Slovinsko – hrad Socerb a Štanjel

Pozor, uvnitř hradu je restaurace a mimo otevírací hodiny se dovnitř nedostanete. Hrad byl zbudován na troskách bývalé ilyrské vojenské pevnosti. První zmínky pocházejí už z roku 1040. Historicky měl velmi strategické umístění. Současná podoba má do té původní hodně daleko, nicméně vyhlídka na Koperský a Tertský záliv je stále úžasná. Lesy pod hradem skrývají ještě jedno překvapení. Najdete zde jeskyni Sveta jama – kde je ukrytý jediný podzemní kostel ve Slovinsku, někteří tvrdí, že i na světě. V neděli odpoledne prý bývá jeskyně přístupná, jak to ale bude letos, nemůžeme říct.

Druhou zastávkou dnešního dne jsou Skočjanské krasové jeskyně. Roku 1996 byly zařazeny mezi památky UNESCO a jsou vážně nádherné. Místní jeskynní systém se pyšní nejhlubším podzemním kaňonem Evropy. Uvnitř jsou obrovské prostory s množstvím vodopádů, během prohlídky procházíte jak vnitřní, tak částečně i vnější prostor této krajinné oblasti. Vstupenku můžete koupit buď on-line, nebo až na místě. Dovnitř chodí skupinky max po 10 lidech. Celá prohlídka vychází cca na 2 hodiny. Před samotnou návštěvou jeskyně doporučuji zastávku na vyhlídce, je asi 200 m od informačního centra, přístup je dobře značen. Pokud máte času dostatek, absolvujte celý okruh po naučné stezce až ke kostelu a zpátky.

Na informační ceduli u jeskyní jsme si všimli dalších několika TOP míst ve Slovinsku a jedno nás obzvlášť zaujalo – středověké město Štanjel. Už když jsme se k městu blížili, museli jsme zastavit. Osada se rozkládá na malé vyvýšenině nad krajinou a jednotlivé domy jsou rozesety do půlkruhu okolo kostela. Pohled z dálky je o to hezčí, že jej zdobí místní vinice.

Zaparkovali jsme dole pod hradem a pomalu stoupáme vzhůru. Zvažujeme, zda projít hlavní bránou, ale pak volíme cestu vlevo, která nás vede do Ferrariho zahrady – Farrarijev Vrt. Nejdříve se stáčíme lesní cestou stále dokola a přemýšlíme, jestli na jejím konci vstoupíme do města zadem, nebo se budeme muset celou cestu vrátit zpátky. Najednou se před námi otvírá brána do jiného světa. Před námi je konstrukce určená jako podpěrná pro vinnou révu nebo pnoucí růže. Vstup do zahrady je vážně impozantní. Když projdeme touto alejí, dostaneme se do hlavní části zahrady s jezírkem a altánem. Nechybí tu malý můstek, kamenná zábradlí a vše je situováno pod hrad, atmosféra je neskutečná. Autorem této nádhery je současník Jože Plečnika, Max Fabianni, který zahradu navrhl pro terstského lékaře Ernesta Farrariho.

Když jsme si dostatečně užili zahrady, pokračujeme vzhůru k hradu. Konečně se dostáváme do malebného historického městečka s úzkými uličkami, starověkými domy a kostelem sv. Daniela, který dal městu jméno. Štanjel je jen nesprávně vyslovené jméno Daniel. Moc se nám tu líbí, jen jediná věc je poněkud zvláštní, vůbec nikdo tu není. Procházíme starým centrem, domy jsou krásně nazdobené květinami, vše je pečlivě udržováno, ale nikde nikdo. Až najednou zaslechneme pár hlasů a jdeme za nimi. Objevujeme poslední skvost tohoto místa. Jakési kamenné náměstíčko se stolky, židlemi, sochami a malou kavárnou. Nabízejí domácí zmrzlinu, výbornou kávu a místní dezerty. Nedokážeme odolat kouzlu tohoto místa a některou z dobrot okusíme.

Teď už máme napilno. Čeká nás celkem náročná cesta do místa našeho dnešního ubytování, silnice plná serpentin, ale také krásných výhledů. Penzion v obci Gorenje Novaki je umístěn v horách a lišky tu dávají dobrou noc.

GPS: 45°49'25.8"N 13°50'41.7"E

Text: Magdaléna Radostová

Foto: Magdaléna Radostová, Wikimedia Commons: Lander