ČR, Hrusice: Ladova pohádková vesnička - VIDEO
Vždyť jeho dílo proslavilo tuhle malou vesničku po celém světě. Už jen samotný název obce Hrusice, dokáže v mnohých z nás vykouzlit úsměv. Právě ve své rodné vísce, v Hrusicích, a jejím okolí totiž slavný malíř a spisovatel Josef Lada čerpal inspiraci ke svým kresbám a příběhům. Prožil tam kus života, dolní Posázaví poznal dokonale a měl tak plné právo na to, aby svého slavného kocoura Mikeše protáhl všemi možnými kouty Hrusic, aby ho posílal na výlety do blízkých Mirošovic, nedalekých Mnichovic nebo třeba až do Říčan.
Vezmeme-li v úvahu, že tohle všechno musel oběhat kocour, i když v botách, a k tomu zařizovat spoustu věcí, tak klobouk dolů před tímhle černým chlupatým chytrákem, ale hlavně před Ladovou fantazií a uměním ji tak dokonale ztvárnit. Kocour v botách je světově druhou nejznámější českou knihou. Podobně a také s velkým úspěchem naložil s chytrou kmotrou liškou. Celosvětově známé jsou i ilustrace děl jeho velkého kamaráda Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka.
Hrusicemi po stopách Josefa Lady
Nejvýraznější pohádkovou, ale i reálnou stavbou v Hrusicích je pozdně románský kostel sv. Václava ze začátku 13. století, s dochovaným původním portálem. Před budovou fary z roku 1914, také známou z Ladových obrázků, stojí památná lípa. U kostela, kromě památníku obětem 1. světové války, stojí taky tabule s popisem všech domečků zapracovaných do Ladových pohádek. Z ní se dozvíte, jaké stavení bylo zbořeno, které dostalo novou podobu, a které z nich stále stojí.
Vysoká věž kostela ukazuje všem jasně, kde je náves a tedy všechno důležité, kde by se mohlo něco pohnout. Tuhle hospodu proslavil Lada obrazem Tancovačka a později dílem Rvačka v hospodě. Podle počtu zaparkovaných aut, je i dnes hospoda místem důležitějším než kostel. V případě Hrusic jde o hospodu u Sejků, dneska vkusně pomalovanou v Ladovském stylu, rozdělenou do dvou budov stojících přes silnici proti sobě. Dřív, když nejezdilo tolik aut, bylo tohle rozdělení určitě praktičtější než dnes, ale i přesto si uchovalo svůj půvab a atmosféru.
I dneska určitě stojí za to, nejdřív zkontrolovat, jestli je uvnitř mír, a když ano, tak do hospůdky, která pečlivě dbá na to, aby všechno bylo stylové, vejít a chvilku tam posedět. Dá se skoro garantovat, že stejně nejspíš neodoláte, i kdybyste chtěli jejím svodům vzdorovat, protože vůně, které se linou ven, vám prostě nedovolí odejít.
Lada, Lada, Lada
Hrusice zasvětily svému slavnému rodákovi vlastně skoro všechno. Před obecním úřadem stojí jeho památník. Celá vesnička je prošpikována nejrůznějšími cedulemi a popiskami, připomínající Ladovo dílo. Nejvíc se ale návštěvníci o Josefu Ladovi dozvědí, pokud navštíví Památník, věnovaný jak samotnému umělci, tak i jeho dceři Aleně. Stojí na kraji obce, v Ladově letní vile.
Unikátnost děl velkých umělců
Podobně jako Bedřich Smetana, který ač byl hluchý, dokázal dobýt svět svými hudebními počiny, i Josef Lada se navzdory zrakovému hendikepu, svým originálním stylem vyhoupl vysoko nad ostatní umělce. V tomto duchu by byl Lada jakýmsi Smetanovým pokračovatelem, protože se narodil tři roky poté, co Smetana zemřel. Oba se věnovali umění, i když každý v jiné oblasti, oba se potýkali s hendikepem smyslu, který byl pro ně dominantní, a oba byli zcela výjimeční.
Abychom byli konkrétní, Josef Lada, coby půl roční dítko, vypadl z kolébky a nešťastnou náhodou si vypíchl oko, což pozměnilo jeho prostorové vnímání a později výrazně ovlivnilo i celé jeho dílo. Český malíř, ilustrátor a spisovatel se narodil v Hrusicích roku 1887 a zemřel v Praze roku 1957.
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |