ČR, Zbiroh: zámek tří císařů - VIDEO
Pár slov o městečku v podzámčí ale přece jen řekneme. Ve Zbirohu žije asi dva tisíce obyvatel – tempem typickým pro maloměsto, které díky turistickému ruchu ožívá především v teplých měsících. Ale ani v zimě není o zábavu ve Zbirohu nouze. Okolí plné skal, rybníků a pastvin je protkáno množstvím turistických tras a cyklostezek, a když zavládne paní zima, stojí zato nazout běžky a trochu se tady sklouznout.
My jsme ale do Zbiroha zavítali ještě v horkém létě. Ve městě vládl klid a pohoda. Ani tempo servírky, která měla krátce po poledni prázdnou hospodu, nijak nenasvědčovalo tomu, že by kvůli návalu turistů byla zvyklá pěkně kmitat. Spíš to vypadalo, že měla hospodu, ale vadili ji lidi – jak by řekl Jára Cimrman. Ve Zbirohu najdete hospod celkem pět.
Mucha, Šrámek a jiní
Naopak příjemná paní v íčku nás zasypala informacemi jedna dvě a ochotně ukázala cestu k zámku. Zámek, který sedí nahoře na kopci, sbírá spolehlivě všechny zájemce, kteří se do Zbiroha přijeli podívat. V samotném městě, které má ve znaku Rožmberskou pětilistou červenou růži, kromě městského muzea a muzea Josefa Václava Sládka, básníka a asi nejslavnějšího zbirožského rodáka, toho moc k vidění není. Ve Zbirohu čerpali inspiraci i Alfons Mucha, jedinečný malíř, a třeba také Fráňa Šrámek.
Život na zámku
Cesta nahoru na zámek je pěkně strmá a člověku pořádně protáhne lýtka. Nejen fyzicky zdatní ale mají šanci zbirožský zámek navštívit. Parkoviště jsou tam totiž rovnou dvě, jedno u vstupu do zámeckého parku a druhé nahoře přímo před zámkem.
„Třicet korun vstupného a pes na vodítku,“ hlásí paní u kasy za hlavní branou a přitom nervózně pozoruje rýhu, která se zlověstně blíží k její svatyni. Sedí v budce, podobné trafice jakou přinesl Maxipes Fík svému páníčkovi i s trafikantkou, když coby mistr skoku, skákal pro noviny, a má prý obavy z toho, že se jí nějaký drzý hlodavec prokope až pod stůl. Nutno říct, že její obavy jsou oprávněné, protože park zbirožského zámku - to nejsou jen rozkvetlé růže, ale také pořádný kus lesa, luk a dokonce i vinice.
Ale mnohem zásadnější věci se kdysi na zámku Zbiroh děly. Tak třeba slavná Muchova Slovanská epopej, poslední dobou často skloňována v souvislosti s kontroverzním stěhováním z Moravského Krumlova do Prahy, vznikla právě tady na zámku ve Zbirohu, konkrétně v jeho velkém sále.
O Zbirohu se také hovoří jako o zámku tří císařů. Postupně ho vlastnili Karel IV., Zikmund Lucemburský a Rudolf II. – a to byli panovníci silného kalibru. A proč si vybrali právě Zbiroh? Pro nejhlubší studnu v Evropě (163 metry hlubokou), pro neobvykle silné a vysoké zdi nebo snad pro to, že se po znárodnění z něj stalo přísně tajné místo? Posledně jmenovaná pohroma naštěstí tyto tři pány trápit nemusela a dnes už nemusí trápit ani nás. Ne-li špionské pracoviště se po roce 1989 stalo znovu místem kultury a zábavy. Zámek v současné době funguje i jako hotel, expozici o historii této stavby zhlédnete v rámci prohlídkového okruhu.
V zámecké krčmě to ve srovnání s podzámčím šlape jinak. Obsluha oděná do středověkých hábitů věnuje svým hostům stoprocentní péči, za kterou si ale také nechá královsky zaplatit.
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek