SR: Kežmarok – království pod Tatrami

Historie katastru Kežmarku se začala psát již před 50 000 lety, kdy toto území obývali lidé ze starší doby kamenné. Později je vystřídali Slované a nakonec se zde usídlili i němečtí kolonisté. Tato fakta se opírají o archeologické nálezy, které zde byly nalezeny. Vedla zde i významná obchodní cesta spojující Orient s Evropou, a to dalo velký předpoklad vzniku města. Postupně se některé menší osady rozšiřovaly, až nakonec v roce 1269 vzniklo město Kežmarok, kterému městská privilegia udělil samotný král Belo IV. Zajímavostí je, že do katastru města patřila i část Vysokých Tater. Městská práva se postupem času rozšiřovala a od 15. století mělo královské svobodné město už i vlastní erb. Během své bohaté historie město zažilo třináct větších válečných konfliktů, jako například 100letou válku s královským městem Levoča, 250letou válku s vlastním hradem a jeho panovníkem, ale také různá proticísařská povstání, maďarské povstání a nakonec novodobé světové války. Přes množství konfliktů a strastí se městu po hospodářské stránce dařilo. Pracovalo zde dosud 40 cechů. Zastoupeni zde byli například rybáři, zámečníci, soukeníci, kováři, dokonce i sedláři, celoevropsky proslavení barvíři, zlatníci a truhláři. Rok 1872 přinesl zrušení cechovní výroby, přesto pokračovala tovární výroba několika podniků. Zajímavá je hlavně První uherská mechanická přádelna lnu a konopné příze, nebo továrna na výrobu smůly a škrobu.

Školy a jejich osobnosti
Kromě ekonomiky se v Kežmarku rozvíjelo i školství a kultura. První škola zde vznikla již v roce 1383 a možná i o století dříve. Později zde bylo založeno gymnázium, které se v 18. a 19. století reorganizovalo na lyceum. Tento typ školy vyššího stupně byl zastoupen jen ve čtyřech městech na Slovensku. Na lyceu studovali žáci z celé střední Evropy a mezi nimi i osobnosti jako Július Barč - Ivan, Pavol Országh Hviezdoslav, Ján Chaloupka, Janko Jesenský a mnozí další. Kežmarok měl zřízenou i unikátní odbornou školu tkalcovství a jednu z prvních mateřských škol na území Slovenska.

Město kultury
Co se týče kultury, tak ani zde město neusnulo na vavřínech. Centrem kulturního života byl a dodnes je Kežmarský hrad. Probíhaly zde filozofické disputace, koncerty a malířská sympózia. Jedním z dalších kulturních výstupů města byly knihy. Byla zde založena první knihtiskárna. Na přelomu 19. a 20. století jich tu přibylo až jedenáct. Lidé se ve městě seskupovali do různých spolků. Mezi nejvýznamnější patřil střelecký, hasičský nebo spolek spišských lékařů a lékárníků. V roce 1873 byl právě v Kežmarku založen první turisticko-ochranářský Uherský karpatský spolek. Zajímavostí je, že byl jen 8. svého druhu na světě.

Osobnosti, které se zapsali do dějin
Po kultuře a hospodářství bylo město významným i na poli vědy. Díky kežmarským rodákům se výrazně zapsalo do dějin. Tak například, díky Danielovi Fischerovi byla založena soukromá lékařská škola, Ján Daniel Perlitz byl zakladatelem soudního lékařství v Uhersku, Vojtěch Alexander byl zas zakladatelem rentgenologie v Uhersku, Juraj Buchholtz se stal autorem první mapy jeskyně na Slovensku a panoramat Tater, Tomáš Mauksch byl zakladatelem tatranské floristiky, a takto bychom mohli ještě dlouho pokračovat.

Dnes jsme si řekli převážně o historii a významných osobnostech tohoto královského města. Příště budeme v našem vyprávění pokračovat. Vydáme se po stopách významných památek, kterých je tu nepočítaně. Proto prosíme přijměte naše pozvání na procházku tímto okouzlujícím a fascinujícím městem i za týden.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová