ČR, Kokořín: kultovní záležitost - VIDEO
Už cesta směrem ku hradu Kokořín napovídá, že půjde o něco neobvyklého. Krajina kolem je prostě nádherná – jemně vlnitá a ve své divokosti zkrocená tak akorát. Rybníky, mokřady a bažiny, vůně borovice a příjemné teplo pískovcového podloží. Ale zřejmě nebude nutné se sáhodlouze rozepisovat, protože na Kokoříně byl snad opravdu každý. Jeho návštěva byla totiž ve školních létech snad dokonce povinná – alespoň pro ty školáky, jimž byl Kokořín rozumně dostupný.
Stejná památka, jen jiná v čase
Také já jsem tam se školou kdysi musela. Ale návštěvy hradů a zámků byly proti hrám v lese a na hřišti jen slabou náplastí. Nenáviděné bylo i průvodcovské povídání, které se dalo vytrpět jen díky obrovským klouzavým pantoflím. Energií překypující děti dokázaly zpozornět jen při pasáži o hygieně a hradních toaletách. Od mé poslední návštěvy Kokořína mohlo uplynout dobrých dvacet let, a dnes můžu zodpovědně říct, že si z ní nepamatuju zhola nic. Letos v létě se mi ale stejné místo otevřelo v jiné kráse, jiných rozměrech i souvislostech.
Taky dnes dole v podhradí kousek od bývalého koupaliště parkují autobusy, které na hrad Kokořín přiblížily další skupinky dětských návštěvníků, kteří si zřejmě kromě nějaké té zajímavé šišky, neodnesou skoro nic. A až po letech budou umět propojit minulost s dneškem a konečně ocenit nádheru, kterou Kokořín přechovává.
Ku hradu cesta klikatí se
Točitými a v hustém lese ukrytými silničkami se musí každé auto, cyklista nebo pěší turista proplést, aby došel až ke hradu Kokořín. Věže romantického hradu se cestou ukazují jen zřídka, o to větší je důvod se na Kokořín těšit. Neokouká se totiž už při cestě k cíli. Zmiňované parkoviště je posledním bodem, kde turisté mohou nechat svá auta. Výš už se musí pěkně po svých - buď po silnici pohodlněji, ale o něco dál, nebo zkratkou – strmou a protkanou silnými kořeny, a v některých místech kvanty turistů ochozenými dřevěnými schůdky.
Kokořínský příběh
Hrad Kokořín je jedním z mála takhle monumentálních středověkých staveb, které nevlastní stát. Možná také proto se právě tady turisté mohou nadechnout v jiné atmosféře. V roce 2006 přešel v restituci zpět do držení rodu Špačků, kteří navazují na tradici svých předků a Kokořín otevřeli veřejnosti.
Kokořín chátral od dob třicetileté války. Když totiž skončila, nechal ho císař Ferdinand prohlásit za prokleté místo, a tak se podle tehdejších pravidel nesměl opravovat. Zájem o Kokořín přesto neupadal a mezi dalšími to byli i loupežníci, kteří se tam na čas ubytovali. O Petrovských z Petrovic legendy vypráví jako o postrachu okolí. Zřícenina je pak z Kokořína v 19. století. I tak se ale dostala do povědomí celého národa, když se do Kokořína a jeho blízkého okolí zamiloval romantik Karel Hynek Mácha. Kromě něj v kokořínských lesích čerpali inspiraci i jiní.
Dnes na Kokoříně mohou čerpat inspiraci všichni. Hrad nabízí za rozumnou cenu dva vyhlídkové okruhy, kdo si chce užít jen geniální rozhled po kraji, zaplatí si vstup jen na věž a nemusí se s Kokořínem déle zdržovat. Ti, kdo se ale na Kokoříně zdrží, rozhodně neprohloupí a budou se sem rádi vracet. Příjemné ubytování nabízí kokořínský kemp.
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |