ČR, Benešov: nejen dopravní uzel, ale i kus historie - VIDEO

Benešov, resp. benešovské nádraží, musí znát každý pořádný turista, který kdy jel vlakem směrem na jih země. Málokdo ví, že zdejší nádražní budova patří mezi skvosty. Na svůj spoj tam ve speciálním salonku čekával třeba František Ferdinand d´Este nebo císař František Josef I. Dnes tam korzují davy lidí – většinou těch, kteří využívají výhodného a zhruba čtyřiceti minut dlouhého spojení Benešova s hlavním městem. Benešov zná i každý, kdo kdy navštívil zámek Konopiště, stojící vlastně ještě na území města.

Karlov – tam, kde památky drží pospolu

Kvůli Konopišti se tak trochu neprávem zapomíná na neméně zajímavé jádro města. Kouzelná je část města zvaná Karlov v podzimním ranním sluníčku. Stejný název nese i vrch, na kterém stojí kostel sv. Mikuláše, fara, dvě zvonice, hřbitov a aktuálně také mateřská škola, která, chce nechce, dává tomuto místu život. Tady se taky kolem roku 1219 začala psát historie města Benešov, tehdy ještě osady rozrůstající se okolo panského dvora s kostelem.

Na školních pozemcích je možné spatřit ledacos. Zbytky kláštera ale najdete jen v Benešově. Právě před benešovskou základkou, bývalou dívčí měšťankou, totiž tak trochu nepřirozeně trčí torzo minoritského kláštera, další nepřehlédnutelné stopy života našich předků, konkrétně pražského biskupa Tobiáše z Benešova, který nechal klášter vystavět. Kolem místa, jež roku 1420 nakonec vypálil Jan Žižka z Trocnova, když táhnul na Prahu, je dnes mír – zmíněná škola, galerie, park, restaurace a sportovní centrum.

Zvonice, která stojí jen pár metrů od kláštera, může mást svým relativně nudným zevnějškem, i když je pečlivě opravená. Jednoduchý tvar v sobě ale ukrývá druhý nejstarší zvon v Česku. Zvonař Rudger ho vyrobil roku 1322. Po bezmála století byl objeven při výkopových pracích v sutinách vypáleného kláštera.     

Život ve městě Benešově

Na Masarykovo náměstí, hlavní benešovský bulvár, se vjíždí, mimo jiné, branou zdobenou osmicípou zlatou hvězdou zasazenou v modrém kulatém poli, která vrhá svůj stín na fasádu sousední budovy. Původní znak rodu Šternberků město jednoduše přijalo za svůj, takže je dnes jakýmsi jeho pokračovatelem.

Ve všední den je Benešov, jako každé správné město, plný života. Nejvýraznější dominantou náměstí je kostel sv. Anny, jehož římsy nad hlavním vchodem bezstarostně okupují holubi, i přes evidentní snahu radnice se jich zbavit. K chrámu nalepená piaristická kolej však stála dřív než kostel samotný.

Text/foto/video: Klára Svobodová