Jak se starat o lyže

Skluznice:

Suchá až spálená skluznice - ač se to může zdát nemožné, je to tak. K takovému poškození dochází na základě tření lyží o sníh. Čím rychleji jedete a hraníte, tím více dochází k většímu tření a vyšší teplotě. Poznáte to na skluznici podle šedobílých pruhů vedoucích od špičky k patce a více se jich sdružuje je ke hranám. Teplo dokáže  skluznici opravdu spálit. Není neobvyklé, že závodník, sjezdař dokáže skluznici u hran spálit tak, že je na druhý závod již nemůže vzít. Toto je extremní případ, ale nám se to postupně může podařit za sezonu také. Základem je, pokud si pořídíme nové lyže, ošetřit je než na nich vyrazíme. Tuto službu si můžete objednat rovnou při koupi, nebo navštivte specializovaný servis. Ale ani to nestačí, o skluznici a je potřeba se starat průběžně. Hlavně mazat, mazat a mazat.

Mazání:

Buďto si můžete nechat lyže namazat v servisu, nebo pokud jste „fajnšmekři“, můžete si to dělat doma sami. K mazání se používá standardně voskování za tepla. K tomu v podstatě stačí jakákoli žehlička – ne napařovací, nebo si můžete pořídit za drahý peníz speciálně vyrobenou pro tento účel. Výhodou je když, u žehličky můžete regulovat teplotu, čímž si můžete regulovat teplotu a prohřátí lyží. Je potřeba mít také smývač starého vosku (aspoň  toluen, hexan) a také vosk, který chcete použít.  S vosky je tak trochu problém, jsou určené pro různé teploty, takže pokud je chcete použít, musíte teploměrem sledovat teplotu sněhu. Raději si kupte vosk s velkým rozsahem např. 0°C až -15°C, do kterého se spíše trefíte. Případně používejte parafín, který je dostačující pro nezávodního lyžaře. Pokud budete mazat lyže sami, sežeňte si gumu, kterou při mazání spojíte brzdičky lyží, aby vám nevadily při práci.

Lyže voskujte při pokojové teplotě (zhruba 20°C). Když nemáte úchyty na lyže, postačí položit je na dva špalíčky tak, aby se vám lyže nehoupaly při práci přes vázání. Vosk lze nanášet na skluznici kreslením “stromečků“ nebo rozetřít vosk na žehličce, tou pak přejíždět od špičky k patce skluznici a vosk rovnoměrně rozžehlit. Teplota žehličky by měla být asi 100 -120 °C. Je zásadní, lyži dobře prohřát (při doteku shora musí být teplá), vosk by neměl hned zasychat, ale pomalu se vsakovat do skluznice a tvořit rovnoměrný film. Dobré je, nechat lyže přes noc zaschnout, druhý den vosk stáhnout a rozleštit. Kdo spěchá, měl by vosk nechat alespoň zaschnout a počkat až celá lyže vychladne. Ke stažení přebytečného vosku se používá škrabka, na kterou je potřeba poměrně dost tlačit. Po tomto úkonu zbývá lyže už jen vyleštit. K tomu je potřeba kartáček nebo postačí třeba i mohairový hadřík napnutý na  dřevěném špalíčku. Lyže leštíme od špičky k patce, pak už je vše hotovo a stačí jen vyrazit na kopec.

Opravy:

Poškození skluznice se neubráníte, některé rýpance nestojí za řeč a jiné jsou naopak velký malér. Všeobecně ty, které vedou odpředu dozadu, nejsou až takový problém. Nejhorší jsou příčné, u těch hrozí až vytrhnutí skluznice, takže s těmi rychle do servisu. Pokud mají lyže otřepky, je dobré je opatrně zaříznout. Hlavní je si dávat na takovéhle rýhy dávat pozor a hlídat opotřebení lyže. V servisu vám takovou lyži i se skluznicí celou stáhnou a ta vám tak bude pomalu ubývat.

Hrany:

Hrany jsou u lyží také zádní věcí. Bez ostrých hran si totiž i parádně nablýskanou skluznici neužijete. Dnes se lyžuje na velmi tvrdých površích, bez ostré hrany tedy nemáte šanci udělat pořádný oblouk a přiřadíte se ke skupině „smýkačů“. Problém je,  že při častém broušení se zkracuje životnost lyže. Právě proto je dobré brousit častěji a málo, než jednou a hodně. Potom se zde nabízí i speciální broušení, což je tzv. úhlování, ale to využijí spíše závodní lyžaři a poradí vám s tím v  servisu.

P.Faustus

zpět