ČR, Budeč: živoucí kořeny češství - VIDEO
V mlze, do které se ten den potopilo Kladensko, se z cesty nahoru ke kostelu svatého Petra a Pavla, značené červenou turistickou značkou, stala bojovka. Ze stromů, pod tíhou vysrážené vody, padaly do vlasů pavučiny jejich promrzlých obyvatel, sluníčko si zatím marně snažilo prorazit cestu "hustým mlíkem". Nikde ani živáčka. Jen zvuky v okolí signalizovaly nějaký život. V dálce se zatím nerýsuje nic, všechno se odkrývá jen do vzdálenosti několika metrů. Ostatní zatím zůstává záhadou.
Archeologie vs. legendy
Stejně tak i místo, ke kterému kráčíme hustou mlhou, je i přes četné archeologické průzkumy jakousi záhadou. Už v 10. století tam totiž prokazatelně žili naši předkové. Jakým způsobem, o tom se můžeme dnes jen dohadovat. Na základě nálezů si můžeme dát do souvislostí různé věci a vytvořit příběh, který by se k tomuto místu mohl vázat a dál ho potom vyprávět dětem, aby ho pak ony mohly zas povídat svým potomkům a obohatit tak něco, čemu se říká legenda.
Podle legendy se na Budči učil pozdější kníže Václav, podle legendy je Budeč spojována s bájnými postavami Kroka a jeho dcer. Na základě faktů se ale s určitostí dá říct, že kostel, který na Budči stojí, pochází z 11. století. Na základě faktů můžeme také tvrdit, že dokonce už v 10. století patřila Budeč k významným sídlům rodu Přemyslovců, kde kníže s pohádkovým jménem - Spytihněv I. založil kolem roku 900 rotundu svatého Petra.
A jak je to na Budči dnes?
Zvuk železné konve, která se nešetrně dotkla mramoru, je známý. Hřbitov. Rychlostí naší chůze se v mlze a mezi stromy neurčitě rýsuje špička věže kostela a pomalu také kónický tvar rotundy. Vrzla masivní železná branka a dvě ženy si hned po ránu splnily první úkol – zašly na hřbitov. Teď ale spěchají do práce, a tak je tohle mystické místo zalité do bílé mlhy jen naše.
Stojím na kopci, ze kterého není vidět nic z toho co je pod ním, ale přesto se mě zmocňuje fantastický pocit. Stojím totiž na místě pevně spojeném s historií „češství“ a spíš než telefonovat mobilem nebo psát emaily, bych chtěla nakouknout do časů o jedenáct nebo deset století mladších. Přemýšlím, jestli i naši předci řešili podobné nesmysly jako my dnes, malichernosti, které se mění v nafouknuté bubliny a pak se vznáší nad všemi z nás. Ne. Oni řešili to, co Milan Kundera nazval „nesnesitelnou lehkostí bytí“. I když jeho dílo pojednává o něčem jiném a jiné době, název sedí právě na výše popsané pocity.
S kamerou a obdivem obcházím nejstarší dochovanou funkční stavbu v naší zemi kolem dokola. O obranných valech v jejím okolí jsem četla, a tak se je snažím rozpoznat v terénu. Kruhová stavba, která má 8 metrů v průměru je z velké části původní, tzn. založená kolem roku 900. Vysoká věž k ní byla přistavena v polovině 12. století.
Interiér rotundy si lidé mohou prohlédnout ale jen v letní sezoně, kdy kladenské muzeum o víkendech zajišťuje průvodce. Na pouť se dá na Budeč vyrazit ve svátek Petra a Pavla, patronů kostela, a na svatého Václava.
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek