www.infoglobe.cz » Skotsko: Nekonečně krásný ostrov Skye – VIDEO
Skotsko: Nekonečně krásný ostrov Skye – VIDEO
Publikováno: 24.9.2019
Kdybych se ve Skotsku mohl vrátit jen na jediné místo, bude to buď odlehlý a opuštěný hornatý ostrov Harriss, nebo právem proslavený Skye. A čím víc nad tím přemýšlím, tím víc vítězí Skye.
Skye nabízí na malé ploše snad krom lesů vše, za čím lidé do Skotska jezdí. Nádherné hory a dramatické přírodní scenerie, vodopády, útesy, vřesoviště, neuvěřitelně zelené louky, palírny whisky, rybárny, krásné písčité pláže, jezera, oceán i sportovní vyžití.
Ráno jsem vstal opět do hustého deště a po pravdě se mi na motorku vůbec nechtělo. Nakonec jsem ale ani trochu nelitoval, že jsem vyrazil. Z městečka Kyleakin u mostu na pevninu jsem se snídaňovou zastávkou v Portree vyrazil rovnou k mému největšímu cíli toho dne – skalnímu útvaru The Quiraing.
Motorku jsem zaparkoval na rozbláceném parkovišti a za neustálého deště vyrazil stezkou pod hřebenem. S každým krokem jsem do bot nabíral litry vody, tekla úplně všude. V ten moment mi to ale nevadilo. Majestátní krásu místa lze totiž jen těžko popsat. Tráva tu díky ohromné vlhkosti a náročným podmínkám získala snad nejzelenější barvu, co si vůbec dovedete představit. Ze skal The Quiraing, které každou chvíli úplně zahalí těžké šedé mraky, mnoha proudy prudce stéká a padá voda a v dálce se rýsuje linie členitého pobřeží.
Najednou se zvedá prudký vítr a postupně odfoukává těžké mraky. Vrcholovou stezku už jsem opustil, sjel o kus níž pod skály a nahoru už se mi vracet nechce. Přesto se mi naskýtá nádherná podívaná. Celou krajinu postupně osvětluje polední slunce a zase se střídá se šedými mraky. Paprsky občas dopadnou i na útvary The Quiraing a mrzí mě, že v tak silném větru nemá cenu ani se pokoušet vzlétnout s dronem.
Vítr se mě sice při další cestě každou chvíli snažil shodit z motorky, posilněn hřejivým slunkem jsem ale naštěstí bezpečně dorazil k dalšímu místu, které by byl hřích vynechat. Vodopády Mealt Falls padají z vysokého skalnatého útesu rovnou do oceánu a ani mi nevadilo, že si na ně kvůli zablokovanému a částečně zaplavenému parkovišti musím vystát frontu.
Za zastávku stojí i vodopády Lealt Falls jen o kousek dál na jih. Po prudkém dešti byly o to majestátnější. Co jim chybělo na výšce, dohnala síla a hukot ohromného proudu vody.
Na Skye bych rád zůstal mnohem déle, bohužel mě ale tlačil čas, a tak jsem vyrazil na poslední část cesty Skotskem, o které se dočtete v posledním dílu seriálu.
Edinburgh je skotské město sálající atmosférou z filmů o Harrym Potterovi. Skotská whisky a historie tu nesmějí chybět. Pokud už budete v Edinburghu, určitě nevynechejte návštěvu slavné královské jachty Britannia. Je zajímavé vidět, jak se na lodi žilo nejen královské rodině. Vstupné 17 liber na osobu stojí za každou penny, navíc výklad audioprůvodce je v českém jazyce.
Ve spojitosti se Skotskem se jistě každému vybaví divocí obyvatelé bojující za nezávislost v podstatě po celou historii této neklidné země, a to ať už s normandskými a vikinskými nájezdníky, či s anglickými a irskými uzurpátory. Úplně poprvé se však o průnik do oblasti v té době obývané divokými kmeny Piktů a poklidnějších Britonů pokusili Římané pod vedením vojevůdce Agricoly. Brzy však zjistili, že zdejší půda není dostatečně výnosná pro dlouhodobý pobyt vojáků, a tak se rozhodli sever Velké Británie zase opustit a nechat nově postavené cesty, pevnosti a valy ležet ladem.
Škola čar a kouzel v Bradavicích se nachází někde na Highlands, není se tedy čemu divit, že je zdejší krajina doslova protkaná odkazy na knihy o Harrym Potterovi. J. K. Rowlingová, která knihy napsala, se inspirovala především v ulicích Edinburghu, kde v té době žila. Na každém rohu se zde dá narazit na nějakou nenápadnou připomínku z knih, ať už na názvy ulic až podivně připomínající jména klíčových postav, nebo na místa, kde byly samotné knihy napsány.
Také vás fascinují skotské hrady? Proti temnému nebi se tyčí zdi s gotickými okny po staletí bičované dešti a obrostlé sytě zelenou trávou a provokují naši fantazii toužící poznat alespoň malý kousek z jejich příběhů. Hrady a zříceniny kostelů, klášterů a středověkých staveb budovaných z místního tmavého kamene jsou typickou ozdobou nádherné a dramatické skotské krajiny.
Ráno se vydáváme na cestu nádhernou skotskou vysočinou (Highlands) směrem na severozápad. Cestou opět míjíme zasněžené vrcholky hor zahalené v ranní mlze, což nám nikdy nedá (stejně jako několika dalším turistům) a občas zastavíme, abychom si udělali pěknou fotku. Míříme tentokrát na místo, kam se z celého pobytu těšíme úplně nejvíce – na ostrov Skye. Cestu nám komplikuje uzavírka silnice, která naprosto poplete naší GPS navigaci, trochu nás vyděsí i rychle ubývající benzín při neustálém nabývání kilometrů při objížďkách a nedostatek čerpacích stanic. Nicméně nakonec vše dobře dopadá a my pokračujeme dále v cestě.
Hory na severozápadě Skotska zřídkakdy přesáhnou výšku 800 metrů a cesty většinou vedou podél řek či pobřeží. Proto bych zde určitě nečekal tak nádherný a vysoký průsmyk jako Applecross pass. Pojďme se do něj vypravit.
Na cestování po Skotsku jsme si vybrali poněkud netradiční podzimní termín. Dlouho jsme zvažovali, zda vyrazit i přes sníženou dobu denního světla, zimu a časté dešťové přeháňky, ale nakonec nás krásy Skotska a akční ceny letenek přece jen zlákaly. Pravidelnou linkou se létá mezi Prahou a Edinburghem, město Glasgow se pak nachází přibližně hodinu jízdy autem od Edinburghu. Nicméně jsme se však dopoledne rozhodli nejdříve zajet o kousek dál (stále však směrem na západ) a udělat si procházku v regionálním parku Clyde Muirshiel Regional Park.
Brzy ráno se vydáváme na průzkum nádherného skotského ostrova Skye. Dnes nám poprvé předpověď počasí hlásí celodenní déšť, což nás zrovna na tomto krásném místě mrzí, ale jelikož jsou zde přeháňky opravdu velmi časté, je těžké výlet vhodně naplánovat.
Když jsem v 18 poprvé vyrazil sám do světa, bylo to právě do Skotska. Na měsíc v něm, kdy jsem ho skoro celé projel stopem, vzpomínám dodnes. Celých 7 let jsem se chtěl vrátit a konečně nastal ten čas. Nasedl jsem v Praze na motorku a vyrazil na zhruba 2000 kilometrů dlouhou cestu na severozápad.
Nastal čas opustit krajinu jezer, hor a dlouhých údolí ve středu Skotska a vyrazit skrz nehostinnou pustinu na úplný sever do města Thurso na dohled Orknejím. Místo hlavní silnice A9, vedoucí po pobřeží, jsem si navíc vybral opuštěné cesty skrz nekonečná vřesoviště a mokřady.
V dlouhém údolí mezi Fort William a Pitlochry ve střední části Skotska leží rozlehlé vřesoviště a uprostřed něj jedna z nejopuštěnějších vlakových stanic. Obklopena jen jezery a vřesovišti, a přesto si v ní můžete dát čaj.
Opouštíme prázdninové letovisko Aviemore a vydáváme se směrem na jih. Naším cílem je městečko Perth, kde hodláme strávit poslední skotskou noc. Čeká nás více než dvouhodinová cesta autem.
Po procházce okolo jezera Loch an Eilein se vracíme zpět na rychlý oběd do vesničky Aviemore a pak zase vyrážíme do zasněžené skotské přírody. Tentokrát nás čeká přibližně pětikilometrový okruh v lese Ellan Wood v okolí vesničky Carrbridge, která se nachází 20 minut jízdy autem od Aviemore.
Z překrásného ostrova Skye se vydáváme zpět na pevninu. Směrem na východ jedeme přes 100 mil do prázdninového letoviska Aviemore, kde budeme trávit následující dvě noci.
Nedaleko slavného jezera Ness leží u ústí stejnojmenné řeky do moře i starobylé město Inverness. Dnes slouží jako přirozené centrum celých skotských „Highlands”, tedy Vysočiny. I samo město ale stojí za zastávku a trochu zkoumání.
Po nádherném národním parku Loch Lomond & The Trossachs jsem hlubokým údolím Glenogle projel do vesničky Killin. Na řece Dochart tu kousek před jejím ústím do jezera Tay leží jedny z nejznámějších skotských vodopádů, takže by byla škoda se u nich nezastavit.
Po celém dni v mokřadech na severu Skotska jsem vyrazil po pobřeží na západ a postupně se tak dostal zpět do hor. Jsou sice oproti těm ve středu země mnohem nižší, na kráse jim to ale neubírá. Kvůli drsnému podnebí se na nich často neudrží ani vřes a traviny, mnohdy tak zůstávají jen majestátní šedé skály.
Ať vám Velikonoce přinesou hodně radosti, zdraví, klidu i splněných cestovatelských tužeb. Běžte se ve dnech volna projít do přírody a načerpejte novou energii.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.