřejmě ještě čeká. Jsou starší a tak spíš než za vyhlášeným českým pivem, přijeli načerpat trochu vědomostí o historii tohoto chodského města. Při pohledu na sněhobílý stožár s velmi originálním tvarem, se mnozí návštěvníci Domažlic nemůžou zbavit pocitu, že stojí jaksi našišato. Místní lidé ale velmi dobře vědí, že nejde o žádné mámení, ale spíš o fakt, že věž, která tvoří dominantu města, je ze své osy vychýlena o víc jak půl metru. I přesto se z ní nabízí dokonalý a můžeme vás ujistit, že také bezpečný výhled. Je totiž vysoká "jen" 56 metrů.

Další, ale už stoprocentně rovná věž, se schovává jen kousek od náměstí a je součástí starobylého Chodského hradu, který dnes slouží jako Muzeum Chodska. Kdo by se snad chtěl dostat pod kůži na oko tvrdých chodských lidí, pak je v muzeu na tom správném místě. Právě tam totiž může nahlédnout do detailní historie nejen Domažlic, ale taky celého Chodska. A možná bude překvapen, kolik slavných osobností vyrostlo, nebo se alespoň zformovalo v Domažlicích.

Domažlická přehlídka osobností

Jednou z nich je Alois Jirásek, neúnavný představitel školní povinné četby. Většina z nás proto zná alespoň názvy jeho děl zpaměti, o obsahu a hlavně hloubce jeho myšlenek spředených do vět a pořádně tlustých vazeb, pak můžou zasvěceně debatovat hlavně Chodové. A dělají to rádi a s vášní. Pár let strávila v Domažlicích i jedna z největších Češek Božena Němcová, spisovatelka, jejíž jméno vyvolává podobné emoce jako persona Aloise Jiráska. Do Domažlic se přistěhovala se svými rodiči, když jí bylo pět a dvacet let, roku 1845. Žili tam dva roky. Poslední rok svého života strávil v Domažlicích taky Jaroslav Vrchlický. V Domažlicích působil jako učitel národopisec a hudební skladatel Jindřich Jindřich, jehož jméno nese další domažlické muzeum.

První písemné zmínky o Domažlicích, centra chodského kraje i kultury, sahají do 10. století. Původní osada povýšená Přemyslem Otakarem II. na město byla později, roku 1623, obehnána hradbami proto, aby se účinně mohla bránit vpádu z Bavorska. Až v 19. století byly hradby a některé brány strženy, hluboké příkopy zasypány a hranice města se tak mohly posunout trochu víc od středu města. Za druhé světové války byly Domažlice součástí Protektorátu Čechy a Morava, protože většinu obyvatel tvořili Češi.

Text/foto/video: Klára Svobodová