ČR, klatovské katakomby: vědecky podložená mystika - VIDEO

pro formát flv není dostupný prohlížeč

Dějiny jsou bezesporu velkou vášní místního radního Chrousta. Se zapálením hovořil o tom, jak Klatovy vznikaly, v jedné z několika radničních místností se zastavil, aby na prastarém obraze ukázal, jakým způsobem byly kdysi Klatovy opevněny. Je třeba říct, že skoro neprodyšně – trojitou hradbou. Není také divu – Klatovy vznikly hned jako město královské, když je v letech 1260 – 1263 nechal vystavět Přemysl Otakar II.

Prampouch Evy Jiřičné

Prošli jsme dnešním administrativním křídlem radnice, které kdysi sloužilo jako kolej a kde za komunistického režimu pobývali vojáci, abychom se alespoň na malou chvilku mohli obdivovat dílu Evy Jiřičné, a především se snažit pochopit tenhle moderní prosklený tunel levitující v prostoru mezi dvěma starobylými, avšak různě starými, budovami. Prampouch neboli lávku spojující budovu studentských kolejí a jezuitský kostel slavná architektka vyprojektovala teprve nedávno. S požehnáním plzeňského biskupa Františka Radkovského prosklený prampouch město slavnostně otevřelo začátkem května.

Náš průvodce Václav Chroust nám ukázal vchod, kudy se kdysi vcházelo do kostela, aby nám pak oznámil, že se využívá jen výjimečně. Výjimku bohužel neudělal. Vyvedl nás ven, aby nám ukázal vchod, který se využívá běžně. Vešli jsme vchodem pro veřejnost, kde skleněné dveře otevírá fotobuňka a zmizeli jsme s kamerou v podzemí, v kryptě ukryté pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi.

Klatovské podzemí a tiché svědectví mumií

Krypta, místo kam se původně pohřbívali světci, jimž byl kostel zasvěcen, nebo panovníci, je tady v Klatovech známá jako katakomby. Vystavěna byla jako součást kostela v letech 1656 – 1676 a sloužila jako pohřebiště nejen hodnostářů, ale celého jezuitského řádu a jeho přívrženců. O tom svědčí i fakt, že v kryptě bylo v letech 1676 – 1783 uloženo více než 200 mrtvých – jezuitů, měšťanů nebo vojáků.

...video pozvánka Václava Chrousta, místostarosty Klatov...

pro formát flv není dostupný prohlížeč

Významný panovník Josef II., syn Marie Terezie, vzal za své vlády reformy do svých rukou a mimo jiné zakázal i pohřby do rakví (1784). Nový příkaz se tak nevyhnul ani jezuitskému řádu, který nebožtíky ukládal na hobliny v dubových rakvích a obkládal je chmelem. Podle nového pravidla Josefa II. se zesnulí měli pochovávat v plátěných pytlích do hrobů vysypaných vápnem. I když jeho snaha ušetřit peníze za dřevo byla zrušena ještě za jeho života, poslední pochovaný v klatovských katakombách byl Antonín Weichs (1783).

Záhada? Ne, jen věda

Díky systému odvětrávacích kanálů, který byl součástí krypty a ústil na střeše kostela, byla v kryptě zajištěna stálost prostředí a docházelo k postupnému vysoušení uložených těl – tj. k mumifikaci. Systém sloužil až do 30. let minulého století, kdy při opravě střechy kostela dělníci nešetrně zasypali odpadem šachty vedoucí zdivem pilířů až po střešní římsu. Tím narušili teplotu a vlhkost ve sklepení a většina mumií se rozpadla. Celkem 140 zničených mumifikovaných těl bylo roku 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na klatovském hřbitově sv. Jakuba. 

Měli jsme to štěstí vidět při práci konzervátory, kteří pravidelně pečují o „kondici“ klatovských mumií, kterých je dnes v kryptě 38, z toho sedm je jich ukrytých před zraky veřejnosti. V bílých „montérkách“ odklápěli skleněná víka rakví a s baterkou v ruce detailně prohlíželi vysušená těla vážící asi deset kilogramů. Několik nebožtíků odnesli do zákulisí, aby udělali nutné úpravy. Radí se jak postupovat, aby vzácné exponáty uchovaly co nejdéle. Ke své práci mají úctu, stejně jako k několik set let starým tělům – symbolům pomíjivosti lidského života.

Kromě mumií, které jsou bezesporu tím největším lákadlem turistů, ale mohou návštěvníci katakomb vidět mnohem víc. Klatovům a jezuitskému řádu, který vtiskl podobu baroknímu historickému jádru města, je věnována celá výstava. Rozhodně stojí za návštěvu.

Text/video: Klára Svobodová

Foto: Štěpánka Svobodová